Fungující a aktivní burza pomáhá hospodářské prosperitě a tvorbě bohatství. Firmám umožňuje získávat finance k rozvoji a lidem zase dává příležitost investovat, zhodnocovat úspory a spořit na stáří. Před parlamentními volbami ale v programech českých politických stran otázka pomoci skomírajícímu tuzemskému trhu chybí. Pražskou burzu ve svém programu zmiňuje jen koalice Spolu, a to ještě pouze jednou větou a chybně.

Že Česká republika pro svůj hospodářský růst málo využívá kapitálový trh, tedy transakce spojené s akciemi, dluhopisy a jinými cennými papíry, je dlouhodobý problém. Už před pěti lety na něj upozornila studie Světové banky, která konstatovala, že Česko má v Evropě jeden z nejvyšších podílů úspor vůči HDP, a že tedy kapitál leží ladem v bankách. Více podpory by podle této analýzy mělo přijít i od politiků a vlády. Od té doby se ale situace v některých ohledech ještě zhoršila. Z burzy odešlo hned několik velkých firem, zatímco noví zájemci o vstup na akciový trh nyní místo Prahy chtějí upisovat akcie spíš v Londýně nebo Amsterdamu.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Politici burzu dlouhodobě v podstatě ignorují,“ říká Martin Lobotka, hlavní analytik společnosti Conseq Investment Management. „Dílem je to odraz konzervativní mentality, kde lidé spoří a firmy se financují převážně v bankách, dílem je to prostý nezájem politiků o kapitálové trhy obecně,“ vysvětluje.

Také podle Jána Hájka z Erste Asset Management, který řídí největší tuzemský akciový fond Top Stocks, je kapitálový trh zanedbaný. „Z makroekonomického pohledu by bylo nejlepší, kdybychom úspory, které v České republice generujeme, neinvestovali v zahraničí, ale nechali je pracovat spíš někde doma. To by měla být největší motivace, proč podporovat domácí burzu,“ říká Hájek, který ve svém fondu spravuje investice 90 tisíc českých vkladatelů.

Jediné politické uskupení, které podporu burzy ve svém programu výslovně zmiňuje, je koalice Spolu, tvořená trojicí stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09. „Modernizujeme českou burzu, abychom na ni přilákali nové investory,“ slibují bez dalších detailů autoři programu v sekci Ekonomika a daňová politika. Nápad to ale není šťastný. Burza je soukromá firma a na její investice politici nemají vliv. A formulace se nelíbí ani samotným představitelům burzy, kteří mimo záznam říkají, že v potřebě modernizovat problém není. Pražský parket například v roce 2012 přešel na nový obchodní systém Xetra, který se používá i jinde v Evropě, a v roce 2018 burza zase vytvořila alternativní tržiště Start pro malé firmy, na kterém už debutovalo osm titulů.

I spoluautor programu koalice Spolu, ekonomický expert a poslanec ODS Jan Skopeček, chybu přiznává: „Slovo modernizace nebylo možná zvoleno nejlépe. Na pražské burze není nic nemoderního, spíš jsme to mysleli ve smyslu zatraktivnění pro investory a hledání dalších možností. Co si budeme povídat, co se týče objemu obchodování, nepatří naše burza mezi největší a skomírá,“ říká.

Skopeček měl kvůli nevhodné formulaci dokonce schůzku s generálním ředitelem Petrem Koblicem. Na té se podle jeho slov oba shodli, že burza má větší potenciál, který by stálo za to využít. Skopeček navrhuje, aby pražský parket například víc propagovali čeští politici mezi investory při cestách do zahraničí. V případě, že se nová politická reprezentace rozhodne pro privatizaci zbylých částí státních podniků, může být burza i nástrojem, jehož prostřednictvím by se prodeje mohly realizovat.

Příležitosti pro využití burzy vidí Skopeček také při reformě penzijního systému: „Dnešní mladí lidé se budou připravovat na důchod mnohem dřív než předchozí generace a tady může burza být jedním z nástrojů, které lze využít.“

Expert ODS tím naráží na to, proč pražskou burzu už léta zastiňuje burza ve Varšavě. Tam politici kapitálovému trhu poskytli před lety podporu tím, že zavedli povinnost pro tamní penzijní fondy investovat na lokálním akciovém trhu. To burze dalo impulz, ze kterého těží dodnes.

