Z milionu dnešních korun ponechaných ladem se během jediného roku šedesát tisíc vypaří. Nejméně. Inflace, která hodnotu úspor ohlodává tempem, jaké v tomto tisíciletí Češi nezažili, může být v roce 2022 i vyšší než šest procent. V prvních měsících roku bude meziroční růst cen rychlejší dokonce podstatně. Instinkt velí zachránit, co se dá. Od bank střadatelé zatím dostávají úroky směšné a nelze čekat, že by se to změnilo. Proto je zcela pochopitelná vlna zájmu o produkt, který inflaci opravdu eliminuje – o státní protiinflační dluhopisy. Jestli potřebujete ochránit peníze na kratší dobu, kupte jich, co to jde. I proto, že podmínky nabízené ministerstvem financí umožňují z investice bezbolestně vycouvat, jakmile inflační vlna pomine.

Fenomenální výhodnost pro střadatele má ovšem odvrácenou stranu – zjevnou nevýhodnost pro stát jako celek, a tedy pro ty, kdo v Česku platí nebo jednou budou platit daně.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Novodobé „stavebko“. Ovšem na entou

Osobní bankéři v ČSOB a České spořitelně, dvou bankách s „monopolem“ na prodej státních spořicích dluhopisů přes pobočky, se mají co ohánět. Lidí, kteří mají zájem o protiinflační dluhopis, skokem přibylo a v posledních předvánočních dnech se zájem ještě vyhrotí. Jako by se vracely roky na přelomu tisíciletí, tedy před masovým rozšířením internetbankingu, kdy lidé stáli na pobočkách fronty, aby na poslední chvíli zaplatili stavební spoření a inkasovali tak státní příspěvek. Tentokrát však je „státní příspěvek“ mnohonásobně vyšší. Výhodnost „produktu“, které nabízí ministerstvo financí, totiž bije do očí.

Jedna věc je výnos. Je bezkonkurenční. Protiinflační dluhopis přesně v duchu názvu dorovná inflaci tak, jak ji počítá statistický úřad. Když bude příští rok sedm procent, bude to sedm procent. Když deset – není to pravděpodobné, ale kdo ještě loni čekal, jak rychle letos ceny vyletí? – tak deset.

To se bavíme o příštím roce. V dalších letech samozřejmě může růst cen zpomalit a s tím klesne i průměrný výnos tohoto dluhopisu, jehož splatnost je šest let. ČNB pro to dělá hodně a radikálnost jejích kroků zvyšuje šanci, že uspěje.

I když inflace nakonec zamíří do tolerančního pásma, které si naše centrální banka nastavila v rozmezí mezi jedním až třemi procenty, stále nebude mnoho bezpečných, pevně úročených produktů, které by byly výhodnější než státní protiinflační dluhopis. S tím, jak bude inflace mířit k cíli, totiž také poklesnou sazby ČNB i cena peněz na mezibankovním trhu. Propad úroků z vkladů u bank bude jako vždy bleskový.

Ovšem i tak může někomu přijít budoucí výnos protiinflačních dluhopisů neatraktivní. V tu chvíli vstupuje do hry další, ne tak zřejmá, ale za to velice zásadní výhoda: z této investice lze vycouvat jednodušeji a levněji než z termínových vkladů komerčních bank (úročených beztak hůře).

Kdo investuje sumu do 500 tisíc korun, nemusí řešit nic. Pokud příští rok na podzim zjistí, že inflace klesá a další rok pro něj nebude atraktivní, jednoduše požádá o předčasné splacení a v lednu má peníze zpět. I s inflačním jackpotem za rok 2022.

Kdo investuje víc, ten může kromě půlmilionu každý rok „vybrat“ jen polovinu investice. Ovšem jak už bylo řečeno, ani zbytek nebude prodělávat. A to dokonce ani kdyby přišla (dnes nepředstavitelná) deflace.

Další aspekt je zdanění. Ze všech úroků z vkladů se v Česku (stejně jako např. z dividend) státu odvádí 15 daň. Bez ohledu na to, jak směšný úrok to je. Výjimku ministerstvo udělalo právě v případě Dluhopisů Republiky. A nad vším se vznáší nejlepší záruky na trhu. Stát své korunové závazky uhradí vždy a je tak bezpečnějším dlužníkem než sebelepší banka. U vkladů garance státu sahá jen do dvou a půl milionu korun, protiinflačních dluhopisů si ale jedinec může koupit za pět milionů. Spousta lidí s volnými penězi to v současné situaci udělá. Pokud to ještě stihnou.

Nic není zadarmo

Zájem o to půjčit státu samozřejmě není vyvolán tím, že by Češi tak prahli po tom dát svým blízkým pod stromeček certifikát osvědčující vlastnictví produktu s honosným názvem Dluhopis Republiky. Motivem je jen strach z inflace. Zájem státu je, teoreticky, získat loajální domácí věřitele, kteří mu neutečou v případě krize, jak se to stalo například Řecku. Proto je ochoten snést i o něco vyšší náklady. Ovšem ty kvůli inflačnímu skoku vyletí extrémně. Cena peněz na trhu ani přes restriktivní politiku ČNB tak rychle neroste, a tak si stát může půjčit podstatně levněji. I nyní může ministerstvo financí prodat desetileté dluhopisy s výnosem pod tři procenta a ví přitom, že po něm peníze nikdo nebude chtít předčasně zpět. Na rozdíl od mnohých držitelů Dluhopisu Republiky.

Projekt má samozřejmě politickou dimenzi. Lidé rádi slyší, že stát ochrání jejich úspory, a bývalá ministryně Alena Schillerová na tuto notu hrála a hraje. „Jasným favoritem se stává protiinflační Dluhopis Republiky z dílny ministerstva financí pod mým vedením,“ pochlubila se na sociální síti článkem o tom, kam v době vysoké inflace investovat, a vyjádřila naději, že ministerstvo financí bude tento dluhopis nabízet i nadále. Přitom ta samá „strážkyně státní kasy“ vedla boj s ČNB kvůli vyšším sazbám právě proto, že to mimo jiné prodraží financování (jí mimořádně navýšeného) státního dluhu. Vyšší úroky ale zjevně nevadí, když se za ně dají koupit inflací vystrašení voliči.

Chcete se naučit investovat a řídit své finance? Přidejte se k několika tisícům čtenářů, kteří odebírají newsletter Peníze HN.