Současná vysoká míra inflace ukazuje na mnoho pozoruhodných vlastností peněz. O penězích lze uvažovat jako o nehmotné duši ekonomiky dané společnosti. Peníze jsou samy o sobě nehmotné, neskládají se z atomů, nemají žádnou váhu a nezabírají žádné místo v prostoru… Do jisté míry by se dalo říci, že peníze jsou fiktivnější než elfové. Je totiž hypoteticky možné, že někde pod listem – třeba v neprozkoumaných hlubinách pralesů, na konci duhy nebo někde na jiné exoplanetě – elfové možná nějak skutečně existují. Je ovšem zcela nemožné, aby někde, kdekoli a kdykoli ve vesmíru, od velkého třesku až do konce světů, skutečně hmotně existovaly peníze.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekTím se pochopitelně nechce říci, že peníze neexistují. Existují. Ale jen a pouze na duševní planině – a existují tak paradoxně o to víc.
Podobají se tím fyzikálním zákonům. Ty, opět podobně jako peníze, sice „platí“ na tomto světě, ale fyzicky se na tomto světě nevyskytují. Hmotu sice ovlivňují, ale zákony samy o sobě hmotné nejsou.
Neuvěřitelné vlastnosti, na které je třeba věřit
Tato nehmotná, duševní existence dává penězům neskutečné vlastnosti. Jedna z nich se projevuje právě nyní: inflace. Do deseti procent se nejedná o žádnou tragédii, o inflaci se hovoří jako o mírné, a jistá míra inflace je dokonce žádoucí (většinou se míří na 2–3 procenta). Tato nízká míra inflace dovoluje ekonomice ladněji fungovat, protože usnadňuje vyrovnávání relativních cen a relativních mezd – mzdy snadno stoupají, ale směrem dolů je to horší. Inflace některé mzdy (reálně) snižuje tím, že je (opticky) nezvyšuje. Ovšem dlouhodobá dvou- až tříciferná inflace je již inflací pádivou a nebezpečnou. Hyperinflace, která nastává po velmi vážných hříších (prohrané válce, příliš velkém dluhu, příliš dlouhém odkládání bolesti do budoucna atd.), pak dokáže peníze a ekonomiku zcela rozložit.
Peníze pro svou nehmotnost sice nezabírají místo v prostoru, ale zabírají jisté místo v čase. Pro svou nehmotnost dokážou cestovat v prostoru rychlostí světla a dokážou být na více místech „najednou“. Vy máte pocit (a máte na to doklad), že jsou vaše peníze v bance, ale ve skutečnosti jsou dávno někde jinde. Kdoví, vaše peníze možná zrovna staví mosty v Ugandě nebo vyrábějí zbraně. V bance jich je jen maličký zlomek, to kdyby se náhodou někde něco stalo a lidé by chtěli část svých peněz předběžně zpět. Kdyby se prolomila důvěra v systém, v jeho duši, v jeho důvěryhodnost, stává se „věřícím poslední instance“ centrální banka.
V momentě, kdy se peníze začnou točit řekněme třikrát rychleji, jedna koruna je najednou stejně silná jako tři. „Platí“ totiž třikrát. Prudká inflace vám také může brát peníze přímo z kapsy – vy tam sice „fyzicky“ máte stále stejnou stovku, ale ta stovka již není tou stejnou stovkou, jako byla před měsícem, je stovkou slabší. Čím více peněz je v oběhu – a čím rychleji běhají –, tím menší hodnotu má jedna jednotka. Kdyby ceny a mzdy rostly všechny stejně rychle, na první pohled by se toho zas tak moc nedělo. Peníze ovšem nejsou neutrální, jak se o tom vedou dlouhé spory.
Cestování v čase
Peníze mohou cestovat nejen v prostoru. Díky úrokové sazbě dokážou cestovat v čase. Ono to sice vypadá, že si půjčujete od banky, ale ve skutečnosti si peníze (skrze důvěřující banku) berete od své budoucnosti (a úsporami je tam naopak „posíláte“).
Vysoká inflace dokáže tento element času notně poškodit. Ničí úspory (tedy peníze, které se „nehýbou“), ale ničí též dluhy. Technicky řečeno peníze „ničit“ nelze. Pokud vyrobíte či spálíte stokorunu (ani jedno se nesmí), „hodnotu“ té stokoruny nezničíte. Jen v prvním případě ukradnete hodnotu sto korun z ostatních peněz v oběhu. V případě spálení stokoruny pak (pochopitelně nepatrně) zvyšujete hodnotu všech ostatních korun v oběhu v sumě do sta korun. Nicméně suma hodnoty vyjádřená penězi zůstává stejná.
Peníze mají neskutečné, mystické vlastnosti, a dají se tak s nimi dělat různé triky. Na rozdíl od duševní existence fyzikálních zákonů ovšem zázrak a kolektivní magie mýtu peněz fungují jen v okamžiku, kdy v ně drtivá většina společnosti věří. Tolik tedy postideologická společnost, která ovšem v peníze – nejsilnější a nejekumeničtější náboženství naší doby – věří jako jeden muž.
