Když se z prostřední chodby rozsáhlého skleníku podíváte mezi řádky vysázených rajčat, zdá se, že neberou konce. Napravo i nalevo se zelené rostliny, ze kterých vykukují tisícovky červených i stále zelených plodů, táhnou 130 metrů. I přes to, že ve skleníku na Farmě Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku hraje rádio, jsou slyšet bzučící čmeláci, kteří opylují rostliny. Prolétnou kolem lidí a vletí do jednoho ze svých domků pod rajčatovými řádky. Ano, rajčata tady nekoření v zemi, ale několik desítek centimetrů nad ní, v matraci z drcených kokosových vláken. 

Jde o takzvané hydroponické pěstování, tedy bez půdy. K rostlinám je zavedena závlaha s mixem vody a potřebných živin a u přívodu vody ke každé rostlině roste mech. „Ve skleníku vzniká vlastní ekosystém, i když umělý,“ komentuje dění pod skleněnou střechou Jiří Stodůlka, který farmu spoluvlastní a vede. Rajčata tady pěstují celoročně na 11,5 hektaru, což z Farmy Bezdínek dělá největší pěstírnu této zeleniny v Česku. Denně zde sběrači utrhnou až sedm tun rajčat.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Sladké plody různých barev, tvarů a velikostí udělaly podle Českého statistického úřadu na talířích Čechů od roku 1993 velký skok. Jejich spotřeba za tu dobu vzrostla téměř o 85 procent. Nyní jde o nejoblíbenější zeleninu v tuzemsku, každý obyvatel sní až 12 kilogramů rajčat ročně.

Velká poptávka po této zelenině ale není jen u nás. Rajčata se stala nejpěstovanější zeleninou na celém světě. Mezinárodní organizace World Processing Tomato Council odhaduje, že se loni vypěstovalo více než 39 milionů tun rajčat ke zpracování. Nejvíce rajčat, asi čtvrtina celkové produkce, se posbírá v americké Kalifornii. V Evropské unii je největším pěstitelem Itálie, v českých obchodech ale zákazníci najdou i rajčata z Maroka, Nizozemska či Slovenska. 

Zástupci řetězců říkají, že se snaží mít na pultech co nejvíce české zeleniny. Například Kaufland nabízí celoročně přes 50 procent českých rajčat. V nákupních košících ale převažují rajčata z ciziny. V roce 2019 se do tuzemska dovezlo přes 88 tisíc tun, v domácích podmínkách se ve stejném roce sklidilo přes 24 tisíc tun. Z toho více než polovinu posbírali Češi na svých zahrádkách a zhruba 10,6 tisíce tun zemědělci ve sklenících či fóliovnících. Jiné velkopěstírny rajčat v Česku podle Stodůlky nejsou.

Počet skleníků pro pěstování rajčat v Česku roste každý rok. Zatímco ještě před šesti lety zabíraly 21 hektarů, loni to bylo už 65. Do byznysu s rajčaty se vrhl například podnikatel Vladimír Schmalz, bývalý šéf fúzí a akvizic ČEZ, který vlastní skleníky v Tušimicích na Chomutovsku. Zelenina pod značkou Naše rajče se tady pěstuje ve dvou sklenících na místě, kde dříve stála uhelná elektrárna Tušimice I. Skleníky v posledních letech vyrostly také v Mutěnicích na jižní Moravě, ve Smržicích u Prostějova či v Kožichovicích na Vysočině. 

Prvním pěstitelem rajčat ve sklenících s hydroponickým způsobem pěstování u nás bylo Zemědělské družstvo Haňovice, které hospodaří nedaleko Litovle. „Vše začalo stavbou bioplynové stanice v roce 2012. Po rozjetí provozu jsme nevěděli, co s přebytečným teplem. Částečně jsme ho využívali pro vytápění našich provozů, na dosoušení obilí a travních semen nebo vytápění obecního úřadu a kulturního domu v Haňovicích, ale stále zůstávala značná část tepla nevyužitá. Když se vyskytla šance postavit skleníky a tuto energii využít, neváhali jsme. V roce 2016 jsme vysadili první rostliny rajčat,“ vypráví Petr Koukal, šéf představenstva družstva. To má dnes dva skleníky na ploše necelých tří hektarů. Ročně v nich vypěstuje asi 600 tun cherry rajčat, které dodává skrze velkoobchod hlavně do obchodních řetězců.

Skleníky pro pěstování rajčat jsou postavené z ocelové konstrukce a speciálního solárního skla, které lépe propouští světlo, takže se dostane až ke spodním listům rostlin. Na konstrukci skleníku jsou zavěšené jednotlivé řádky, na kterých jsou položené matrace z kokosových vláken. Ty si farmy nechávají dovážet ze Srí Lanky. Podle Stodůlky se pro hydroponické pěstování hodí nejlépe, protože v nich rostliny lehce zakoření, nejsou v nich organismy, se kterými by rostlina musela bojovat o přežití, jako v půdě a dají se po použití kompostovat. Nejsou v nich ale ani živiny. Ty se tak ke kořenům dostávají řízeně, ve směsi s dešťovou nebo běžnou vodou. 

