STAN v průšvihu jak mraky. Parta skautů s korupčním podezřením, to neskousne ani otrlý český volič

Řekněme si, proč se to může stát. Dosavadní kauzy STAN se ještě daly interpretovat jako drobná individuální selhání. Ať už šlo o neprůhledné dary z Kypru, které hnutí nakonec vrátilo. Nebo neschopnost místopředsedy Jana Farského pochopit, že pokud chce půl roku studovat v USA, musí se vzdát poslaneckého mandátu. Nebo údiv europoslance Stanislava Polčáka nad tím, že těžko může být současně politikem i lobbistou, který hodlá inkasovat miliony od obcí v okolí muničního skladu Vrbětice za to, že jim „zařídil“ státní odškodnění. Teď, když policie obvinila Petra Hlubučka z korupce, už to na individuální selhání tak lehce shodit nepůjde. Je to příliš velká rána a vedení STAN se těžko může tvářit ve stylu „my nic, my muzikanti“.

První problém je v tom, že kauza míří do samotného jádra hnutí. Společně s Hlubučkem je obviněn jeho přítel Michal Redl, podnikatel s až příliš úzkými vazbami na proslulého zločince Radovana Krejčíře. Soudu v Krejčířových tunelovacích kauzách se Redl vyhnul jen proto, že si sehnal posudky, že je psychicky nemocný, a není tedy schopen vnímat trestní řízení. Tento po všech stránkách nedůvěryhodný člověk se přitom motal kolem STAN od jeho samotného vzniku a posléze s ním Stanislav Polčák konzultoval obsazení nejrůznějších lukrativních postů v Praze. A teď nové obvinění. Redl prostě splňuje dokonale definici stranického kmotra. Těžko někdo z vedení STAN může tvrdit, že neví, o kom je řeč.

Další problém je v tom, že s kmotrovstvím nebyl nikdo ve STAN ochotný či schopný něco udělat. Hlubuček spolupracující s Redlem se těšil, alespoň v Praze, úctě a respektu. Byl náměstkem primátora, a dokonce byl nominován jako trojka STAN do podzimních komunálních voleb. Mimochodem STAN do nich jde samostatně, takže se ostatním středopravým formacím v Praze nyní asi dost ulevilo. 

Ale zpět: Odpověď předsedy Starostů Víta Rakušana na otázku, proč Hlubučka držel ve funkci, totiž, že „Hlubuček byl řádně zvolený a Starostové ctí princip subsidiarity“, sice obstojí v testu logiky, ale nikoli v testu důvěry. Ve skutečnosti všichni ve STAN věděli, že se Hlubuček stýká s lidmi z polosvěta, tušili, že podniká podivné akce na hraně korupce. A přesto ho jedni zvolili a ti nahoře proti němu nezasáhli. Co to tedy může z pohledu voliče znamenat? Že ve vedení STAN jsou buď politici hloupí, nebo zastrašení, nebo v tom jedou taky. A ruku na srdce: Chce někdo volit stranu, kde má hlavní slovo hloupost, zbabělost nebo korupce?

Je nutno říci, že vedení STAN bylo z pražské organizace upřímně nešťastné. Z rozhovorů s čelnými představiteli Starostů už drahnou dobu vyplývalo, že se vlastně těší, až Hlubuček a spol. shoří. Štval je, odsuzovali ho, nejeli v tom s ním. Jenže znovu – proč nezasáhli?! Starostové nyní připomínají ODS z nultých let, kdy si Mirek Topolánek a Petr Nečas na jednu stranu stěžovali na kmotrovství a na druhou se neodvažovali něco skutečně razantního  podniknout, protože se báli, co by se stalo se stranickým financováním a s podporou na stranických sněmech. ODS postupně dopadla, jak dopadla, rány si lízala deset let. A vlastně se ze svrabu nevyhrabala úplně dodnes. Starostové vypadají, jako by se z toho nedokázali nebo nechtěli poučit.

STAN se nyní nachází v bodu zlomu. Vládne, což vždy znamená postupnou ztrátu příčetnosti, k čemuž, jak vidno, dochází. Teď jde o to, jestli bude přístupný terapii. Buď si uvědomí, že takto už opravdu ne, že výmluvy na subsidiaritu neobstojí, protože subsidiarita znamená, že by se mělo rozhodovat o věcech veřejných na nejnižší možné úrovni, nikoli že by měla na co nejnižší úrovni kvést korupce. Nebo to stanařům nedojde a pojedou z kopce.

Výsledkem čehož se Starostové s velkým „S“ postupně opět rozsypou na houfec starostů s „s“ malým. Tak, jako to bylo před rokem 2004, když Petr Gazdík ze Suché Lozi dostal nápad, že by zdola mohlo vyrůst něco jiného a lepšího, než původně bylo nahoře.