Ministři zemědělství Zdeněk Nekula, zahraničí Jan Lipavský či průmyslu a obchodu Jozef Síkela v posledních dnech oznámili, že musí kvůli pozitivnímu testu na nemoc covid-19 pracovat z domova. Nejsou v tom sami. Měnit program musela na poslední chvíli i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková si zkrátila kvůli pozitivnímu testu služební cestu.

Pozitivní na tom všem je (kromě pozitivity testů), že nikdo z výše zmíněných nehlásil větší problémy. Pořád nám to ale připomíná, že nemoc covid-19 nikam nezmizela.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Že jsou obavy z další vlny reálné, ukazuje Portugalsko či Izrael. První zmíněná země zatím se speciálními opatřeními nepočítá, obává se hlavně o osud turistického průmyslu před nadcházející letní sezonou. Izrael už ale doporučil dobrovolné nošení roušek i očkování čtvrtou dávkou pro osoby nad šedesát let a zvažuje se nyní i pátá dávka.

V obou zemích je proočkovanost populace výrazně vyšší než v Česku, kde se podle dat ministerstva zdravotnictví do současné doby očkovalo proti koronaviru 65,1 procenta obyvatel, posilující dávku má pak 40 procent lidí. Což je mimochodem méně než například ve Spojených státech, kde řeší to samé, co na evropském kontinentu – nárůst počtu nakažených.

Očkování je základní ochranou a nová očkovací látka od firmy Moderna dokonce vykazuje slibné výsledky proti převažující variantě omikron. Očkovacích látek má Česko dost. Co ovšem zatím chybí, je strategie pro podzimní vlnu pandemie. Ta podle všech odborníků nevyhnutelně přijde na přelomu října a listopadu. Politici se ale zatím hovoru o jakýchkoliv opatřeních vyhýbají.

Do jisté míry je to pochopitelné – lockdowny, uzavírky části, nebo i celých ekonomik nepatří mezi nejpopulárnější opatření. Navíc rozpočty úpí pod tíhou energetické krize a vyšších výdajů na sociální dávky. Představa nových kompenzací je v tomto ohledu takřka nemyslitelná. Přesto by vůbec nebylo od věci alespoň nějakou strategii mít. Dokonce takovou, která by tentokrát umožnila lépe rozlišovat nakažené, nemocné a těžce nemocné, kteří vyžadují zásah lékaře.

I když se třeba (doufejme) nestane nic dramatického (kromě vyššího počtu vyplacených nemocenských), bylo by dobré vědět, zda se jako první (opět) zavřou školy, omezí lékařská péče, nařídí se home office, případně zda zase dojde k omezení pohybu nejen za hranice, ale i v rámci země. Protože v tomto případě nejde o technická opatření, ale o další významný zásah do života dětí, dospělých i seniorů. Ti všichni přemýšlejí, jak bude vypadat jejich život na podzim. Výroky o tom, že se maximálně znovu zavedou roušky či respirátory ve veřejných prostorech, se s ohledem na loňskou zkušenost (kdy už byly k dispozici vakcíny) nedají brát za hodnověrné. Otázek je spousta, odpovědi nejsou.

Druhou možností je žít s covidem a nepřijímat opatření žádná. I to je relevantní, jen se to špatně vysvětluje ve chvíli, kdy se počet nemocných, kteří vyžadují péči lékaře, počítá na tisíce a kdy „náhodou“ dochází k opětovnému zavalení nemocnic. S tím už má Česko dvouletou zkušenost a není nutné celý ten chaos opakovat.

Nová studie českých výzkumníků otištěná v prestižním časopise Nature ukázala, že lidé mají špatnou představu o tom, co si lékaři myslí o očkování. Přestože z šetření mezi deseti tisíci lékaři se ukázalo, že vakcíně věří 90 procent z nich, veřejnost se podle studie domnívá, že se jen asi 60 procent doktorů plánuje očkovat a věří vakcínám. A z toho vyplývá i to, proč je česká proočkovanost nižší než v mnoha jiných zemích.

Ministerstvo zdravotnictví v minulých dnech vybralo reklamní agenturu, která by měla k prvnímu srpnu spustit kampaň, jež lidem doporučuje třetí, případně čtvrtou dávku vakcíny proti koronaviru. Je to první krok, který může pomoci k přežití blížící se vlny.

Tím dalším by měly být relevantní informace o tom, co nás čeká. A ty by měla dostat veřejnost od vlády, která by měla na základě důkladných studií a zkoumání dat vymyslet, co a za jakých okolností udělá, až další pandemická vlna dorazí. A pokud ta data nemá, mohla by se zeptat třeba právě těch vědců, kteří se probojovali do světově uznávaného časopisu Nature. Protože vlastní vládní „nápady“ z minula dopadly dost tragicky.