Část skleníků na Farmě Bezdínek funguje bez pěstebních světel a část s nimi, aby se vykryla produkce rajčat po celý rok. V části bez světel rajčata rostou jen pod sluncem – a to v našich podmínkách nesvítí celoročně. Tady se proto usadí už vzrostlé rostlinky těsně kolem Vánoc. Od března nebo dubna pak rostliny plodí až do listopadu či prosince. V části se světly se vzrostlé rostliny, které se dováží z Nizozemska nebo Polska, vysazují mezi červencem a říjnem a plodí za dva měsíce od výsadby. Na farmě pracuje asi 160 lidí. Nejlepší sběračky a sběrači posbírají i 60 kil malých a až půl tuny větších rajčat za hodinu. 

„V tržní produkci vyprodukujeme na hektar zhruba 25 milionů korun ročně, třeba u pšenice je to 25 tisíc korun. Díky moderním technologiím koncentrujeme zemědělství na malou plochu a dokážeme produkovat celoročně,“ popisuje Stodůlka. Agronomové firmy jsou například schopní spočítat to, kolik rajčat ve skleníku vyroste. Farma Bezdínek i skleníky v Haňovicích pěstují rajčata bez škodlivých chemických látek i zbytků pesticidů. Aby rostliny bránily proti škůdcům, vysazují u nich jejich přirozené nepřátele, například ploštice nebo vosičky. 

Za výstavbou mnohých skleníků stojí hulínský holding NWT. Právě Stodůlka v NWT dlouho řídil zemědělskou divizi, která měla stavbu skleníků na starosti. Na Farmě Bezdínek si společnost sama testovala provoz. Podnik ale letos farmu prodal, Stodůlka si v ní nechal podíl a rozhodl se u pěstování rajčat zůstat. Novým většinovým majitelem se stal Tomáš Dudák, šéf plastikářské společnosti Spur. „Oba cítíme, že to není o vydělávání peněz, ale má to smysl. Pokud budeme pěstovat kvalitní zeleninu na malé ploše, vzdělávat zákazníky o důležitosti zeleniny ve stravě, můžeme udělat změnu a přispět k tomu, aby lidé žili zdravěji,“ zamýšlí se Stodůlka.

Skleníky v Dolní Lutyni leží uprostřed polí, asi dva kilometry od nich je elektrárna Dětmarovice, odkud farma bere elektřinu a teplo. ČEZ, který tam energie vyrábí z uhlí, ale plánuje po roce 2022 s uhlím skončit. „Šli jsme sem i proto, že ČEZ plánoval vybudovat zařízení na energetické využití vytříděného komunálního odpadu, ze kterého bychom odebírali uhlíkově neutrální elektřinu a teplo. Tento záměr ale ČEZ zatím odsunul, takže uvažujeme nad tím, že si postavíme vlastní energetické centrum na plyn,“ uvádí Stodůlka. Z plynového zařízení by farma využila i oxid uhličitý ze spalin, který potřebuje pro zvýšení produkce a nyní ho musí nakupovat.

Ve sklenících se svítí a topí podle počasí a ročního období, maximálně 18 hodin denně. Rajčata potřebují alespoň šest hodin „spát“ ve tmě a chladnější teplotě. „Vše je řízeno a kontrolováno přes soubor čidel, která vyhodnocují venkovní podmínky, a přes počítač se upravují podmínky ve skleníku tak, aby co nejvíce vyhovovaly pěstovaným rostlinám,“ popisuje Koukal z družstva Haňovice. Náklady na pěstování rajčat ve sklenících v Haňovicích přesahují 60 milionů korun ročně, z toho čtvrtinu tvoří energie.

V Dolní Lutyni stojí pěstování rajčat asi 190 milionů korun ročně. Farma by se od příštího roku měla rozšířit o dalších 3,5 hektaru. „Odhadem za výstavbu dáme asi 200 milionů korun. Ve srovnání s loňskými cenami to bude o 30 procent dražší v celkových nákladech, protože všechno zdražuje,“ uvádí Stodůlka. Koukal přiznává, že návratnost investice do skleníků je delší, než družstvo předpokládalo. „Ani po pěti letech pěstování jsme se nedostali do černých čísel, byť dosahujeme slušné produkce a pěstební proces máme zvládnutý na vysoké úrovni,“ míní. 

Farma Bezdínek měla loni obrat téměř 275 milionů korun, prohloubila ale svou ztrátu na více než 61 milionů. O rok dříve měla ztrátu přes 32 milionů korun. „První dva tři roky je potřeba si odtrpět. Navíc podpora státu u produkce ve sklenících je nulová, přitom máme největší deficit z hlediska obchodní bilance v zemědělství právě u ovoce a zeleniny, když se sečtou,“ popisuje Stodůlka. Skleníky jsou tak čistě závislé na tom, jak rajčata chutnají zákazníkům. Farmě ale loni uškodila i pandemie koronaviru. Projekt se druhým rokem rozjížděl, skleníky nabíraly lidi a do toho přišel covid. „Nestíhali jsme péči o rostliny, takže se zvýšil tlak chorob a škůdců a negativně nám to ovlivnilo výnosy,“ uvádí Stodůlka s tím, že letos počítá se ziskem 20 až 30 milionů korun.