Evropa právě dostává novou lekci z ruské mocenské politiky. A k tomu nádavkem poučení o ruské kultuře. „Myslím, že zima bude chladná, protože se urodilo hodně jeřabin,“ zabalil výhrůžku do tradičního ruského přísloví Sergej Gustov, který má v ruské státní plynárenské společnosti Gazprom na starosti zásobování domácích odběratelů. Bylo to součástí prohlášení o tom, že ruská firma dá v dnešní energetické krizi přednost domácímu trhu před dodávkami do zahraničí.
Den poté, ve středu cena plynu na spotovém evropském trhu vystoupila o 40 procent a ve čtvrtek se uklidnila poté, co ruský prezident Vladimir Putin řekl, že jeho země je připravena stabilizovat trh. Předtím ovšem Evropany pokáral, že toto je výsledek jejich neochoty uzavírat smlouvy na dlouhodobé dodávky a raději plyn kupovat na promptním trhu. Mezitím ještě ruský ministr energetiky Alexander Novak řekl, že certifikace právě dostavěného kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 by nepochybně pomohla uklidnit nynější napjatou situaci.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekJe to klišé, ale ruský medvěd předvádí, jak si umí hrát s Evropou, která bojuje s následky pandemie a s přechodem na zelenější zdroje energie. Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol tvrdí, že Rusko má dost plynu, aby mohlo odvrátit evropskou energetickou krizi. Není to tak, že by Rusko nynější nástup cen a rostoucí obavy lidí způsobilo, ale Kreml je ve své mocenské hře dokáže velmi dobře využít. Vidí totiž řadu slabých míst, na která se může zaměřit, aby znejišťoval situaci v Evropě.
Tak třeba česko-polský spor o důl a elektrárnu Turów ukazuje, jak některé země naprosto podcenily přípravu na energetickou a technologickou revoluci, která se už nějakou dobu odehrává především v západní Evropě. Následkem mohou být nejen vysoké ceny energií obecně (v Turówě jde například i o topení pro desítky tisíc lidí), ale v zásadě i obavy lidí z budoucnosti jako takové – nejen o účty za elektřinu, ale i o pracovní místa.
Hnutí žlutých vest ve Francii předvedlo, jak může vypadat slušně organizovaný odpor, inspirovaný vyššími cenami energie, kterou drtivá většina lidí pokládá za samozřejmost, a nikoli za luxus. Vyšší ceny vyvolávají obavy lidí po celé Evropě, není to jen výlučně záležitost střední Evropy, stačí se podívat, jak před vysokými cenami elektřiny kličkuje třeba španělská vláda. I proto se tomuto tématu věnovali šéfové států a vlád na neformálním setkání ve Slovinsku tento týden – ale vlastně jen okrajově a bez nějakého výsledku.
Tohle všechno sledují kremelští analytici s potměšilým úsměvem a pečlivě zvažují, kde a jak přitlačit. Rusko jasně vidí, že plyn se nyní stal ještě důležitějším palivem, i když v očích unijních plánovačů zelené revoluce je to jen přechodně. Moskva se nyní bude snažit tlačit Evropu ke zdi, jak ukázal ministr Novak poznámkou o plynovodu, jehož osud je nyní v rukou německých regulačních orgánů.
Green Deal, tedy přechod Evropské unie na nízkouhlíkovou ekonomiku, bude dlouhodobě strategickou slabinou, kterou se Rusko, jež dodává do EU zhruba 35 procent její spotřeby plynu, bude snažit využít. „Geopolitická“ Evropská komise Ursuly von der Leyenové tohle jaksi geopoliticky nedomyslela.
Neznamená to, že máme zůstat závislí na uhlí a plynu, ale ukazuje se tady slabina především v tom, že energetická politika je v rukou jednotlivých členských států. Podobně jako v pandemické zdravotnické krizi má Brusel jen málo společných nástrojů, jak například pomoci zvládnout očekávanou vlnu vysokých cen a už reálně očekávaného nedostatku plynu během začínající topné sezony. Nápady na vytvoření společných unijních zásob plynu přicházejí, řekněme, pozdě. Být manažerem firmy, která je závislá na dodávkách plynu, tak bych už vlastně počítal s tím, že během následujících měsíců mě může stát o část dodávek připravit, aby měli lidé čím topit v domácnostech.
Zopakujme, že tu situaci Rusko nevytvořilo, je to výsledek více faktorů, jako je nízký stav zásob plynu nebo vyšší poptávka spojená s tím, jak se ekonomiky vzpamatovávají z pandemie. Ale Kreml ji výborně využije. Na tom si třeba kremelské trollí továrny nebo ruští spojenci v EU docela smlsnou.
Je nepochybné, že hlavně zastánci zelené revoluce teď poznají sílu příslovečného mrazu, který přichází z Kremlu. Je na nás, Evropanech, abychom nebyli měkcí a dokázali mu odolat.
