Trvalo to, ale přišlo to. Ministr školství Petr Gazdík poslal kontrolu do organizace Cermat. Kontroloři mají zkoumat, jak se ve firmě, která připravuje jak přijímačky na střední školy, tak státní maturity, vyhazují peníze. Sloveso „vyhazují“ je ale asi příliš mírné, protože pokud někdo zaplatí za čtyři roky devadesát šest milionů korun za servis čtyř tiskáren, je to bláznivé i na poměry ve státní správě. Přiléhavější by možná bylo sloveso jiné, vztahující se k terminologii z oblasti trestního práva. Je těžko představitelné, že by z těchto zakázek někdo neměl prospěch, přičemž státní rozpočet to není.

Příběh předražených tiskáren je ale součástí širší neveselé story. Celá organizace Cermat je chybou v českém vzdělávacím systému. Postupem času se z ní stal obludný byrokratický mechanismus, který spotřebuje spoustu energie na vlastní fungování, přičemž vzdělávání českých dětí nepomáhá, naopak mu ubližuje. Je zralá na reformu, nebo rovnou na rozprášení. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Největším problémem totiž nejsou peníze, ale způsob, jakým Cermat připravuje přijímací zkoušky a státní maturity. Ty každým rokem působí, jako by jejich smyslem nebylo ověřit schopnosti žáků a studentů, ale co nejvíc je vystresovat. Například v loňských „covidových“ přijímačkách na střední školy byl jeden den test z matematiky vcelku normální, druhý den ale o parník těžší. To zcela pomíjelo smysl toho, proč se testy dělají nadvakrát. Tedy dát dětem dvě srovnatelné šance pro případ, že jeden den by měly indispozici. Učitelé matematiky na to zírali vyjeveně. Navíc vyprodukovat po roce distanční výuky test, který byl jeden z nejtěžších v historii, to je vskutku dílo. Co to bylo? Cynický vtip Cermatu? Chyba? V každém případě je to špatně. A není to ojedinělý lapsus. 

Pochybná je samotná metodika testů. Cermat tvrdošíjně využívá zaškrtávací úlohy typu „zaškrtněte, je-li správně A, B, C, D, E“. Jenže jak nedávno upozornil například matematik a konzultant ve vzdělávání Oldřich Botlík: „Cílem výuky matematiky není zvládnutí postupů, ale porozumění významům pojmů. Dobří matikáři vědí, že žáci prokazují porozumění vedením argumentace a zdůvodněním jednotlivých kroků. To je v naprostém protikladu k zaškrtnutí jediné možnosti, v časové tísni navíc leckdy náhodnému.“ Proto zaškrtávací úlohy, které nic neověřují, třeba ve Velké Británii už dávno zakázali. Cermat je ale zvesela používá dál. A nedokáže to ani vždy provést správně, řešení pravidelně obsahuje chyby.

Výsledkem toho všeho je situace, kdy existence jednotných přijímaček a maturit, v podobě, jak je připravuje Cermat, naprosto vyosila smysl vzdělání. Školy, základní i střední, jsou nuceny připravovat děti a mladé lidi na „cermatí“ zkoušky, které nemají nic společného ani s praxí, ani – v případě maturit – s požadavky většiny vysokých škol. Připomínají spíš nesmyslnou překážkovou dráhu, kterou je třeba překonat, aby se mladý člověk dostal dál, a u jejíž stavby se autoři dobře bavili.

Školám nezbývá než obsah vzdělání této šaškárně přizpůsobit. Vzdělání je pak karikaturou toho, čím by mělo být. Je soustředěno na získání jakéhosi glejtu, který je nutný pro úspěch v životě, ale s životem jako takovým má pramálo společného.

Předražená zakázka na tiskárny je vlastně ten nejmenší problém. Cermat je instituce, která s chybami, zastarale a draze, zajišťuje pro stát státní přijímačky a maturity, které se ukázaly jako nefunkční a zbytečné. Není důvod, proč by to nemělo jít bez nich, ředitelé škol jsou snad kompetentní dost. Bez Cermatu, který začal žít, ke škodě státního rozpočtu a vzdělávání dětí, vlastním a až příliš bujným životem, bychom se mohli a měli obejít úplně.