Co si myslí běžný blockchainem nepolíbený člověk o bitcoinu a dalších kryptoměnách? Kromě toho, že je to podle řady lidí nesmysl, bublina a vše půjde na nulu, schytává krypto čočku i od ekologů. Je to prý špinavá technologie, která na svůj provoz potřebuje neúměrné množství elektřiny.

A ač by se, minimálně podle autora, o zbytečnosti kryptoměn dalo pochybovat, s elektřinou mají kritici aspoň částečně pravdu. Nejstarší, nejznámější a nejhodnotnější kryptoměna bitcoin opravdu každý rok spotřebuje obrovské množství energie. Odhady se liší a čísla se v čase hýbou, ale například během loňského roku měla síť spotřebovat přes 130 terawatthodin elektřiny. To je téměř dvojnásobek toho, kolik spotřebuje celá Česká republika.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Aktuálně spotřeba podle odhadů mírně klesla, Cambridge Bitcoin Electricity Consumption Index hovoří „jen“ o 92 terawatthodinách, ale stále je to astronomické číslo.

A lépe na tom není ani dvojka na trhu, síť Ethereum. Tam sice aktuální odhady chybí, ale v době vrcholu na přelomu loňského a letošního roku se hovořilo také zhruba o 100 terawatthodinách.

Ethereum je navíc jiné než bitcoin. Nejde „jen“ o nestátní peníze, na které vám nemůže žádná banka a stát sáhnout a jejichž bezpečnost je založená pouze na neutrálním kódu. Ethereum funguje jako globální decentralizovaný počítač či operační systém, do kterého mohou programátoři vkládat svoje aplikace.

Když se tak například loni rozjela mánie kolem NFT, tedy většinou obrázků umístěných na blockchainu, která přiblížila ekosystém mainstreamu, schytávala to celá síť kvůli své neekologičnosti ze všech stran.

A teď konečně k tomu, proč tento text patří do rubriky Be Positive. Od předminulého týdne je totiž jasné, že je s tím u Etherea konec. V polovině září přejde celý blockchain na koncept tzv. proof-of-stake, který spotřebu sítě sníží o 99,9 procenta. A podle lidí z oboru půjde o jednu z největších událostí v historii kryptoměn vůbec.

A co je to ten slavný proof-of-stake (PoS)? Nejdříve je nutné si vysvětlit, na čem je systém postavený dnes. Bitcoin, Ethereum a některá další aktiva využívají tzv. proof-of-work. To je ona často zmiňovaná těžba kryptoměn. Jde vlastně o potvrzování transakcí, tedy že Adam opravdu poslal Marcele jeden bitcoin, a zároveň zajištění toho, že ten samý bitcoin už dříve neposlal někomu jinému nebo se ho vedle Marcely nepokouší Adam poslat i Karlovi.

Zjednodušeně to probíhá tak, že se balík nových transakcí „zabalí“ do bloku a těžaři pomocí výpočetní síly soutěží o to, kdo blok uzavře. Za to dostanou transakční poplatky a odměnu ve formě kryptoměn. Mimochodem, tyto bloky se pak s historií všech transakcí řadí za sebe, proto i název blockchain – řetěz bloků.

A zde vzniká ta obrovská spotřeba energií. Bitcoin se těží pomocí speciálních zařízení (tzv. ASIC), ether (měna projektu Ethereum) pomocí grafických karet. Obojí dnes dělají prakticky jen profesionální těžební farmy, šance jednotlivců na vyřešení potřebného problému a uzavření bloku spojeného se ziskem odměny je minimální.

Aby někdo mohl změnit historii bitcoinu, potřeboval by 51 procent těžební výpočetní síly. „Máme tu něco, co lidstvo nikdy nemělo. A to je digitální aktivum, které má díky obrovskému zajištění výpočetní silou, která potřebuje elektřinu, de facto neměnnou historii. V současné době nedokážete zajistit tolik výpočetního výkonu, abyste s ní něco udělali,“ říká například
Jan Čapek z pražské společnosti Braiins, která se specializuje na služby spojené s těžbou.

Proof-of-stake na to jde trochu jinak. Je to algoritmus, ve kterém namísto těžařů fungují tzv. validátoři, kteří potvrzují správnost bloků. Abyste se mohli stát validátorem, musíte na blockchainu uzamknout do speciálního kontraktu minimálně 32 etherů (to je ten tzv. stake, dnes zhruba 1,5 milionu korun). Pokud se ukáže, že potvrzujete falešné transakce, o své ethery přijdete.

Pokud by někdo teoreticky chtěl síť napadnout, musel by ovládnout opět 51 procent všech uzlů.

A jelikož je už „zastakeováno“ na 14 milionů etherů, potřebná suma k takovému útoku by byla zhruba 330 miliard korun.

To, že k přechodu Etherea na nový systém dojde, je již téměř jisté. Přechod na nový systém už byl několikrát vyzkoušen na testovacích blockchainech a vše je na něj připraveno.

Dá se ale očekávat i odpor, hlavně od těžařů, kteří budou pro svoje grafické karty muset najít jiné uplatnění. Ti se tak pravděpodobně pokusí na poslední chvíli z nastalé situace získat, co jen půjde.

Zatímco nové Ethereum přejde na proof-of-stake, těžaři se nejspíš pokusí provozovat starý blockchain, kterému se už dnes přezdívá EthereumPoW. Co to v praxi znamená? V jeden moment vedle sebe začnou de facto existovat dva identické blockchainy. Pokud máte pět etherů na jednom, budete mít pět etherů na druhém.

Od tohoto momentu ale začne každý z nich žít vlastním životem. Podobně se od bitcoinu oddělil před pěti lety Bitcoin Cash a následovaly další tzv. forky – rozdělení.

A už se množí spekulace, co bude následovat. Nejpravděpodobnější je, že vlastně ze vzduchoprázdna vzniknou nové tokeny, mince a aktiva v hodnotě stovek miliard dolarů. Nastane masivní vlna spekulací, kdy se většina uživatelů pokusí nové „PoW“ kryptoměny co nejrychleji prodat. A po pár spekulačních vlnách přestane zbytečný klon Etherea kohokoliv zajímat. A my tak budeme mít krásně zelený a energeticky nenáročný decentralizovaný počítač.