Dění v Afghánistánu je největším debaklem americké, obecně západní, a tedy i české – zahraničně-bezpečnostní politiky od konce studené války. Přesto, i když to může znít paradoxně – Američané udělali dobře, že se z Afghánistánu stáhli. Jinou schůdnou alternativu prostě neměli. Jde o smutné vyústění 20 let trvající situace, která neměla dobré řešení. Lepší hrůzný konec než hrůza bez konce.

Ještě nějakou dobu uvidíme dramatické záběry Kábulu, z něhož se snaží uprchnout tisíce lidí. Pokud západní země včetně Česka neodvezou ty Afghánce, kteří jim předtím pomáhali, spáchají zločin. Ale uprostřed vší hrůzy nemůže zapadnout to podstatné – Američané zemi neopouštějí jen kvůli nějakému osobnímu postoji prezidenta Joea Bidena, který se rozhodl respektovat rozhodnutí o stažení učiněné už za jeho předchůdce Donalda Trumpa. Trumpovi republikáni teď samozřejmě Bidena zahrnuli palbou kritiky, ale to je jen politická pěna dní.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ve skutečnosti byli poslední tři američtí prezidenti zvoleni se slibem, že zastaví nekonečné války, které Spojené státy vedou. Únava z 20 let trvajícího afghánského tažení je prostě silnější než vůle v něm pokračovat. Chaotický kolaps afghánského režimu je ranou pro americkou prestiž, mocenské postavení ve světě a může zasít pochybnost mezi spojence ohledně vůle USA dostát svým závazkům. Jenže Američané prostě jsou ochotni tuhle cenu zaplatit. Momentálně se zdá, že vnitropoliticky Bidenovi odchod z Afghánistánu neuškodí. Mezinárodně ovšem ano.

Co mohli ve Washingtonu udělat jinak? Stáhnout se z Afghánistánu pomaleji, aby bylo více času na evakuaci. Ale nikdo soudný nepochyboval o tom, že Tálibán zemi ovládne. „Mysleli jsme, že Kábul má aspoň rok,“ řekl HN odborník na bezpečnost Harry Nedelcu z poradenské společnosti Rasmussen Global. Otázkou tedy nebylo zda, ale kdy.

Překotný odchod se ukázal být velkou chybou. Ale budoucí historikové se o něm jednou ve svých knihách zmíní v pár větách, jakkoliv jde o lidskou tragédii. Mnohem víc místa jim zabere analýza toho, že se prostě ukázalo jako nemožné zůstat v Afghánistánu navždy. To by přitom byl jediný postup, který by mohl převzetí moci Tálibánem zabránit.

Američané svou přítomnost v Afghánistánu odůvodňovali pragmaticky – tedy poté, co opustili fantazie o budování demokracie. Prohlašovali, že jsou v zemi proto, aby se z ní opět nestala základna pro teroristy, kteří by následně zaútočili přímo na americkém území, jako se to stalo 11. září 2001. Fakt, že se už za Trumpa rozhodli pro odchod, svědčí o tom, že si vyhodnotili, že toto riziko kleslo a už není takové, aby náklady na pobyt v Afghánistánu ospravedlňovalo.

Jestli to je správná analýza, nebo ne, samozřejmě teprve uvidíme. Dá se ale odhadnout, že důsledky změny režimu v Afghánistánu poneseme spíše my v Evropě než Američané. A to, z bezprostředního hlediska, hlavně v podobě další migrační vlny. A že při záběrech na dění v Kábulu musí v Moskvě a v Pekingu bouchat šampaňské? Tak jednoduché to není. Rusové i Číňané se sice se zástupci Tálibánu scházejí, těžko je však mohou nazvat spojenci. Jde jim hlavně o to, aby islamističtí fundamentalisté neradikalizovali muslimskou populaci, která je početná jak v Rusku, tak v Číně. Moskva i Peking chtějí mít, podobně jako Západ, od Tálibánu hlavně klid.

Jestli je něco takového možné, to, opět, teprve uvidíme. Ale, vyjádřeno brutálně, když bude nový režim utlačovat, a ano, také zabíjet, pouze Afghánce, západní země to nijak zvlášť vzrušovat nebude. A Rusy a Číňany už vůbec ne. Zní to strašně cynicky, ale máme prostředky, schopnosti a vůli zajistit, aby mohl v Afghánistánu fungovat lepší režim? Jasně se ukázalo, že nemáme.

Pokud někdo tvrdí opak, nechť předestře alternativu. Ale realistickou, nikoliv tu, že budeme na bodácích a pomocí kufrů plných dolarů, jež místní elity stejně rychle rozkradou, donekonečna udržovat režim, který by se bez této pomoci okamžitě zhroutil jako domeček z karet. To jsou náklady, jež Američané 20 let po začátku své vojenské intervence prostě už nejsou ochotni platit.

Že kvůli této neochotě USA přestávají být supervelmocí? Po 15 letech od podobně ponižujícího útěku z Vietnamu Američané triumfovali ve studené válce. Důležitější než nekonečná krize v  Afghánistánu je pro Západ to, aby nezavdal žádnou pochybnost ohledně soudržnosti a akceschopnosti NATO. Pokud by se to stalo, šlo by o debakl, který by nás, myšleno obecně na Západě i přímo v Česku, pálil mnohem víc.