Vládu Petra Fialy čeká skoro sebevražedná mise. Bude muset s evropskými partnery konstruktivně vést vyjednávání směřující k zákazu prodeje osobních a lehkých užitkových vozů se spalovacím motorem od roku 2035. Jako předsednická země Česko fakticky nemůže být proti, maximálně může přispět ke změkčení návrhu, který ve středu schválil Evropský parlament. Doma přitom s pochopením počítat nemůže. Nucený přechod na bezemisní pohony nevoní ani značné části jejich voličů a pro opozici to bude vítaná příležitost svléct vládu z kůže.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekVětšina evropských zemí se chce zbavit aut se spalovacím motorem. Můžeme o tom, řečeno s Cimrmanem, vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Výjimečný není ani radikálnější cíl, než jaký vytyčil europarlament – k roku 2030 byste neměly vozy produkující emise skleníkových plynů najít třeba ve Švédsku či v Řecku. Ke stejnému postoji tu došla bohatá země, která je tradičním výrobcem aut, i stát, jehož občané mají hlouběji do kapsy než Západoevropané. Politická shoda je široká. Od fosilních paliv rychle utíká také Velká Británie. I ta se přiklonila k roku 2030, a to už v době, kdy nebyla členem EU.
Česko si ale odchod od aut na benzin či naftu nedokáže představit. Když před posledními parlamentními volbami dostali lídři kandidátek v televizní „superdebatě“ otázku: „Budete bojovat proti zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035?“, odpověděli všichni „určitě ano“. Jedinou výjimkou byl předseda ČSSD Jan Hamáček, který zvolil možnost „spíše ano“. V prostoru pro spíše a určitě ne bylo pusto prázdno. Postoje voličů možná tak vyhraněné nejsou, ale nezdá se, že by nemastný neslaný pokus ČSSD o střední cestu ocenili.
Konec spalovacích motorů se blíží. Nová auta po roce 2035 už jen na elektřinu, schválili europoslanci
„Cesta není v zákazech“, hřímal na cestě k moci předseda ODS Petr Fiala a kromě míry hysterie jeho poselství voličům neznělo až tak odlišně než v případě lídra SPD Tomia Okamury, kterému „může být unie ukradená“. Předseda vlády Fiala jistě ví, že unie mu ukradená být nemůže, zvlášť v období, kdy bude Česko předsednickou zemí, ovšem rétoriku nezměnil. „Návrh na zákaz automobilů se spalovacími motory by ohrozil existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu,“ řekl Fiala několik dnů po převzetí klíčů od Strakovy akademie. Jakou alternativu navrhuje, jsme se ale nedozvěděli.
Kdyby takto Fiala mluvil v Bruselu nebo při jednáních na evropské půdě, zdiskreditoval by se. A hlasování proti návrhu, na němž se shodne jasná většina, by pak bylo diplomatické harakiri. Navíc směšné, k přijetí zákazu stačí kvalifikovaná většina.
Jak z toho ven? Čeští vyjednávači mohou tlačit na změkčení klíčových ustanovení, které odstraní nejhorší obavy lidí závislých na autech. Je možné například vrátit snížení emisí o „pouhých“ 90 procent. To by umožnilo těm automobilkám, které budou benzin dál považovat za perspektivní, výrobu motorů s písty a ventily udržet. Například pro lidi z odlehlých oblastí.
Když emisní pardon dostali malí výrobci (malí z hlediska počtu vyrobených aut, takže ruce si mnou i ve Ferrari, což je čtyřikrát hodnotnější automobilka než koncern Renault), je to pochopitelný a v rámci trialogu (vyjednávání mezi členskými zeměmi, komisí a europarlamentem) dosažitelný ústupek. Klíčové ale bude, aby Česko současně rychle budovalo nabíjecí infrastrukturu a aby se trh s elektromobily alespoň trochu rozhýbal. Nic nebudí větší obavy než neznámý svět. Čím víc lidí se s tichými a lokálně čistými auty seznámí a zjistí, že jejich dojezd není v každodenním životě zas takový handicap, tím sebevědomější pak může být i vláda. Hlavně nesmí Fiala opakovat oblíbený recept Andreje Babiše, který v Bruselu náročné cíle odkýval a doma na ně dštil síru. Tak velký demagog, aby s vážnou tváří tvrdil, že „zákaz je jen politika“, totiž není.