Na hlavním trhu varšavské burzy se nyní obchoduje s akciemi více než 330 firem − v porovnání s desítkou společností na hlavním trhu v Praze – a objemy obchodů jsou více než desetinásobné. Navíc budoucí penzisté budou burzu jen těžko využívat, když na ní budou atraktivní tituly dál ubývat. Skupina PPF například stahuje z burzy operátora O2 a loni už stáhla provozovatele televizí CME, kterého koupila. Předtím zase z burzy odešel výrobce netkaných textilií PFNonwovens nebo Unipetrol. PPF navíc chystá vstup na burzu pro svoji infrastrukturní skupinu Cetin, ale má jít o úpis akcií na amsterdamské burze, nikoli v Praze. Podobně jiné firmy Prahu obešly nebo se chystají obejít, například společnosti Eurowag, Aures Holdings nebo Sazka Group.

Asi nejkonkrétnější představu, jak českému kapitálovému trhu pomoci, prezentuje Věslav Michalik, místopředseda hnutí STAN. Tento kandidát na ministra financí (pokud by se koalice STAN a Pirátů dostala do vlády) řekl HN, že by stát měl změnit daňové zákony, aby usnadnil vydávání zaměstnaneckých akcií. Ty se v současnosti daní při nabývání. Změna by podle Michalika vylepšila i podmínky pro tuzemské podnikání start-upů a též by do Česka přilákala i perspektivní mladé firmy ze zahraničí.

Michalik také vidí problém v zákoně, který některým penzijním fondům nařizuje takové investování, aby byly vždy v zisku. To jim podle něj neumožňuje dlouhodobě investovat do akcií. Nová vláda by se také měla inspirovat v zahraničí a pomoci prosadit investiční účty, prostřednictvím kterých by lidé dlouhodobě investovali do českých firem a mohli si takové investice odečítat z daní. „Oba instrumenty, které jsem zmínil, je nutné vnímat i v nějakém širším kontextu nutné penzijní reformy,“ říká Michalik.

Koalice STAN a Pirátů ale zmíněné tři body do svého programu nenapsala. Místopředseda STAN však zdůrazňuje, že politická reprezentace má dnes už jen omezené možnosti, jak burze pomáhat. A privatizovat státní firmy přes burzu je podle něj už „boj, který se měl vybojovat v minulosti a dnes už je dobojován“.

Michalik v minulosti působil v investičním bankovnictví tuzemských poboček Creditanstalt nebo Bank Austria. Je také bývalý předseda dozorčí rady pražské burzy a někdejší člen představenstva HVB Bank.

Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh, zmiňuje, že podpora kapitálového trhu je mezi prioritami Evropské komise a že je v rukou politiků pravidla na tomto trhu dobře nastavit a vynucovat. Navíc bude téma v budoucnosti ještě aktuálnější s penzijní reformou. „Ačkoliv politické strany nemají přímo kapitálový trh ve svých programech jako prioritu, téměř všichni si uvědomují nezbytnost řešit otázku penzí, kterou bez kapitálového trhu vyřešit nelze,“ říká Brodani.

Generální ředitel burzy Koblic napsal HN, že ze strany politiků by nejvíc tuzemskému kapitálovému trhu pomohla “ochota naslouchat a konzultovat s odborníky” a také porozumění, že tato oblast je “nesmírně důležitá pro vznik velkých a úspěšných firem, které zvýší zaměstnanost a také výběr daní.”  

K tomu, proč se v poslední době několik českých firem rozhoduje spíš vstoupit na burzu v  zahraničí než v Praze, Koblic napsal, že to souvisí s motivací zahraničních poradců, které si firmy pro takové transakce najímají. “Obecně ale platí, že pro českou firmu, která má alespoň část svého byznysu v Česku, není rozumnější a výhodnější volba než lokální kapitálový trh. Pokud poradci tvrdí majitelům opak, pak jim neříkají pravdu,” napsal Koblic. Dodal, že zahraniční poradci by si v těchto případech museli přizvat lokálního partnera, měli by práci navíc a ještě by se dělili o transakční poplatky, které od emitenta inkasují. “V Česku a ve východoevropském regionu je ale obrovské množství peněz, což někteří poradci z Londýna nechtějí vidět,” podotýká Koblic. .