Člověk se pořád učí něco nového. Například okolo tři čtvrtě milionu českých domácností se v posledních dnech dozvědělo, co znamená zkratka DPI – dodavatel poslední instance. Konec malých i velkých dodavatelů elektřiny a plynu a raketový růst cen energií vedou nepochybně k zamyšlení, co se stalo v energetice špatně.
Na vině není jediná věc, ale jak to tak bývá, je to kombinace faktorů, kde svým dílem přispěla Evropská unie v tlaku na zelenání ekonomiky. Evropské země – nejen Česká republika – se dostaly do investičního údolí, v němž z jedné strany prudce klesají investice do tradičních fosilních zdrojů a z druhé ještě není dost nainvestováno do udržitelnějších zdrojů.
A v tomto údolí si Evropa chce před sebe postavit ještě další překážku: zařadit jadernou energii mezi „nezelené“ zdroje. Kdyby se tak stalo, údolí energetické smrti se v Evropě ještě prohloubí, protože investoři by utekli i od jaderných projektů.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPříznivci jádra mohou ovšem s nadějí vzhlížet k Francii, která právě oznámila vznik nového investičního fondu do jaderných elektráren a která dala dohromady skupinu členských států EU, jež chtějí, aby jádro bylo označeno když ne zeleně, tak aspoň jako „přechodové“ řešení, podobně jako se čeká, že bude označen plyn. V této skupině je i Česká republika.
Eurokomisařka Mairead McGuinnessová, která má na starosti tvorbu oněch nových zelených pravidel s ošklivým názvem taxonomie, už naznačila, že rozhodnutí o případně zeleném jádru se odkládá. To je celkem rozumné, protože při pohledu na účty za elektřinu a plyn by při vyloučení dalšího zdroje, který sice není emisní, ale produkuje nebezpečný odpad, by možná Evropanům došla se zelenými plány trpělivost.
Ono bude možná zajímavé sledovat, co se kolem jádra ještě bude dít třeba v Německu, které je tahounem zelené transformace. Zároveň se kvůli rozhodnutí příští rok vypnout jaderné elektrárny stalo největším producentem skleníkových plynů v Evropě. Aktuální průzkum agentury Forsa zveřejněný deníkem Die Welt ukázal, že 42 procent Němců považuje vypnutí jaderných elektráren za chybu a 48 procent za dobrou věc. Na to, že Německo dramaticky zvýšilo svou závislost na ruském plynu a na uhlí, ten rozdíl nevypadá jako nijak dramatický, i když Němci obvykle tvrdí, že cesta zpátky pro jádro není. Zajímavé bude, jak se s tím popasuje vznikající koalice, protože podle průzkumu voliči dvou ze tří stran (sociálních demokratů a Zelených) jsou v drtivé většině proti jádru, zatímco dvě třetiny voličů svobodných jsou pro jádro.
No, uvidíme. Během zimy budou přicházet nové účty, budou se rušit zafixované tarify a cena energií bude i nadále skokově růst. Podíl jádra na energetickém mixu Evropské unie se dramaticky nemění a od devadesátých let se pohybuje mezi třinácti a patnácti procenty. Podíl obnovitelných zdrojů narůstá jen pomalu.
Na evropském souboji o budoucnost jádra, které se bude odehrávat za nejvážnější energetické krize od roku 2009, se poměrně dobře ukáže, jak realistické jsou plány zelené transformace a jak jsou jejich zastánci schopni vysvětlit je a prodat voličům. Představme si teoreticky, co kdyby třeba jádro nebylo uznáno za dost zelené a ve Francii, kde jádro dodává přes sedmdesát procent elektřiny, by se z toho příští rok stalo velké volební téma a volby by vyhrál nějaký euroskeptický politik jako třeba Éric Zemmour?
Zastánci jádra si samozřejmě nemohou jen tak oddechnout a měli by předkládat alternativy velkých, předražených a pozdě dodaných bloků, aby si získali alespoň nějaké sympatie. I francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno řekl, že páteří budoucí francouzské jaderné energetiky by se postupně měly stát malé modulární reaktory, které jsou už z principu konstrukce levnější a bezpečnější.
Ale u nich je vývoj stále ještě nejistý a komerční využití se předpokládá nejdříve na přelomu dvacátých a třicátých let, spíš ale později. Firmy, které tyto reaktory vyvíjejí, vlastně mohou jen příjemně překvapit.
Shrnuto a podtrženo, pokud se Evropská unie rozhodne nedat jádru alespoň světle zelenou nálepku, může si docela vážně oslabit podporu Evropanů zelené transformaci napříč celým kontinentem a nádavkem k tomu ještě podkopat globální konkurenceschopnost své ekonomiky.
