Energetický Tálibán dobývá Evropu rychleji, než se čekalo. Podobně jako se vojenští analytici mýlili v rychlosti, s jakou islamisté obsadí Afghánistán, mýlí se i předpovědi jejich energetických kolegů o tom, s jakou rychlostí poroste cena elektřiny v Evropě. Na vině je především rostoucí cena emisních povolenek a podcenění investic do obnovitelných zdrojů. A jak ukazuje třeba Španělsko, sociální a politické dopady rychlého růstu ceny elektřiny bude nyní něco, z čeho budou mít politici poměrně zásadní bolehlav.

Tak například v březnu think-tank BloombergNEF odhadoval, že cena povolenek oxidu uhličitého dosáhne šedesáti eur za tunu v roce 2024. Teď říkají, že jen do konce letošního roku to bude 65 eur. „Nikdo mi nemůže říct, že takový růst předvídal. Nikdo,“ tvrdil mi do očí šéf jedné velké polské energetické firmy na Ekonomickém fóru v Karpaczi minulý týden. „Nemůžeme se dostat do situace, kdy elektřina bude luxusní zboží, které nebude dostupné pro všechny,“ dodal.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

V Polsku jsou obavy o rychlý růst elektřiny a tvrdý dopad na nejchudší poměrně reálnou politickou veličinou, která může přispět k tomu, že vládní konzervativci vyhlásí předčasné volby dříve, než lidé naplno pocítí dopad vysokých cen a spojí si je s vládnoucím uskupením.
Ve Španělsku, kde letos tolik nefouká a které hrubě podcenilo stavbu slunečních zdrojů, i když má slunce dostatek, se cena energií letos už ztrojnásobila. Není divu, že lidé ve španělských městech vycházejí do ulic.

Premiér Pedro Sánchez v rozhovoru pro deník El País o víkendu sliboval, že vláda dostane situaci pod kontrolu, že pomůže těm nejohroženějším, kteří už nemají na platbu elektřiny, a že zaručuje, že lidé nezaplatí na konci letošního roku více než v roce 2018 – což byl rok, kdy byla elektřina ve Španělsku pro běžnou domácnost dosud nejdražší. Sánchezova levicová vláda dočasně zastavila platbu daní z elektřiny. Ceny přesto rostou.

Téma vysokých cen elektřiny už se objevilo také v předvolební kampani v Německu, kde si budou voliči vybírat nový parlament za necelé dva týdny. Olaf Scholz, sociální demokrat, ministr financí a v tuto chvíli nejpopulárnější kandidát na post kancléře, v nedělní volební televizní debatě nabádal, aby strany přijímaly „umírněnou“ politiku boje proti klimatické změně právě s odkazem na vysoké ceny elektřiny a nových technologií.

S letošním nárůstem se z ceny elektřiny stalo velmi citlivé sociální a politické téma, které má šanci prohnat se Evropou jako tornádo po jižní Moravě. Objevit se může kdykoli a kdekoli a škody, které napáchá, budou dlouhodobé.

Obavy z celoevropského hnutí „žlutých vest“, které ve Francii dost potrápily prezidenta Emmanuela Macrona po zvýšení cen paliv na počátku roku 2019, jsou viditelné a slyšitelné i v Bruselu nebo ve Štrasburku, kde v úterý začne Evropský parlament diskusi o plánu Evropské komise zvaném Fit for 55, tedy dramatické zelené změně evropské ekonomiky. Dlouhodobě to možná bude fungovat a pomůže zpomalit planetě oteplování, ale krátkodobě to pro evropské politiky zatím vypadá na slušné trable. Bude docela zajímavé sledovat, zda se tomu ve středu bude věnovat zastánkyně zelené transformace, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve své pravidelné zprávě o stavu unie.

Obavy ze sociálních a politických následků poměrně rychlého zelenání evropské ekonomiky pomocí unijních regulací v červenci vyjádřila třetina členů Evropské komise, když přijímali plán Fit for 55. Jen neodhadli, podobně jako analytici energetického trhu, že nespokojenost voličstva se objeví tak brzo.

Všichni vědí, že změna je z mnoha důvodů nevyhnutelná. Ale jde o způsob, jakým ji provést a jak ji vysvětlit voličům a daňovým poplatníkům. Mnoho z nich má stále v paměti finanční krizi, kdy tvrdě pocítili negativní následky globalizace, stejně jako během pandemie. Mnoho z nich má proto pocit, že jejich životy jsou v rukou elit či sil, které se nedají ovlivnit – a jediné, co zbývá, je hněv. Ten se pak projevuje ve větší ochotě naslouchat slibům těch, kteří mají místo realistických scénářů po ruce jednoduchá řešení složitých problémů. A energetická transformace, kterou prožíváme, je z rodu těch nejsložitějších.

Sociální a politická reakce může poměrně zkomplikovat zelené plány, které na papíře vypadají skvěle, ale mohou narazit na ekonomickou realitu a nedostatek srozumitelného vysvětlování ze strany politiků a elit, proč je potřeba takové změny dělat právě teď a tady. Myslím, že v odborných kruzích se tomu říká chybějící strategická komunikace.