Evropská unie se sice na summitu tento týden domluvila na šestém balíčku sankcí vůči Rusku, když se ale měly začít řešit technické detaily, Maďarsko najednou oznámilo nové požadavky s tím, že dohodu zablokuje, když nebude například vyjmut patriarcha Kirill ze sankčního seznamu. „Viktor Orbán buď na Kirilla v pondělí zapomněl, nebo mu zavolal Vladimir (Putin),“ glosoval postup maďarského premiéra Daniel Hegedüs, středoevropský analytik think‑tanku German Marshall Fund. Orbán, všeobecně považovaný za ruského trojského koně v EU, zkrátka opět vydíral celou unii. Ta mu nakonec o den později ustoupila a patriarchu ze sankcí vyřadila.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekCo vypadá jako rozmar maďarského vládce, může být docela zásadní bolehlav pro Evropskou unii a její rozhodovací mechanismy vyžadující shodu všech sedmadvaceti členů. Není totiž pochyb, že Maďarsko se tento týden ocitlo v bezprecedentní izolaci poté, co Evropská komise dovolila Polsku – za splnění určitých podmínek – čerpat blokované miliardy z fondu obnovy. Maďarsku naopak hrozí, že peníze vůbec neuvidí.
Varšava už dříve kvůli naprosto rozdílnému pohledu na Rusko a jeho agresi vůči Ukrajině omezila svoji spolupráci s Maďarskem, s nímž se dosud navzájem podporovaly právě ve sporech s Evropskou unií o právní stát. Podle některých názorů se Orbánovou otočkou opět o něco víc přiblížila chvíle, kdy unie aktivuje článek 7 a zbaví Maďarsko části hlasovacích práv v EU.
„Podle mě se rozhodl pro izolaci a zjistil, že v Evropě může řešit svoje problémy pomocí silových nástrojů,“ říká Zdeněk Beránek, bývalý diplomat a nyní zahraničněpolitický poradce předsedkyně české Poslanecké sněmovny.
Orbán se stále více chová jako typický autoritářský vládce, protože jeho rozhodnutí se nedají předvídat a v jeho rukou se koncentruje stále více moci poté, co poměrně nečekaně a s velkou většinou vyhrála jeho strana Fidesz dubnové parlamentní volby – a to počtvrté za sebou. Úpravou ústavy prodloužil v pandemii zavedený výjimečný stav, aby mohl definitivně obejít parlament a rozhodovat pomocí dekretů. Výjimečný stav – tentokrát definovaný jako „stav válečného ohrožení“ – například vládě umožňuje potlačovat zbytek nezávislých médií, která by chtěla informovat například o maďarském postoji vůči válce na Ukrajině, který je v ostrém protikladu proti všemu, co dělají sousední státy pomáhající bojujícím Ukrajincům.
„Nejde o stav, kdy by existovalo skutečné ohrožení válkou, ale o další posílení moci premiéra Viktora Orbána,“ vysvětluje polský analytik Dominik Héjj. Podle něj jde o další omezení moci parlamentu a systémové vyloučení opozice z politického procesu.
Zároveň Orbán upevňuje svoji ekonomickou moc. V Maďarsku například vzniká velká bankovní skupina, v níž má rozhodující slovo Orbánův kamarád z dětství a nyní nejbohatší Maďar Lörinz Mészáros. Polostátní ropná firma MOL těží z regulace cen na trhu s palivy a zároveň díky levné ruské ropě a vývozu produktů z ní mimo jiné i do Česka vydělá díky výjimce z embarga miliardy eur. I proto Maďarsko tak sveřepě trvá na výjimce pro dovoz ruské ropy.
Na detaily toho, jak Orbán rozhoduje, se mohou příští týden zeptat čeští vrcholní politici nové maďarské prezidentky Katalin Novákové, která v úterý přijíždí na oficiální návštěvu Prahy a kromě prezidenta Miloše Zemana se setká také s premiérem Petrem Fialou a lídrem opozice Andrejem Babišem. Je to teprve třetí zahraniční cesta Novákové od nástupu do funkce po Polsku a Německu. Nováková, bývalá Orbánova ministryně pro rodinu, bude nejspíš v maďarské zahraniční politice hrát roli „hodného policajta“. Ve svém nástupním projevu například hovořila o ruské agresi vůči Ukrajině, což by Orbán nikdy neřekl.
Orbán požaduje výpalné za požár, který sám přifoukl. Je hrozbou pro celou Evropu
Ve Visegrádské skupině je nyní Maďarsko v izolaci. Pro Česko by mohlo nepředvídatelné chování maďarského premiéra představovat problém kvůli silnému ekonomickému propojení s maďarskými státními firmami. Nejde jen o dodávky nafty z rafinerie Slovnaftu, který patří do skupiny MOL, ale třeba i o distributora plynu innogy, který patří maďarské státní firmě MVM Group, nebo o leteckou továrnu Aero, jejímž většinovým majitelem je nový maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky. Maďarská vláda si objednala nedávno 12 českých cvičných strojů. České firmy jako Colt CZ Group pomáhají budovat silnou maďarskou armádu, jejíž modernizaci bude Fidesz platit z nových daní vyhlášených před dvěma týdny, protože maďarská státní pokladna se kvůli populistickým slibům před volbami povážlivě vyprázdnila. A Agrofert Andreje Babiše je jedním z největších hráčů maďarského zemědělství.
Standardní praxí Viktora Orbána dosud bylo testovat malými kroky hranice možného v rámci vztahů se partnery v zahraničí a posouvat se k vládě stále pevnější ruky. Přesně touto salámovou metodou, proti níž i jeho bývalí konzervativní spojenci v Německu těžko nacházeli obranu, se dostal tam, kde je: do pozice izolovaného člena unie, která si se stále větší hrůzou uvědomuje, že má mezi sebou vládce, který porušuje snad všechna základní pravidla liberální demokracie a vzájemné spolupráce.
Z čerstvého průzkumu Globsec Trends přitom vyplývá, že jen dvě procenta Maďarů považují svoji zemi za součást politického Východu a členství v Evropské unii podporuje 85 procent dotázaných. Problém tedy není nastavení maďarské společnosti jako takové, ale ve způsobu, jakým ji od roku 2010, kdy se Fidesz dostal k moci, Viktor Orbán ovládl a jak ji využívá ve prospěch svých mocenských a ekonomických zájmů.
