Energetická firma ČEZ je po E.ON, innogy nebo Pražské energetice další, která ohlásila prudké zdražení dodávek energie. A nebude poslední.
Podle expertních odhadů ceny energií zůstanou vysoké po zbytek roku 2022 a jejich růst se v menší míře protáhne až do let 2024–2025. Spolu s prudce rostoucím plynem mají drahé energie vytáhnout v příštím roce spotřebitelům z kapsy 450–500 miliard korun. A také udržet inflaci na vysoké úrovni.
Špatnou zprávou je, že zatímco dodavatelé elektřiny a plynu oznamují téměř každý týden zdražení, vláda na tento vývoj zatím nenašla odpověď. Po vágních vyjádřeních o speciálním tarifu pro chudé a šetřivé od ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely přišel ministr financí Zbyněk Stanjura se slibem, že vláda nenechá nikoho v situaci, kdy by neměl peníze na plyn. Opět žádné podrobnosti, jen obecné teze a ujištění, že pomoc bude jednoduchá a také adresná, aby ji dostal pouze ten, kdo ji skutečně potřebuje. Konkrétní podobu úsporného energetického tarifu by měla dostat sněmovna do konce června.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek
Rychlé odstavování jádra a uhlí nás dostalo do problémů, náprava bude trvat roky, říkají experti
Drahá energie a plyn spotřebitelům z peněženek vytáhnou půl bilionu korun. Zdražení se citelně dotkne prakticky všech. Přitom podle výzkumné organizace PAQ Research už nyní výdaje na bydlení extrémně zatěžují 22 procent domácností. Za posledního půl roku stoupl počet lidí, které zdražování energií dostává do problémů, téměř o polovinu. Při současném tempu zdražování energie by ke konci roku potřebovala pomoci s výdaji skoro třetina populace.
Pro srovnání – doposud příspěvek na bydlení pobírají pouhá čtyři procenta domácností. Jejich počet roste jen pomalu, a i když vláda schválila jisté zjednodušení přístupu ke státní pomoci, v praxi se to zatím neprojevilo, a na peníze tak nedosáhne řada těch, kteří je nutně potřebují.
O plošných opatřeních ministr Stanjura stejně jako celá vláda neuvažuje. Rozpočet to prý neumožní a pomoc mají dostat jen potřební. Nezbývá než znovu zdůraznit, že při aktuálním růstu cen budou záhy potřební všichni.
Evropská komise ve svém sdělení o krátkodobých intervencích na trhu s energií z minulého týdne zařadila do opatření, která mají zmírnit dopad vysokých cen energií na spotřebitele, například rozšíření regulace maloobchodních cen. A také přesměrování mimořádně vysokých výnosů (tzv. neočekávaných zisků) některých výrobců elektřiny na podporu těch nejpotřebnějších. Tedy zdanění energetik speciální daní, z jejíchž výnosů vláda může pomoci těm, kteří to potřebují nejvíc. To v seznamu opatření naší vlády nenajdeme.
Energetický tarif budeme moci ocenit až ve chvíli, kdy bude jasné, na koho se vlastně bude vztahovat a kolik domácnostem ušetří. I bez toho je jasné, že odhadované půlbilionové zdražení stát vykompenzuje jen z malé části – bude moci poslat pomoc v lepším případě jen v řádu desítek miliard korun. A i ty si bude muset půjčit, protože aktuální rétorika vlády pětikoalice jakékoliv další zdanění naprosto vylučuje.
Ministr Stanjura se nechal slyšet, že pravicová politika je sociální, ale ne socialistická. Plošná podpora či nové daně podle českého chápání pravicového vládnutí patří mezi socialistické prvky. A vůbec nevadí, že přesně k těmto opatřením přistupují vlády zemí, které socialismus v minulosti nebudovaly. Ovšem pochopily, že sociální politika se nedá dělat bez jistého příklonu k přerozdělení zisků. Aspoň pokud se chce daná politická strana udržet na výsluní a pokud následně nemá celá země spadnout do hnoje populismu.
Česká hospodářská politika se už od dob vzniku Československa v roce 1918 vyznačuje tím, že dokáže dostat ekonomiku do krize i bez přičinění „zlých trhů“ či nepříznivých zahraničních událostí. Jenom špatnými rozhodnutími politiků a centrálních bankéřů. Česká republika v této „tradici“ naprosto neochvějně pokračuje. Krize, které se do Česka přelijí ze zahraničí (měnová, finanční, pandemická), jsou vždy delší a hlubší než v ostatních zemích. Politika kabinetu Petra Fialy bohužel naznačuje, že s energetickou krizí to dopadne naprosto stejně.
