Rozhlas a televize Slovenska budou mít nového ředitele. Od srpna toto veřejnoprávní médium povede zkušený rozhlasák Ľuboš Machaj. Do funkce ho prosadili především vládní poslanci, na Slovensku totiž o generálním řediteli pořád rozhoduje národní rada.

Machaj se do výběrového řízení přihlásil krátce po svých 68. narozeninách. Odborná komise ho jednoznačně zařadila mezi doporučené kandidáty, mimo jiné kvůli jeho znalosti vnitřního prostředí televize a rozhlasu. Přesto se objevily pochyby, jestli ve svém věku zvládne výzvy digitální doby a zda si poradí s komplikovanou finanční situací, v níž se „telerozhlas“ nachází.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Národní vysílatel byl u našich východních sousedů vždycky za otloukánka. Leckdo mu předhazuje za vzor Českou televizi a Český rozhlas. Oproti našim médiím veřejné služby má ovšem podstatně méně peněz, slabší společenskou pozici a horší renomé. Je to dané dědictvím mečiarovských devadesátých let a politickou kulturou v zemi. Televize a rozhlas tam byly vděčným tématem volebních kampaní, což oslabilo financování obou institucí, které se nakonec od ledna 2011 spojily do jedné. Lidé ze zpravodajství odcházeli do tiskových odborů politických stran, odkud se pak zase vraceli dělat novinařinu, popřípadě rovnou získali nějakou vedoucí funkci.

Velkou ostudu si RTVS uřízla 24. února: zatímco Česká televize, TA3 nebo Markíza od časného rána vysílaly mimořádné pořady o ruské invazi na Ukrajinu, na obrazovkách Slovenské televize se vařilo a cvičilo. Doháněla to se zpožděním, nakonec spustila speciální kanál. Byl to jeden z dramatických skoků vpřed: její zpravodajství totiž nikdy nebylo stavěné na nonstop provoz. Zatímco u nás od roku 2005 prošla média veřejné služby prudkým rozvojem kvůli digitalizaci a internetovým službám, na Slovensku byla situace podstatně odlišná. Třeba vlastní zpravodajský web spustila RTVS teprve loni v únoru.

Machajův projekt je podle slov výběrové komise konzervativní a bez překvapení i rozvojových ambicí. Sice zdůrazňoval, že RTVS musí být v online prostoru, už ale nedodal žádné podrobnosti. Na druhou stranu ho komise pochválila za snahu stabilizovat zpravodajství a uklidnit vnitřní napětí. Pravděpodobně skončí archivní stanice Trojka, ale měly by vznikat vzdělávací pořady pro děti, zpravodajství v maďarštině nebo atraktivnější vysílání pro romskou menšinu. Celkově při veřejném slyšení působil pragmaticky, kompetentně, s důrazem na humanismus a morální integritu.

Naznačené plány mohou konvenovat zejména těm, kteří tvrdí, že média veřejné služby mají dělat to, co se komerčním stanicím nevyplatí. Ale médium je pak odstrčené a trpěné, nikoliv široce společensky relevantní. Žádné masmédium, a to televize i rozhlas nepochybně ze své podstaty jsou, se však nemůže dostat do situace, kdy je sice vznešené, ale přitom ohlodává zbytky. Machaj dostane chudý podnik, aby z něj udělal instituci, která obstojí i v roce 2027, až mu bude končit mandát. A to už bude technicky, programově, ekonomicky i společensky úplně jiná doba. Otázka je, zda tyto technologické a sociologické pohyby umí předvídat.

Při veřejném slyšení bylo znát, že je Machaj rozhlasák tělem i duší, ostatně většina jeho kariéry je spojena právě s rádiem. Do roku 1990 byl dramaturgem rozhlasových her a podílel se také na pořadu Pozor, zákruta. Tři roky po sametové revoluci založil s hercem Andym Hrycem soukromé rádio Twist. V éteru vydrželo 13 let, než zkrachovalo. Machaj v něm utopil všechny své peníze, potom si při zachraňování stanice půjčil několik milionů, nezvládal je splácet a nakonec skončil v osobním bankrotu. Mluví o tom otevřeně a slovenští politici to nevidí jako překážku. Spíše oceňují, že se k problémům postavil čelem a řeší je.

V podmínkách slovenské politiky ale zároveň nikdy nevíte, co budou poslanci očekávat od RTVS, až budou na obzoru parlamentní volby. Slováci by měli jít k volebním urnám zkraje roku 2024, to bude mít nový ředitel za sebou rok a půl. Tedy přesně tu dobu, kdy se politici začnou ptát na jeho výsledky a zároveň budou chtít co nejvíc prostoru na obrazovkách. Jestliže v Česku míváme obavy, aby politici příliš neovlivňovali mediální rady a jejich složení, tak na Slovensku je to vodítko kratší. A navíc by měli rozhodnout o zvýšení poplatků. Tolik pokušení v nejisté době.