Výpadky elektřiny i dodavatelských řetězců, rekordně drahý plyn, ropa a uhlí. S tím vším se aktuálně potýká druhá nejsilnější ekonomika na světě – Čína. Růst HDP zpomalil na 4,9 procenta, a aby tamní vláda zamezila stále častějším výpadkům elektřiny, doluje a skupuje energetické zdroje za každou cenu. Zmapovali jsme události, které Čínu do této situace přivedly.

Duben 2020. Pandemie po světě sílí a tématem všech světových médií je koronavirus. Ostré projevy amerického prezidenta Donalda Trumpa požadující prošetření původu nákazy, která se do světa rozšířila z čínského Wu-chanu, zintenzivňují mezinárodní tlak na Čínu. Ke kritickým hlasům se přidává i její hlavní obchodní partner Austrálie. Peking však žádosti o prošetření odmítá a na australské výzvy reaguje zákazem dovozu zboží, kterým chce podstatně menší australskou ekonomiku potrestat. Čína je tou dobou hlavní obchodní partner Austrálie, a má proto k nátlaku dobrou pozici. Sankce se týkají vína, humrů, hovězího masa, bavlny a také uhlí. 

Australskou ekonomiku stála roztržka s Čínou čtyři miliardy dolarů (85,7 miliardy korun). Sankce ji ale nepoškodily zdaleka tolik, jak Canberra předpokládala. Ekonomické dopady zbrzdilo rychlé přesměrování vývozu na další trhy. To se týká i uhlí. Zatímco australský vývoz uhlí do Číny v roce 2020 poklesl o 33 milionů tun, přičemž Peking loni spotřeboval bezmála pět miliard tun suroviny, u jiných mezinárodních odběratelů vzrostl o 30,8 milionu tun. Celkově poklesl australský vývoz do Číny o 62 procent, v současnosti se ale ukazuje, že zatímco Austrálie dokázala rozkývanou ekonomickou loď vyrovnat, Peking se dostal do složitější pozice.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ekonomika letí nahoru, zásoby paliva dolů

Duben 2021. Kromě toho, že se záměrně odřízl od svého největšího dodavatele uhlí, podcenil Peking i spotřebu rozbíhající se ekonomiky. Ta v prvním čtvrtletí letošního roku rostla meziročně o 18,3 procenta a továrny i domácnosti vyžadovaly stále větší množství elektrické energie. Jenže 70 procent čínských elektráren potřebuje k výrobě elektřiny uhlí a země se tím dostává do úzkých, protože ho nemá dostatek. Jedním ze spouštěčů této situace byl zákaz importu uhlí z Austrálie, svou roli však sehrála i protekcionistická podpora státních energetických podniků. Dalším faktorem byla snaha o dekarbonizaci, v jejímž rámci Čína uzavřela řadu uhelných dolů. Dvacátého šestého srpna letošního roku ale kvůli kritické situaci opět otevřela například ty v regionu Vnitřní Mongolsko.

„Z politického hlediska bylo uzavření dolů spojené s přípravou na sjezd Komunistické strany Číny v příštím roce, který bude pro Si Ťin-pchinga velmi důležitý – očekává se, že se pokusí zůstat u moci i poté, co mu vyprší druhý pětiletý mandát,“ je přesvědčená analytička mezinárodních vztahů a specialistka na Čínu Ivana Karásková. Čínský prezident podle ní uzavřením dolů signalizuje vlastnímu lidu před volbami, že bere vážně environmentální degradaci, k níž v Číně dochází. A zároveň posílá vzkaz do zahraničí, že bere vážně i klimatickou změnu. Obvykle se čínský prezident drží u moci dva pětileté mandáty, Si Ťin-pchingovi končí ten druhý příští rok.

„Winter is coming“

Září 2021. Naplno se ukazuje, že těžební společnosti nebyly na rychle rostoucí spotřebu čínských domácností a firem připravené a nedokázaly vyprodukovat tolik uhlí, kolik by země potřebovala. V září letošního roku už podle čínských médií vláda výrazně kontrolovala dodávky elektřiny do 19 provincií. Vydala také řadu prohlášení, v nichž se zavázala sehnat nedostatkové uhlí za každou cenu, a tlačila na vnitrostátní těžaře, aby zvýšili produkci na maximum. Svému slibu o dodávkách uhlí do elektráren podřídil Peking bezpečnostní opatření v dolech. Na což doplácí, řadu z nich totiž zaplavily nedávné přívalové deště.

