Mezi Vánocemi a začátkem roku se stane omikron nejrozšířenější variantou koronaviru v Česku. I přes takové varování odborníků však v den svého jmenování rozhodla nová vláda o tom, že neprodlouží nouzový stav. Na něj jsou navázaná některá covidová opatření. Podle prvních zjištění by nemusel nový typ koronaviru způsobit těžký průběh covidu, kromě jeho vysoké nakažlivosti to však není zatím zcela jisté. 

„Epidemická situace vykazuje mírné známky zlepšení. To ale neznamená, že bychom měli polevit v ostražitosti. Jsme připraveni okamžitě přijmout adekvátní opatření, pokud se situace bude vyvíjet nepříznivě,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), proč 25. prosince skončí nouzový stav.

Nová vláda chce o případných dalších protiepidemických opatřeních rozhodnout 29. prosince podle aktuálních dat o šíření varianty koronaviru omikron ve Velké Británii. Celkem je omikron hlášen už v přibližně 80 zemích.

Podle epidemiologa Rastislava Maďara, který je členem odborné Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), je omikron tak infekční, že než si nový ministr všimne, že je problém, „bude už dost pozdě“.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Rychlé šíření omikronu potvrzuje vedle dat z Jihoafrické republiky, kde byl omikron poprvé zaznamenán 9. listopadu, i situace ve Velké Británii, Dánsku a Spojených státech. Počty nových případů se každé dva dny zdvojnásobují. Z dosavadních zjištění také vyplývá, že omikron nezastaví protilátky získané dřívějším proděláním nemoci či dvěma očkovacími dávkami. „Předběžná data z Británie naznačují třikrát až osmkrát vyšší schopnost prolomit imunitní bariéru,“ uvádí odborníci z MeSES.

Zda omikron může způsobit jen lehký, či i těžký průběh covidu, vědci stále nedokážou s jistotou říci. Naději na mírnější dopad omikronu pak mohou dát závěry asijských vědců. „Podle jedné zatím nerecenzované vědecké studie Hongkongské univerzity jsou při něm mnohem větší dávky viru v nosohltanu než v plicích, v porovnání například s deltou. To by mohlo vést k lehčím případům,“ sdělil HN molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Pokud by omikron nepostupoval dále do plic, ale zůstával spíše v nosohltanu, byla by to podle Pačese dobrá zpráva. „Pak by se onemocnění začalo chovat spíš jako chřipka,“ vysvětluje. Zároveň upozorňuje, že je třeba také posoudit například dlouhodobé dopady omikronu na zdraví a na další orgány.

Mírnější průběhy nemoci zatím hlásí i v Jihoafrické republice. Jenže tamní populace je mnohem mladší než ta evropská. Zároveň v zemi mají léto, což je pro šíření viru méně příznivé než zimní období v Česku. Západní svět nyní upírá pozornost hlavně k Velké Británii, Spojeným státům a Dánsku, kde už je omikron v populaci silně rozšířen.

Jen v Británii už je to zhruba sto tisíc nových případů denně, kvůli čemuž zpřísňují protiepidemická opatření. „Vždy je potřeba tak deset až 14 dní na to, aby se projevily případy úmrtí a těžké nákazy. Na to, abychom to mohli vyhodnotit, je ještě brzy a v Evropě je těch nakažených stále málo,“ vysvětluje Pačes.

Kvůli obavám z omikronu platí od neděle přísná uzávěra v Nizozemsku. Mimo jiné to znamená, že domácnosti mohou přijímat pouze dva hosty, o svátcích čtyři.

V Česku jsou zatím oficiálně zaznamenány jen jednotky případů, skupina MeSES ale odhaduje, že jich jsou ve skutečnosti řádově stovky. „Nelze ale vyloučit ani nízké tisíce,“ uvedla skupina ve svém stanovisku. 

Na základě dat z jiných evropských zemí MeSES očekává, že omikron převládne mezi koronavirovými variantami v Česku někdy mezi obdobím Vánoc a prvními týdny příštího roku. Kvůli tomu hrozí podle odborníků vysoký počet pacientů s vážným průběhem nemoci a zatížené nemocnice.

Proti omikronu nezabírají žádné z takzvaných monoklonálních protilátek, které se používají v Česku. Naopak nový lék molnupiravir v podobě tabletek, kterého v pátek dorazilo do Česka přes 14 tisíc balení, by měl fungovat i proti omikronu. Ale jeho účinnost není nijak závratná. Podle posledních výzkumů dosahuje jen 30 procent.

Stejně jako Česká vakcinologická společnost doporučuje i MeSES aplikaci třetí dávky vakcíny, a to co největšímu počtu dospělých lidí. Podle britských dat ochranný účinek dvou dávek vakcíny Pfizer, která je v Česku nejrozšířenější, po pěti měsících od podání proti infekci variantou omikron klesá přibližně na 35 procent. Po třetí dávce má však mít člověk už dostatek protilátek, aby se nenakazil.

I proto se v Česku pro lidi starší 45 let od pátku zkrátila lhůta pro podání třetí dávky z šesti na pět měsíců od dokončeného očkování. Všichni lidé od tohoto věku se už mohou na posilovací dávku registrovat. Podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví přijatého ještě pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) se bude lhůta pro přeočkování následně zkracovat i pro další věkové skupiny. Od 5. ledna se zkrátí na pět měsíců také pro lidi ve věku nad 35 let a od 19. ledna pro všechny starší 18 let.

Světová zdravotnická organizace (WHO) sice vyzývá k obezřetnosti před omikronem, zároveň ale kritizuje snahy o plošné očkování třetími dávkami v době, kdy velká část světové populace ještě nemá ani první dávku, což vytváří velký prostor pro vznik dalších mutací. Například Afrika podle WHO současným tempem dosáhne 70procentní proočkovanosti až v polovině roku 2024.