A máme zde další rekord, možná až příliš dobrý. Nejenže máme nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí EU, ale zároveň máme zcela nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí OECD, což z nás zároveň dělá zemi, která má nejnižší nezaměstnanost z celého vyspělého světa. A není to žádná novinka, o toto první místo se už roky přetahujeme s Japonskem – a již od května 2017 tento měsíční závod vyhráváme celkem pravidelně. 

Jen považte, těsně nižší nezaměstnanost mají hned po nás Severní Korea, Etiopie, Vietnam nebo třeba Tchaj-wan – vše to rozvojové, často totalitní země s těžko uvěřitelnými čísly, ale budiž. Každopádně z vyspělého světa jsme skuteční, dlouhodobí premianti právě my. Nízká nezaměstnanost tedy není výsledkem vládních opatření – rekordně nízké nezaměstnanosti se těšíme již od zmíněného roku 2017, dávno před pandemií –, ale vládní opatření tento prim zachovala. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Překvapivě nízkou nezaměstnanost jsme měli již od devadesátých let. Zatímco takové Finsko v polovině devadesátých let bojovalo se 17% nezaměstnaností – Španělsko dokonce s 22% –, naše transformující se ekonomika, kde by člověk čekal nezaměstnanost vyšší, se pohybovala pod pěti procenty. Srovnej toto období devadesátek s rovněž se transformujícím Polskem či Slovenskem (nad 10 %), Maďarskem (kolem 10 % a těsně pod nimi), nebo dokonce se Slovinskem (kolem 7 %). V nultých letech nového tisíciletí pak nezaměstnanost v Polsku i na Slovensku vyskočila ke 20 %, kdežto my tu nikdy neměli více než 9 % – podle statistik OECD. A i když se v těchto letech maďarská a slovinská nezaměstnanost dostala pod tu naši, počátkem desátých let se opět bez diskusí ocitáme v čele V4. 

Ale celou dobu jsme tu měli premianty, jako byly Nizozemsko, Norsko, statisticky vychýlené Lucembursko (kam se chodí pracovat, ale bydlí se jinde), Dánsko, USA, Mexiko. Země s tradicí nízké, ba extrémně nízké nezaměstnanosti. A pak je tu to Japonsko. Japonsko mělo nižší nezaměstnanost než my ve všech obdobích – v devadesátkách pod dvě procenta a od té doby nikdy více než pět. S Japonskem jsme se potkali třikrát. V roce 1996 narostla jejich nezaměstnanost stejně, jako nám klesla – kolem tří procent. Pak se naše čísla rozběhla a jejich se držela zhruba na polovině těch našich. A to až do roku 2008, kdy jsme o sebe opět lízli, Japonci zespoda, my seshora: 4 %. A naše čísla se opět rozběhla od sebe, v desátých letech jsme měli kolem sedmi procent, kdežto Japonci létali pod pěti. Od té doby v obou zemích nezaměstnanost klesala. Jenže naše, světe, div se, prudčeji než ta jejich. Až se naše dostala dlouhodobě a pohodlně pod tu japonskou, v již zmíněném květnu 2017. A tam se zhruba drží doposud. Během čtyř let se z chuchvalce čar nezaměstnanosti zemí OECD oddělily dvě země, které ležely s viditelným náskokem mimo všechny ostatní: Japonsko a ČR. Tam se tyto dvě země různě předbíhaly, daleko napřed, a po většinu tohoto dlouhého období jsme to byli my, kdo zaujímal první místo. 

Tento světový primát znamená mnoho věcí. Vzhledem k bohatství, které zde vyrábíme, máme notoricky nízké mzdy, jak již léta upozorňuje David Marek. Volíme zde raději sociální smír Pax Bohemica (budeme pracovat raději za méně, ale všichni), jak tomu říká David Klimeš, což je funkční model. Připojte k tomu to, že v mnoha statistikách vycházíme jako nejrovnostářštější země – v riziku chudoby jsme na tom nejlépe ze zemí sledovaných Eurostatem. S našimi 12,5 % jsme vehementně předběhli i celý skandinávský model – Švédsko má ke 20 %, Dánsko, Norsko, Finsko mají všichni přes 15 % –, o čemž se nám jistě ani nezdálo. No a co se týče Giniho koeficientu, mezinárodně uznávané statistiky měřící rozdíly v příjmech nejbohatších a nejchudších, tak to jsme též na špici EU, lépe než ony skandinávské země.

Vše nasvědčuje tomu, že právě v těchto věcech můžeme přitvrdit. Zvláště máme-li se přerodit ze staré, těžké, neekologické ekonomiky s nízkými mzdami, nižší přidanou hodnotou a nevýhodným místem potravinového (ziskového) řetězce na ekonomiku novou, elegantní, inteligentní, patentovací, vzdělanou a digitální. Ale už jednou – v devadesátkách – se nám ekonomický přerod celkem povedl i bez větších sociálních otřesů, tak možná proplujeme i tentokráte. Nicméně je nevyšší čas naskočit. Ještě nikdy nebyla vidět (podle časopisu The Economist) větší různost v rychlosti covidového ozdravování jednotlivých ekonomik než nyní.