Kůže z českých krav končí jako odpad. Karo připravuje nový závod, kde je bude zpracovávat

V období slabšího odbytu během ekonomických uzávěr v posledních dvou letech firma  přeskupila stroje a spustila v Boršově druhou linku. Také přesunula některé činnosti do nově získaného areálu v Brtnici, vzdáleného 30 kilometrů. Podle Františka Bostla, člena dozorčí rady, jde o urychlení změn, které zvýší výrobní kapacitu a časem také povedou k vlastnímu zpracovávání kůží z místního trhu. Tím chce firma dosahovat vyšších marží. Bostl je vedoucí partner poradenské firmy Starteepo a jeho fond CZEGG Ventures je ve firmě s téměř 28 procenty druhým největším akcionářem. 

Karo zatím nakupuje materiál pro výrobu – takzvaný „crust“– z Indie a Latinské Ameriky. Jde o základně opracované buvolí a hovězí kůže, které pak seřezává, měkčí, barví či jinak upravuje dle požadavků zákazníků. Finální potahovina jde na vývoz a kupují ji velké evropské nábytkářské firmy, které mají výrobny hlavně v Polsku. Zákazníkem je například i největší evropský výrobce čalouněného nábytku Cotta Collection. Menší část tvoří i zákazníci vyrábějící kožené čalounění do aut.

V oboru, ve kterém Karo podniká, jsou tradičně silné italské, německé a rakouské firmy, například Mastrotto či skupina Dani. Na začátku roku 2020 se italští konkurenti ale ocitli v lockdownu a česká firma byla jediná, která zvládla potahovinu výrobcům nábytku v Polsku dodávat. Později, když došlo k uzavření prodejen ve zbytku Evropy, snížily nábytkáři odběr a Karo muselo ztlumit výrobu. Za rok 2020 zaznamenalo ztrátu.

„Covid se dá popsat jako rána pod pás, ale Karo se díky němu dokázalo přeorientovat a provést důležité změny,“ řekl Bostl HN. „Krátkodobě je to samozřejmě postihlo, ale později, když se ekonomiky otevřely, je Karo na cestě dodávat téměř dvojnásobná čísla produkce.“

V roce 2020 vzrostly tržby skupiny o 4,4 procenta na 154 milionů korun. Plán byl ale 239 milionů. Firma také zaznamenala ztrátu 14,4 milionu oproti zisku 3,3 milionu korun v předchozím roce. Díky obnovené poptávce a také díky změnám ve výrobě už na sklonku loňského roku produkovala 70 tisíc metrů čtverečních finální kožené potahoviny měsíčně, tedy téměř dvojnásobek produkce z období před pandemií. Bostl očekává, že za loňský rok bude mít skupina tržby kolem 179 milionů a zisk necelý milion.

S pomocí dotací, úvěrů a peněz z úpisů akcií na burze se Karo pustilo také do stavby nové haly, čističky odpadních vod a vlastní koželužny ve svém druhém závodě – ve zmíněné Brtnici u Jihlavy. Tam firma získala areál výrobního kožedělného družstva Snaha, které bylo svého času významnou činírnou kožešin v bývalém Československu. Tento projekt by měl časem otevřít cestu pro odběr kůže i od českých masokombinátů, kde vzniká jako vedlejší produkt výroby a coby odpad končí v kafilériích. Karo by tak mohlo surovinu získávat za asi osminu ceny, za kterou dosud nakupuje „crust“ ze zahraničí. Podle finančního ředitele Jakuba Hemerky by si tím firma snížila svoji závislost na dovozech, zlepšila marži a mohla si také lépe pohlídat kvalitu vstupního materiálu pro výrobu. Plán představilo vedení společnosti novinářům a investorům během prosincové prohlídky výrobních závodů.

„Náš cíl je zpracovávat kůži i od českých dodavatelů, tedy vlastně odpad, který vzniká v masném průmyslu, a dělat z něho hodnotnou potahovinu,“ řekl Hemerka.

Karo vzniklo v polovině 90. let jako obchodník s kůží pro nábytkářskou výrobu. Firmu založil Pavel Klvaňa, vyučený čalouník, který v roce 2015 byznys rozšířil i o výrobu – postavil výrobní závod v Boršově a nakoupil do něj stroje. Klvaňa je ve firmě ředitelem, spoluvytváří strategii skupiny a jedná s hlavními odběrateli. V současnosti je největším akcionářem, s podílem 35,9 procenta. Finanční ředitel Hemerka je třetím největším akcionářem s podílem 15,4 procenta.

Jak již bylo zmíněno, skupina v uplynulých letech využila pro svůj rozvoj peníze získané od drobných investorů na trhu Start. Na toto alternativní tržiště pražské burzy určené pro menší podniky Karo vstoupilo v roce 2019 úpisem akcií za 40 milionů korun. V minulém a předminulém roce firma prodala investorům další akcie a většinu z nich koupil Bostlův fond CZEGG Ventures. Celkem fond do firmy na Vysočině investoval už více než 60 milionů korun. „Plány jsou velké a vystoupit z této investice nehodláme. V budoucnu se navíc Karo stane dividendovou akcií,“ řekl HN Bostl.

Loni akcie Kara na trhu Start vzrostly z 53 na 114 korun, tedy o 115 procent. To celou firmu oceňuje na 445 milionů korun.