Budeme šikovně investovat peníze z daní, možná budeme muset ty daně o trochu zvýšit, zredukujeme daňové výjimky… Jako bychom teď v předvolební kampani při hledání peněz do rozpočtu úplně zapomněli, že také můžeme udělat ten náš stát o dost méně vypasený. On je dnes totiž tak vypasený, že se sotva hýbe. Během pandemie byl třeba pomalý jak těžce zraněný lenochod, když nás měl trasovat nebo nám posílat peníze.
Po roce s covidem se jednoznačně ukázalo, že možná největším úkolem pro další vládu bude reforma státní správy. Jenže je to tak složité téma, že se politickým stranám nevyplatí se jím v kampani zabývat. Hlasy se tu snáze získají přes uprchlíky nebo přes pár stokorun ke mzdě či důchodu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekStátní správa je tak komplexní problém, že není vůbec těžké v této otázce obecnému voliči lhát. Jak to dělá už osm let třeba Andrej Babiš. Kdysi bylo zeštíhlení státu jeho hlavním slibem. A zatím, jak se píše ve velmi zajímavé zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu z letošního dubna: „od roku 2016 pravidelně narůstá počet státních zaměstnanců“, což zároveň „nemá významnější dopad na zlepšení výkonu státní správy“. I když odečteme učitele nebo hasiče, objem peněz, který stát požere na platech a odměnách, vzrůstá. Jen v letech 2016 až 2019 se zvýšil o 58 miliard korun.
Roste i naprostá většina dalších nákladů. Nijak se za poslední vlády ANO a ČSSD nešetřilo na výdajích za konzultační, poradenské a právní služby, což je přesně to místo, které Andrej Babiš kdysi označoval za největší semeniště korupce. „Významný nárůst v roce 2020 zaznamenaly výdaje na nákup ostatních služeb, a to meziročně o 0,9 mld. Kč (tj. o 7,3 %). Nárůst těchto výdajů je patrný již od roku 2017,“ píší například nejvyšší kontroloři ve zprávě, kterou by si měl obzvlášť teď před volbami každý přečíst.
Stát nabobtnal tak, že je prakticky nemožné zjistit, kde všude má díry, kterými utíkají desítky miliard ročně. Stále se zadávají předražené zakázky, téměř každá zpráva NKÚ upozorňuje, že ten a ten úřad ani neví, jestli jím vynaložené peníze splnily svůj účel, stále se vyhazují ohromné prostředky na zbytečnosti, které občanům nepřinášejí nic.
Je ostuda, že politici po celá volební období tvrdí, že chtějí strašně šetřit, ale stát jen přikrmují. Ještě větší ostuda ale je, že si to voliči nechávají líbit a diví se třeba, že nedostanou ošetřovné ani za tři měsíce nebo musí na peníze za prodaný byt čekat dlouhé týdny, protože onemocněla jedna konkrétní úřednice z katastru nemovitostí.
V programech stran dnes najdeme samozřejmě zaklínadlo jménem „digitalizace“. Používají ho všichni. Jako by stačilo ho vyslovit a hned se budou dít zázraky. Zatím se tedy žádné neudály, a to se digitalizuje už od dob ministra vnitra Ivana Langera z ODS.
Koalice Spolu také třeba slibuje, že když vyhraje, „počet úředníků klesne o 13 %“. Je to ale jen o něco málo menší populismus, než jaký předvádí Babiš. Nemáme totiž v rukou nic věrohodného, co by nám řeklo, kolik úředníků a na co vlastně v Česku potřebujeme. Třináct procent je tupá úspora, která bude v rozpočtu jen zanedbatelným drobkem. Bez strukturální reformy státu se brzy všichni ti propuštění úředníci vrátí a ještě přibudou další.
Nemůžeme věřit hnutí ANO, že bude „dál budovat stát, který funguje efektivně“. Nic takového za osm let nevybudovalo. Nepohnulo ani se svým jinak zajímavým plánem vytvořit na jednom místě provozně levnější administrativní komplex státních úřadů. A ani u demokratických stran nemůžeme spoléhat na sliby svaté digitalizace a reformy státu. V jejich programech, obzvlášť u Pirátů s STAN, je patrné jisté odhodlání, ale přesvědčivý plán nikoliv.
Po jakékoliv příští vládě musíme v první řadě žádat důkladnou inventuru státu. Je nutné zjistit, kdo je kde zbytečný, musí se zrušit duplicity, je potřeba ukončit pomatenou praxi, kdy tu například daň z příjmu fyzických osob a zdravotní a sociální pojištění vybírá sedm úřadů. Pak snad bychom se mohli začít posouvat od úřednického středověku směrem k moderní, levnější a vstřícné státní správě. Míč je teď na straně voličů. Kdykoliv byl na straně politiků, nikdo s ním nehrál.
