Nebývá zvykem, aby podnikatel veřejně a zároveň upřímně říkal, co si myslí o bankách. Šéf holdingu Energon Fady Al-Kheir si ale při úterní debatě na konferenci o udržitelných financích organizované pražským think-tankem Mezinárodní centrum pro udržitelné finance (ISFC) nebral servítky, když popisoval, jak se jeho firma od roku 2016 pustila do budování zařízení pro obnovitelné zdroje energie a do baterií. Nemluvil však o vztahu k životnímu prostředí, ale o penězích, o příležitosti vydělávat.
Bankéři tehdy podle něj nechtěli slyšet o investicích do rozvoje jiné než tradiční energetiky i přesto, že už tehdy se dalo vidět, že taková investice je v souladu se strukturálními trendy a že nabízí vysoké zhodnocení do budoucna. Tehdy to byla příliš velká nejistota. Dnes po českých dcerách jejich matky naopak chtějí „ozelenění“ portfolia.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNa zmíněné konferenci zazněl i názor, že extrémně konzervativní a neinovativní české banky nechtějí financovat projekty obnovitelné energie, pokud v nich není zajištěno cashflow pomocí dotací. A zelené projekty prý hodnotí stejně jen podle klasických „starých“ kritérií.
Přitom světová ekonomika prožívá slovy Seana Kidneyho, šéfa Climate Bonds Initiative, „tsunami změny“, na níž je možné se svézt a vydělávat nebo naopak nechat ekonomiku zabít – probíhá obrovská změna směrem k udržitelnosti, kde se vyvíjejí a vymýšlejí nové technologie a k hodnocení investic přibývají nová kritéria. „Pro exportně orientovanou ekonomiku, jako je ta česká, je to možnost, jak zjistit, co bude v budoucnu důležité, investovat do toho a zajistit budoucnost svým dětem,“ řekl Kidney v jiné diskusi stejné konference.
Nejde o povinný optimismus lidí, kteří se už nějakou dobu pohybují v prostředí zelené ekonomiky. Jde o trendy a změny, které nastavují nová pravidla do budoucna. Z diskusí, kterých jsem byl za první dva dny konference svědkem, z toho pro český byznys vyplývá pět bodů, které by měl vzít v úvahu, pokud nechce, aby mu v budoucnu ujel vlak.
Za prvé, institucionální investoři by se měli chopit iniciativy s investicemi do odvětví, která jsou základem změny, jako je nová energetika. České banky jsou ovšem většinou ve vleku svých zahraničních matek a v zásadě spíš neochotně plní dané cíle, aby si odškrtly splnění dané kolonky.
Za druhé je potřeba alespoň na základní úrovni definovat společná pravidla pro nové hodnocení kritérií, pro něž se vžila zkratka ESG – hodnotící vztah k životnímu prostředí a společnosti a způsob, jakým je firma vedena. EU se snaží pomocí taxonomie a dalších opatření něco takového zavést, ale v zásadě každá banka má kritéria ESG jiná a to, co někde označí za zelenou a udržitelnou investici, jinde takto zhodnotit nemusí.
Za třetí mají problém malé a střední firmy, pro které jsou vznikající pravidla nové ekonomiky neuvěřitelně složitá k pochopení a vedou vlastně tím pádem k automatickému odmítání s tím, že jde o nějakou novou regulaci z Bruselu, která jim jen ztěžuje život. Rozhodně v ní nevidí příležitost. Své by mohli vyprávět například experti ISFC, kteří dělali průzkum v Ústeckém kraji ohledně fondu spravedlivé transformace, který by měl nasměrovat miliardy eur do regionů postižených odchodem od fosilních paliv. Odpovědi mnoha místních firem na dotazy k průzkumu nejsou ani publikovatelné.
Za čtvrté, a to už je vlastně rada politikům, je potřeba se přehodit z módu odmítání novinek k pohledu, že to do budoucna představuje příležitost. Česká ekonomika závislá na tradičním autoprůmyslu by v tomto ohledu měla napřít ještě zvláštní úsilí, protože teď je ta doba, kdy se nastavují nová pravidla i nové technické parametry. Kdo se na tom bude podílet, vytvoří si do budoucna například exportní příležitosti, protože lze s velkou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že řešení, které se prosadí v Evropské unii, tak budou postupně přebírat i další země a světové regiony.
Za páté, k tomu všemu je potřeba jistá otočka ve vzdělávání – a tím se nemyslí jen školy. Banky potřebují zelenější portfolia, tlačí tedy na klienty, kteří se teprve učí, jak s novými pravidly zacházet. Investoři řeší, co je to zelený dluhopis a k čemu všemu by se dal použít. Z minulosti si vzít ponaučení, nikoli kompletně a navždy zavrhnout nová řešení. V Česku až nyní s vyššími cenami energií a válkou na Ukrajině přestala být fotovoltaika po průšvihu s dotacemi před lety sprosté slovo.
