Zatímco Rusko vyhrožuje Kyjevu útokem, Ukrajinci se snaží na agresi připravit. V tomto úsilí jim hodlá pomoci i nová česká vláda. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vůle poslat nebo prodat Kyjevu vojenský materiál. Sami Ukrajinci by si ale měli říci, co by potřebovali. Dodávky zbraní či munice by se pak podle ministryně měly koordinovat se státy visegrádské čtyřky, případně s Německem, Rakouskem nebo baltskými zeměmi.

„Česká republika je historicky, politicky a spojenecky na straně Ukrajiny. Kdyby Ukrajina potřebovala, budeme se snažit pomoci,“ uvedla ministryně v rozhovoru pro HN. Na pomoci je podle ní v pětikoaliční vládě shoda. „Nemohu mluvit za ostatní ministry, ale konzultuji spoustu věcí s panem ministrem zahraničí Janem Lipavským a naše názory ohledně pomoci Ukrajině jsou shodné.“

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

S náčelníkem Generálního štábu české armády generálem Alešem Opatou ministryně v těchto dnech dojednává, jaké mohou být ukrajinské potřeby. Do Česka by je měl v blízké době přijet upřesnit vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Valerij Zalužnyj v rámci návštěvy, která se odkládala kvůli pandemii. „V řádech týdnů vládě předložím nějaký návrh, jakmile budu přesně vědět, co by potřebovali a v jakém rozsahu,“ řekla ministryně.

Mluvčí generální štábu české armády Magdalena Dvořáková potvrdila, že o vojenské pomoci Ukrajině generál Opata s ministryní „diskutuje“.

Pro Ukrajince by nebyly případné dodávky českých zbraní či munice žádnou novinkou. „České firmy dodávají na Ukrajinu samohybné houfnice Dana 2M a podvozky nákladních vozidel Tatra, na které chce ukrajinská armáda umístit své raketové systémy,“ vysvětlil Myhajlo Samus, kyjevský vojenský analytik. „Ukrajinská armáda také nakupovala z Česka munici.“

Česká armáda zároveň na přelomu února a března vyšle na společné cvičení na Ukrajinu šest příslušníků speciálních sil. Jiné vojáky na Ukrajinu neplánuje vláda poslat. „Pokud by takový požadavek přišel, tak předložím návrh oběma komorám parlamentu i vládě,“ popsala Černochová.

V současnosti hromadí Rusko své vojenské jednotky na hranicích s Ukrajinou. Nejnověji přišly posily do Běloruska, podle oficiálního vyjádření na společné rusko-běloruské vojenské cvičení. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil útokem na Ukrajinu a zároveň dal NATO ultimátum, aby se aliance stáhla od hranic s Ruskem a vrátila rozmístění svých jednotek do stavu v roce 1997, tedy před velkým rozšířením, které zahrnovalo i Česko.

Některé členské státy NATO přesto pomoc Ukrajině posílají. Tento týden například Velká Británie převezla na Ukrajinu blíže nespecifikované zbraně určené k ničení obrněných jednotek. Britský ministr obrany Ben Wallace zároveň zveřejnil článek, v němž varuje před ruskou hrozbou Evropě a Ukrajině. Britové mají na Ukrajině také výcvikovou jednotku. Malý kontingent speciálních jednotek vyslala na Ukrajinu rovněž Kanada a do Kyjeva má tento týden zamířit i americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Německo naopak ústy ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové zopakovalo, že žádné zbraně na Ukrajinu vyslat nepovolí. A německý kancléř Olaf Scholz přerušil dlouhé mlčení ohledně Ukrajiny tím, že pokud Rusko na svého západního souseda zaútočí, tak za to „zaplatí vysokou cenu a budeme se bavit o všem“ – tedy včetně povolení pro provoz plynovodu Nord Stream 2, jehož spuštění nyní záleží na názoru německého regulátora.

S přispěním Ondřeje Soukupa