Začíná obrat. Evropská centrální banka zmírní podporu ekonomiky, našlapuje ale opatrně

A proč jsou investoři v posledních dnech tak nervózní? Centrální bankéři ve Frankfurtu nad Mohanem z trhů pravidelně stahují každý měsíc v rámci pandemického záchranného programu cenné papíry ve výši 80 miliard eur, to jsou v přepočtu dva biliony korun, tedy skoro celý státní dluh Česka. Analytici očekávali, že by centrální banka mohla snížit nákupy až o čtvrtinu. Na trhu by se tak snížil objem poptávaných aktiv. A snížení také centrální banka oznámila, i když neuvedla konkrétní čísla. 

Tomuto utlumení se říká tapering. V podstatě jde jen o zmírňování uvolněné politiky, nikoliv její úplné utažení. Evropští bankéři jsou velmi opatrní a se zvýšením úrokových sazeb nebo úplným zaříznutím nákupu cenných papírů zatím vůbec nepočítají. Zároveň ale bedlivě sledují vývoj ekonomiky a zejména inflace. Viceprezident ECB Luis de Guindos už minulý týden v rozhovoru se španělským listem El Confidencial uvedl, že ekonomika eurozóny roste rychlejším tempem, než se předpokládalo, a zároveň že současná vyšší inflace nemusí být jen přechodný jev.

Lepší vyhlídky růstu ekonomiky zvyšují šanci na rychlejší utahování měnové politiky. Stejný efekt má i rostoucí inflace, kterou centrální banka musí držet na uzdě. Reálně se bankéři ani tolik neobávají samotné inflace jako inflačních očekávání. Pokud lidé a firmy přijmou za dané, že bude vyšší inflace, začnou s ní počítat při svém rozhodování. Ke Guindosovým obavám se přidal tradičně jeho německý kolega Jens Weidmann, který je členem rady guvernérů ECB. „Pokud tyto dočasné faktory povedou k vyšším inflačním očekáváním a k rychlejšímu růstu mezd, může to znamenat výrazný nárůst míry inflace v dlouhodobějším horizontu,“ uvedl.

Jeho obavy vychází z posledních čísel, která říkají, že míra inflace v eurozóně v srpnu prudce vzrostla – dosáhla tří procent a dostala se tak nejvýše skoro za deset let. Cíl ECB je přitom na dvou procentech. V červenci stoupaly ceny v eurozóně o 2,2 procenta. Tahounem byl především růst cen energií. Centrální bankéři dosud počítali s tím, že jde jen o přechodné jevy způsobené narušenými dodavatelskými řetězci, tím myslí například uzavírání čínských přístavů kvůli šíření mutace delta. S postupem času si tím už ale nejsou tak jistí. Čína totiž zároveň prochází velkou ekonomickou a demografickou revolucí, kdy na trhu ubývá práceschopné obyvatelstvo a země se více uzavírá světu.

Chybějící pracovní síla na světových trzích tak může vést k dlouhodobým tlakům na růst cen. Ve čtvrtek zveřejněná čísla ukázala, že ceny čínských výrobců vzrostly v srpnu o 9,5 procenta, což je nejrychlejší zdražování za posledních 13 let. Nejvíce zboží do Evropy i Spojených států přitom putuje právě z Číny. Evropská i americká centrální banka jsou tak v situaci, kdy už musí reagovat na inflační tlaky v ekonomice a alespoň zmírňovat uvolněnou politiku. Očekává se proto, že američtí centrální bankéři se ke svým evropským kolegům přidají záhy.