Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce seškrtat schodek státního rozpočtu o 80 miliard korun, zároveň ale musí počítat s nečekanými miliardovými výdaji. Státu totiž reálně hrozí, že bude muset vyplácet masivní odškodnění firmám poškozeným v uplynulých letech finanční správou. Jde zejména o takzvané zajišťovací příkazy. Právě těmi mohli berní úředníci už při pouhém podezření na daňový únik zabavit veškerý majetek firmy. A mnohdy ji tak ekonomicky zcela položit. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Soudy se v řadě případů firem zastaly a vydané zajišťovací příkazy označily za neoprávněné. Následné žaloby o náhradu škody za zničené zdravé firmy se ale vlečou roky. V současné době eviduje finanční správa 29 žalob za celkem 2,5 miliardy korun. Jedním z nejznámějších případů je bývalá přerovská společnost FAU, která obchodovala s minerálními oleji.

Šlo přitom o konkurenta firmy Agrofert bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Ten na tajně pořízené nahrávce zveřejněné v roce 2017 na anonymním twitterovém účtu Skupina Šuman naznačil, že úřady mohly sloužit k likvidaci byznysových konkurentů. „Ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže je v insolvenci,“ řekl Babiš v soukromém rozhovoru s dosud neznámým partnerem. Pravost nahrávky přitom někdejší premiér nikdy přímo nepopřel. 

Dnes se firma soudí o náhradu škody 1,2 miliardy korun. „Žalobu jsme podali v roce 2021,“ potvrdil advokát firmy Alfréd Šrámek. Zatím však bez výsledku. Právní zástupce neuspěl ani s žádostí, aby se soud vyjádřil, zda je požadavek oprávněný, a až potom se řešila výše případné náhrady. „Každopádně od okamžiku zásahu firma přestala fungovat a od té doby už se jenom vede právní válka,“ dodal Šrámek.

Finanční a celní správa podala na společnost FAU zajišťovací příkazy ve výši 343 milionů korun v září 2016. Krok úředníci odůvodnili tím, že se firma měla zapojit do karuselového podvodu s DPH. Soudy to ale zamítly. A v následujících letech firma vyhrála čtyři z pěti žalob na stát. Proto má i vysoké šance na přiznání škody, byť se může u soudu vést debata o její výši.

Nejvíce příkazů za Babiše

To se stalo i Českomoravské olejářské komanditní společnosti. Finanční úřad jí uložil, aby za rok 2013 převedla na jeho účet takřka 170 milionů korun kvůli údajně dlužné DPH. Společnost se sice odvolala, ale bezúspěšně. A i na ni posléze dolehl zajišťovací příkaz. Firma opět prakticky okamžitě přestala existovat.

Až Nejvyšší správní soud označil zajištění majetku za neoprávněné. Zároveň vyčinil finanční správě za to, že veškerý majetek společnosti zabavila pouze z obavy, že ji v budoucnu nezaplatí případnou doměřenou daň. Právě to byla v letech 2014 až 2018 běžná praxe. Dnes se firma soudí o 70 milionů korun za zničený podnik a jedním z jejích argumentů je právě konečný rozsudek Nejvyššího správního soudu.

Počty vydaných zajišťovacích příkazů vzrostly v době, kdy ministerstvo financí řídil Andrej Babiš. Nejvíce jich úředníci použili v letech 2015 až 2017, to se čísla pohybovala kolem 1500 ročně. Maximální využití zajišťovacích příkazů pak připadá na rok 2015. Tehdy jich úředníci uvalili 1605, a to celkem na 424 firem. Pak začaly kvůli kritice médií i opozičních politiků počty příkazů klesat, například v letech 2020 a 2021 jich bylo kolem tisícovky. Celkem od roku 2013 úředníci zadrželi finance a majetek za 22 miliard korun.

I když zatím soudy žádné firmě náhradu škody nepřiznaly, musel už stát vracet alespoň úroky ze zadržených peněz, což zatím dělá „jen“ nižší stovky milionů korun.

Spory o náhradu škody se ale nevedou jen kvůli zajišťovacím příkazům. Berní úředníci také za minulé vlády často firmám zamítali vykázané náklady na vývoj a výzkum. Podle pravidel si takové výdaje mohly podniky při výpočtu daňového základu uplatňovat v dvojnásobné výši. Společnosti vyvíjející nové produkty či technologie si tím mohly výrazně snižovat daně. V řadě případů ale úřady takto vykázané náklady smetávaly ze stolu a firmám doměřovaly daně ve výši desítek milionů korun.

