Mimořádné projevy premiéra by měly být naprosto mimořádnou záležitostí. V zásadě mají logiku ve chvílích, kdy dochází k zásadnímu ohrožení země. Typově když dojde k velkému teroristickému útoku, nastane přírodní katastrofa či země čelí epidemii, ve které hrozí smrt desetitisícům lidí. Nyní vystoupil s mimořádným projevem premiér Petr Fiala, aniž bychom vstupovali do války nebo by někomu šlo přímo o život. Ale jeho projev přesto logiku měl. Ohrožení tu je, krvavá válka se odehrává pár set kilometrů od našich hranic, čelíme nedostatku energií a drahotě. Lidé jsou oprávněně nervózní. Po delší době je ohrožena elementární soudržnost společnosti.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Jak se s tím Petr Fiala dokázal vypořádat? Nic moc. Řekněme, školní terminologií, trojka.
Ocenit lze premiérovu upřímnost. Konstatoval, že není možné kompenzovat zdražování energií všem a v plné výši. Přiznal, že na to stát prostě nemá. Nenásledoval populistické lunatiky, kteří slibují božskou manu na počkání a modré z nebe do tří dnů. To je dobře.

Odpovědnost za státní finance, tedy za naše životy nejen dnes a zítra, ale i za deset let, jakož i za životy našich dětí, je koneckonců tím, co odlišuje uvážlivého státníka od populistického politika.  Stejně tak je dobré, že Fiala konečně specifikoval podporu, která lidem ekonomicky aspoň trochu uleví. Zvláštní energetický tarif schválený jeho vládou vypadá racionálně a podpora vyšších stovek korun měsíčně se dostane k lidem rychle a bez byrokracie. No a do třetice lze ocenit, že Fiala informoval veřejnost o tom, co jeho vláda dělá pro to, abychom se konečně vymanili ze zničující energetické závislosti na Rusku. Kroky jsou jasné, směr správný, v tomto ohledu byl projev dobrý.

Pak už ale začínají problémy. Pokud se chtěl Fiala skutečně obrátit k lidem, zapomněl na to nejdůležitější. Měl jim vysvětlit, proč vlastně mají nynější finanční útrapy snášet. Dobře to pochopíme z analogie. Na začátku devadesátých let si lidé byli ochotni utáhnout opasky, protože před nimi byla perspektiva lepší budoucnosti. Byli přesvědčeni, že dočasné zchudnutí je vlastně investicí, která se zúročí. Proto společnost vydržela pohromadě bez větších protestů. Nyní ale lidé moc nechápou, proč by se měli uskrovňovat. Logicky brblají, hrozí nejen sociální nepokoje, ale i to, že se část společnosti obrátí proti ukrajinským uprchlíkům.

Chyba Petra Fialy je proto v tom, že se lidem nepokusil vysvětlit, co za dočasné snížení životní úrovně dostanou. A přitom to nebylo těžké. Stačilo říci, že přečkat bez společenského rozvratu problémy způsobené Putinovou agresí na Ukrajině a de facto proti Západu znamená investici do udržení vlastního bezpečí, svobody a prosperity. Fiala to jen nakousl, ale nedořekl. Což je z pohledu žánru „projev k národu“ chyba.

Další problém Fialova projevu je v tom, že vypadal až příliš jako sebeobhajoba. Je těžko zpochybnitelným faktem, že informační válku o srdce Čechů a dalších občanů Česka vláda zatím nevyhrává. Prostor stále víc obsazuje právě Babiš. Nejenže hojně vystupuje v médiích, ale hlavně jezdí po republice a dopad jeho aktivit je násoben sociálními sítěmi. Babišova zásadní zpráva, že „vláda nedělá nic pro lidi“, je tak přímočará a jednoduchá, že se stává memem, který se zarývá lidem do podvědomí.

Fialův tým se tedy pokusil Babišovu převahu zvrátit. A využil zbraň, kterou Babiš nyní nemá – přístup do televizí z premiérské pozice. Přičemž úvod věnoval přesvědčování, že „za všechno může Babiš“. Což je sice marketingově pochopitelné, ale na žánr „projev k národu“ docela slabé.

Petr Fiala příležitost, kterou mu dal „mimořádný projev k národu“ s obrovským dosahem, tak spíš promarnil. Pojmenoval problémy, ukázal na viníky. Řekl, že to bude těžké. A ukázal, co chce vláda dělat dál. Ale příliš empatie k lidem neprojevil, hrál až moc na sebe. Naději, což je to hlavní, po čem každý touží, nenabídl. Byl to, žel, spíše profesorský referát než dobrý projev.