Po dlouhé době se člověku jaksi lépe dýchá. Není divu, v naší zemi se po mnoha letech bortí mocenský pakt prezident–premiér, jakési dvě věže, které této zemi neposloužily dobře. Kdyby volby dopadly jinak, naše země by pokračovala dále směrem na Východ, směr Maďarsko, až na okraj Evropy. Kdysi právě před tímto výstižně varoval Petr Pithart. Hovořil o tom přesně před pěti lety a varoval před pomalým krabím ukročováním stranou, jakýmsi couváním naší země od Evropy, varoval před tím, mít cynismus jako svůj štít a obranu. Pithart pak cituje rudolfínský projev Václava Havla z roku 1997. „Mám tím na mysli nutnost vyhlásit nemilosrdný boj českému provincionalismu, izolacionismu a egoismu. Všem iluzím o jakési lišácké neutralitě, své tradiční krátkozrakosti, jakož i všem typům českého šovinismu.“ Zdá se, že nyní je naděje, že jsme se dostali do bodu, kdy můžeme skončit tím, že se „nenápadnými pohyby pozpátku“, jak říká Pithart, „jakýmsi račím pochodem vzdalujeme Evropské unii, Evropě, Západu. Nesporně jsme tak už vnímáni vnějším světem“.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPlnou parou zpět
Vládu s tak silným mandátem, jako je ta, která se v současné době rýsuje, tato země nezažila dlouho. Navíc si je pravděpodobná koalice názorově celkem blízká. Strany jsou to prozápadní, proevropské, vesměs liberálnější, proreformní. Jsou to strany, které musely přihlížet – podobně jako veliká část těch obyvatel, kterým na tom záleží – skandálům a střetům zájmů našich nejvýše postavených, a to nejen na české úrovni (evropské dotace), ale i na úrovni světové (Pandora Papers). Zkrátka těch ostud bylo strašně moc a bolelo to číst a uvědomovat si mezitím, že se naše země opět vlísává do starých totalitních struktur ruských a čínských, že se vědomě vmanévrováváme – krůček po krůčku – do periferie Evropy.
Náprava reputace
První úkol, který novou vládu čeká, je náprava reputace – jak uvnitř, tak navenek. Náš současný premiér si na západ od nás moc evropských přátel ani spojenců neudělal, zato si jako předvolební trumf pozval Viktora Orbána, antitezi liberální Evropy. A nutno dodat, že ani prezident – přejme mu zdraví – na východní frontě nikterak nelenil. Naše kdysi celkem rozumná vize být mostem mezi Západem a Východem se nepodařila. Ba naopak, tento most bychom měli přenechat někomu jinému, třeba – mají-li o něj zájem – Ukrajině a Bělorusku. My se jednoznačně usídleme na Západě. Ten most je nebezpečný. A zadruhé se na mostě blbě bydlí. A zatřetí domov již máme. V Evropě.
Najít si místo v Evropě – kde domov můj
Je zvláštní, že EU – nejlepší projekt, který se na našem kontinentě kdy rozjel a kterého se Česká republika kdy účastnila – si nevzal žádný náš politik jako svůj vývěsní štít a něco, do čeho bychom měli být nadšení, co je pro nás a pro Evropu strašně dobré a na čem se chceme aktivně podílet a táhnout kupředu svými nápady. Nikoli sedět vzadu, mumlat si něco pod vousy, pokukovat po všem kolem a EU považovat za tajnou konspiraci postavenou leda k tomu, aby České republice vzala suverenitu. Kdysi dávno byl takovým důležitým tahounem Havel a stejně kdysi také, neméně důležitě, Zeman. Ale od té doby člověk aby dobré slovo o EU pohledal. A hledat by musel sakra pečlivě.
Tím nemíním, že bychom měli být nadšenými zastánci všeho, co se v radě jednotlivými zeměmi navrhne nebo s čím přijde komise. Ale o tom také celá EU je: někdo něco navrhne a demokraticky zvolení představitelé států se sejdou, aby vše zhodnotili, zamítli či přijali. Evropa potřebuje bohémskou skepsi a naši odolnost vůči hurá ideologii, zejména kvůli tomu, že my Bohémové a Moravané jsme Evropa úplně stejně jako Nizozemsko, Belgie, Dánsko či Německo. Jen si musíme najít své místo, kde nám bude příjemně a kde budeme užiteční.
Navíc to vypadá tak, že budeme mít v čele státu univerzitního profesora, akademicky vzdělaného člověka, společenského vědce, který je zvyklý na debaty, umí se pohybovat v hloubkách a dokáže zvážit kvalitu argumentu. Možná se dokonce dočkáme toho, že uslyšíme od našeho premiéra i chytré věci, podněty k zamyšlení, povzbuzení, filozofickou hloubku, zamýšlení nad identitou, rolí a směřováním našeho národa… Zkrátka něco, od čeho jsme si už na pěkně dlouho odvykli. Byla by strašná škoda tuto naději promarnit.
