Nesledujte každý krok svých dětí, ublížíte jim. A sobě také

Life360 umožňuje sledovat děti pomocí takzvaného geofencingu, tedy zónového monitorování, kdy je rodič informován v okamžiku, když telefon dítěte opustí určitou oblast nebo do ní naopak vstoupí. Třeba do školy nebo domů. Tátové a mámy, jejichž potomek má čerstvě řidičský průkaz, zase mohou v rámci Life360 využít službu, která sleduje, jakou rychlostí se dítě pohybuje, a dokonce i to, zda nehavarovalo.

Jestli vám to přijde jako přílišný zásah do soukromí, vězte, že Life360 ještě patří k docela umírněným programům. Některé aplikace jdou mnohem dál. Například program FindMyKids umožňuje na dálku aktivovat mikrofon v mobilu dítěte a pořizovat nahrávku zvuku a konverzace v jeho okolí. Aplikace TeenSafe se zase chlubí tím, že dítě nemůže zjistit, že jej rodič jejím prostřednictvím sleduje.

Některé jiné služby umožňují i víc než jen sledování pohybu. Prostřednictvím aplikace OurPact může rodič vidět na dálku snímek obrazovky mobilu svého potomka. Aplikace Bark dokonce kontroluje obsah zpráv, které dítě posílá, a upozorňuje rodiče na případné „znepokojivé“ konverzace.

Všechny tyto programy lákají rodiče stejnými argumenty. Vyvolávají v nich strach z rozličných hrozeb, které na jejich děti ve světě číhají, a slibují, že právě díky pečlivému monitoringu se podaří udržet potomky „na správné cestě“.

Ve skutečnosti jim jde samozřejmě o něco úplně jiného. Všechny tyto aplikace nebyly vytvořené primárně proto, aby rodičům pomohly s výchovou a chránily bezpečí dětí. Jejich cílem je vydělávat peníze na tom, že o chování dětí shromažďují obrovské množství dat, která následně prodávají jiným firmám.

Jak nedávno řekla BBC Sonia Livingstoneová, profesorka médií a komunikace na London School of Economics and Political Science, neexistuje důkaz, že by tyto aplikace obecně učinily život dětí bezpečnějším. Livingstoneová je expertkou na dětská digitální práva a bezpečnost a o výchově dětí v „digitální době“ napsala několik knih. Jak v nich uvádí, obliba sledovacích aplikací je podle ní pochopitelnou rodičovskou reakcí na všudypřítomné zprávy o nebezpečích číhajících na naše děti. Jenže jak dodává, v dlouhodobém horizontu mohou právě tyto aplikace mít na život našich potomků a jejich vztah s námi rodiči ničivý dopad.

Tvůrci sledovacích programů je sice rádi prezentují jako projev rodičovské péče a lásky, jenže jak Livingstoneová trefně poznamenává, pro budování pevného a zdravého vztahu mezi rodičem a potomkem je klíčové především budování vzájemné důvěry. Stejně jako mají děti právo na bezpečí, mají právo i na soukromí. A to tyhle aplikace zrovna nepodporují. Stačí se podívat na sociální sítě, například Reddit, které jsou plné příspěvků, v nichž si mladí stěžují na rodiče, kteří je nepřetržitě sledují. Jedna dívka ve skupině Insane Parents na Redditu například píše: „Máma viděla, že moje poloha byla v Life360 vypnutá, a pohrozila, že mi vypne telefon, a také mi řekla, že už nemůžu řídit auto… Oh, zmínila jsem se také, že je mi 20 let???“

Podobný rodičovský tlak přirozeně vybudí protireakci, a tak teenageři třeba sdílejí na TikToku videa, jak „hacknout“ Life360, aby rodičům znemožnili sledování.

Nelze se pak asi divit výsledkům výzkumů, podle kterých je více konfliktů mezi rodiči a dětmi v domácnostech, v nichž děti cítí, že je jejich soukromí narušováno a jsou pod permanentním dohledem. Jedna taková studie z roku 2019 například dokládá, že přílišné monitorování dětí ničí vzájemnou důvěru a vztahy s rodiči a doslova tlačí potomky k revoltě vůči rodičovské autoritě.

Konstantní sledování nejenže poškozuje vztah rodiče a dítěte, ale dokonce i samotný vývoj mladého člověka. Děti, které jsou neustále pod dohledem, trpí podle psychologů úzkostmi a nedostatkem sebedůvěry. Více je trápí pocit osamělosti a hůř si hledají kamarády.

Zapomínat by se nemělo ani na to, že součástí dospívání je možnost dělat chyby a poučit se z nich. Když tuhle šanci děti kvůli příliš protektivním rodičům nedostanou, budou pak sice časem dospělí věkem, mentálně ale rozhodně ne. A dost možná se nám jednou odvděčí za naše chování podobně jako dcera ve zmíněném seriálu Black Mirror, která nakonec matce rozbije „sledovací“ tablet o hlavu.