Potřetí během dvou týdnů americký Nejvyšší soud udělal rozhodnutí, které jde přímo proti liberální části americké společnosti a prohlubuje její celkové rozdělení. Napomohli tomu soudci jmenovaní za předchozí vlády Donalda Trumpa, kteří přinesli soudu konzervativní většinu a tím zásadní vliv na americkou politiku, ekonomiku a společnost.

Soudci v poměru pět ku třem poměrně významně omezili schopnost federální Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) regulovat pravidla týkající se emisí oxidu uhličitého z amerických elektráren. Jde o zákon z roku 1963, z dob velkých přeměn a liberalizace americké společnosti. Vláda prezidenta Joea Bidena tím utrpěla poměrně zásadní ránu ve své snaze snížit emise skleníkových plynů.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Toto rozhodnutí je významné ideologicky i ekonomicky, i když nevzbudilo takový ohlas jako předchozí verdikt, který zrušil právo na potrat platící od roku 1973 na základě také rozhodnutí Nejvyššího soudu. Zrušení práva na potrat vyvolalo bouři nevole amerických liberálů, kteří od té doby protestují v ulicích mnoha amerických měst i před samotnou budovou Nejvyššího soudu. Američtí konzervativci se netají tím, že nyní se budou snažit potratové právo zpřísnit na úrovni jednotlivých států americké federace.

A jen měsíc poté, co střelec v texaském městě Uvalde zabil ve škole 19 dětí a dva učitele, také americký Nejvyšší soud zamítl omezování skrytého nošení zbraní ve státě New York. Federální Nejvyšší soud tak v otázce zbraní rozhodoval poprvé po deseti letech – a vyslaný signál ve prospěch majitelů zbraní nemohl být jasnější.

Připomeňme si, že ve Spojených státech více než kde jinde je ostře vidět rozdělení vládní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní a soudci na všech úrovních dělají všechno možné proto, aby svoji nezávislost na aktuální vládě ukázali. Stačí si třeba vzpomenout na soudní rozhodnutí blokující například těžařské projekty, kterým dala federální vláda zelenou za vlády Donalda Trumpa.

Tři rozhodnutí jdoucí ideologicky jedním směrem už je možné označit za trend, i když nevíme, kam až může vést. Po rozhodnutí týkajícím se potratů byl Joe Biden kritizován zevnitř Demokratické strany, že reakce Bílého domu a vlády byla slabá. Demokraté prostě hledají na konzervativní vlnu recept zatím marně.

Rozhodnutí ohledně zbraní ve státě New York bylo signálem tradičním voličům republikánů, kteří v právu na nošení zbraní vidí nejviditelnější praktický znak americké svobody. Rozhodnutí ohledně potratů je zase úkrokem směrem k ideologičtěji a křesťanštěji založeným Američanům a rozdmýchává další bitvu vnitrospolečenské kulturní války, která právě v době vlády Donalda Trumpa nabrala na síle. Rozhodnutí ohledně regulace energetických firem je zase vítězstvím libertariánsky orientovaných konzervativců, jak píše deník New York Times, kteří se desítky let snaží rozmontovat regulační orgány, které jsou v moderní ekonomice potřeba.

Tři rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu jsou tak potvrzením, že vláda demokrata Joea Bidena je jen zřejmě jakýmsi intermezzem mezi prvním Trumpovým vládnutím a jeho znovuzvolením za dva roky nebo vítězstvím nějakého jeho ideologického následovníka. Liberálové a obecněji demokraté v Americe totiž nemají výraznou tvář ani potřebnou jednotu, kterou si pečlivě budují republikáni kolem Trumpova dědictví, jež nemusí být nutně spojené s osobou exprezidenta, který nyní čelí bezprecedentnímu vyšetřování svého podílu na pokusu o obsazení Kongresu 6. ledna 2021 a který výsledek voleb z listopadu 2020 nikdy neuznal.

Americká demokracie jako instituce je sama o sobě v krizi, což si podle čerstvého průzkumu organizace Pew myslí téměř dvě třetiny Američanů. Většina se domnívá, že by se celý systém měl buď zásadně změnit, nebo úplně reformovat. Zároveň se dvě třetiny dívají na budoucnost Ameriky optimisticky – je to tedy jistý paradox, který vyplývá právě z historické zkušenosti a síly amerických institucí a americké společnosti na sobě neustále pracovat a měnit se, jako to dělají sami Američané.

Ovšem, polarizace ve společnosti vlivem digitálních médií způsobuje, že i tradiční spory a debaty o hodnoty vypadají mnohem vyhroceněji a mohou vést k násilí, jako jsme viděli 6. ledna 2021. A to nejen v Americe.