Říjen 2021. Firmy i domácnosti se potýkají s výpadky elektřiny a dovoz uhlí od jednoho z největších dodavatelů – Indonésie – také limitují deště. Cena uhlí vystoupala na historická maxima a dál raketově roste. Například 11. října stála tuna uhlí na čínské burze do té doby historicky nejvyšší částku – 208 dolarů. Už 19. října to však bylo 310 dolarů za tunu, což v je meziročním srovnání 260procentní nárůst. 

Do toho všeho udeřily povodně. A to konkrétně v provincii Šan-si, která patří k největším čínským producentům uhlí. Peking následně zavřel 60 z celkových 682 dolů a evakuoval přes 120 tisíc lidí. Energetické zoufalství nutí Čínu za každou cenu hledat nové zdroje uhlí a další paliva. V tichosti proto podle zdrojů Reuters začala vykládka australských lodí, které dosud stály v čínských přístavech či tam čerstvě dopluly. Peking také začal dovážet uhlí z Kazachstánu a aktuálně jedná o dovážce i ze Spojených států. Vzhledem k začínající topné sezoně bude spotřeba nadále stoupat.

Poptávka vrcholí, dodavatelské řetězce mají výpadky

„K narušení dodavatelských řetězců dochází v době vrcholící světové poptávky ke konci roku, rostou náklady na suroviny, zpožďují se dodávky v přístavech a na trhu chybí přepravní kontejnery,“ říká Aleš Červinka, ředitel regionálního centra CzechTrade v Číně. Problémy podle něj budou ještě eskalovat.

Čínští výrobci totiž aktuálně varují, že přísná opatření vyžadující snížení spotřeby elektřiny oslabí produkci v ekonomicky nejdůležitějších oblastech. Mezi ně patří například provincie Ťiang-su a Če-ťiang v okolí Šanghaje a jihočínská provincie Kuang-tung, jež dohromady představují téměř třetinu hrubého domácího produktu Číny. „Problémy s elektřinou přicházejí poté, co se nedávné výpadky přístavů v Číně rozšířily napříč globálními dodavatelskými řetězci,“ dodává Červinka.

Ostře sledované vlaky

Stále významnějším dodavatelem uhlí je pro Čínu Rusko. V první polovině letošního roku se celkový vývoz podle předběžných údajů zvýšil na 37 milionů tun. Loni činil 25,9 milionu, a narostl tudíž o 43 procent. Jenže ruští dodavatelé si kontinuálně stěžují na komplikace spojené s koronavirovými opatřeními na rusko-čínských hranicích, což extrémně zpomaluje dodávky suroviny do země. Jde tak o další parametr, s nímž Čína musí rychle něco udělat.

Kromě uhlí Rusko do Číny skrze Gazprom importuje také zemní plyn. K první polovině srpna to bylo 10 miliard kubických metrů, což je množství, které mělo do Číny skrze plynovody ze Sibiře původně přitéct za celý rok 2021.

Naděje umírá poslední

S rychle se blížící zimou Čína stále tlačí na rozšíření těžební produkce. Přes 100 dolů získalo souhlas k rozšíření těžby, přičemž ve čtvrtém kvartálu mají vytěžit zhruba 55 milionů tun uhlí. Tím pádem stoupá i hodnota akcií těžebních společností jako China Coal Energy, jež se letos téměř zdvojnásobila.  

Situaci se Peking částečně rozhodl vyřešit prostřednictvím bezprecedentního uvolnění cen elektřiny. Agentura pro nejvyšší ekonomické plánování oznámila, že umožní cenám elektřiny ze spáleného uhlí růst podle nabídky a poptávky. Cena tak nyní může kolísat až o 20 procent. Tím, jak doufá Peking, spotřebitele navede k nižší spotřebě energie. Energetická stabilita podle analytiků čeká zemi až v březnu příštího roku – na konci topné sezony. „Největší výzvu má Čína ale teprve před sebou, protože musí snížit velkou spotřebu energie. Ta je aktuálně dvojnásobná oproti USA, ačkoliv čínská ekonomika (HDP) je menší než americká,“ je přesvědčený Marek Hrubec, ředitel Centra globálních studií AV ČR. „A do toho je tu fakt, že se Peking zavázal dosáhnout snížení emisí před rokem 2030 a zároveň chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Tato transformace bude teprve náročná,“ dodává.

Zajištění energetických zdrojů pro továrny a domácnosti řešily (a stále řeší) i další mocnosti. Zdroje kromě Asie skupovala ve velkém i Evropa, kde krizi a vyhnané ceny způsobují místní faktory. Ty se dostaly do bodu, kdy Španělsko, Británie, Řecko a další plánují celonárodní opatření, jimiž chtějí ceny ropy, zemního plynu a uhlí utržené ze řetězu alespoň částečně dostat zase pod kontrolu. Rostoucí ceny energií jsou velkým tématem i v Česku.