Podobně se stát choval v případě kontroly takzvaných převodních cen. Také na ty se v posledních letech zaměřily finanční úřady a sledovaly, zda dceřiné firmy s mateřskou společností ve snaze vyvést peníze do zahraničí neprodávají produkty či služby za uměle navýšené ceny. A pokud úředníci došli k závěru, že ano, tak opět doměřili daň.

Desítky milionů má stát vracet za jediný rok

To byl i případ farmaceutické společnosti Eli Lilly, kdy úředníci v roce 2015 a pak i v následujících letech doměřili firmě daň za roky 2011 až 2016, pokaždé ve výši desítek milionů korun. Firma vyrábí inzulin nebo například monoklonální protilátky na covid-19. Nejvyšší správní soud nedávno definitivně ukončil spor, který se táhl přes šest let a jde v něm o tři čtvrtě miliardy korun.

A dal přitom za pravdu firmě, která v Česku distribuovala léky americké mateřské společnosti. „Zatím je prosouzený pouze první doměřený rok 2011, za který má finanční správa vracet desítky milionů zaplacené daně a vyšší desítky milionů úroků,“ uvedl vedoucí partner advokátní kanceláře PwC Legal Radek Buršík, který farmaceutickou společnost ve sporu zastupuje.

Buršík doplnil, že i spory o daně z dalších let bude posuzovat stejný soud. Podle něj tak lze očekávat, že firma uspěje i s navazujícími žalobami.  „Řádově to analogicky znamená vyšší stamiliony na dani i úrocích, které bude muset stát nyní Eli Lilly vrátit,“ dodal Buršík z PwC Legal.

Finanční správa uvádí, že žádostí o náhradu vzniklé škody je v těchto případech mnohem méně, než je tomu u zajišťovacích případů.  To je dáno také tím, že doměřením daně obvykle nedojde k ukončení činnosti firmy jako při zabavení veškerého majetku. Přesto jsou ale ve hře soudy o stamilionové doplatky daní a s nimi související úroky. 

Personální změny začaly

Zda resort financí bere při probíhající přípravě rozpočtu v potaz také možné výdaje na případná odškodnění či vrácení daní s úroky poškozeným firmám, není jasné. Ministr Zbyněk Stanjura na dotazy HN v tomto směru neodpověděl. Jeho mluvčí Tomáš Weiss to zdůvodnil časovým zaneprázdněním právě kvůli přípravě rozpočtu.

Stanjura přitom patřil minulé volební období coby člen sněmovního rozpočtového výboru k největším kritikům výše uvedených praktik berních úředníků. Spolu s dalšími členy opozice opakovaně na výbor předvolával bývalého šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka nebo jeho nástupkyni Tatjanu Richterovou.

Ta nastoupila na nejvyšší post ve finanční správě poté, co byl Janeček za praktiky berních úředníků kritizován. Týkalo se to například situace, kdy museli svatebčané finančnímu úřadu dokládat seznam hostů. Měli tím prokázat, že pořadatel svatební hostiny řádně odeslal účtenku elektronické evidence tržeb. Tehdejší ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová k tomu uvedla, že uvedené přešlapy bude třeba řešit. Janeček následně na konci roku 2018 vedení GFŘ opustil, dle svých slov na základě vlastního rozhodnutí.

Stanjura se však netají tím, že s jeho nástupem na ministerstvo financí může přijít ještě větší očista úřadů, spadajících pod jeho resort. Minulý týden informovala MF DNES, že by mohli skončit jak šéfka GFŘ Richterová, tak ředitel Finančního analytického úřadu Libor Kazda nebo šéf celní správy Milan Poulíček.

Zatímco jména nových náhradníků jsou zatím spíše spekulativní úvahy, ředitelka finanční správy už rezignovala. Richterová chce skončit ve funkci 28. března. „Od nového ředitele očekávám, že dá finanční správě nový impuls a posune ji směrem k více proklientskému přístupu tak, jak jsem o něm mluvil v opozici i při svém nástupu na ministerstvo financí,“ reagoval Stanjura na rozhodnutí Richterové. Ta sama s odvoláním na svůj momentální zdravotní stav komentář odmítla.