Poslední runda před zavíračkou, startupová party končí. Proč investoři přesto do venture fondů stále lijí rekordní sumy peněz

K červenci americké venture fondy vybraly už 137 miliard dolarů, což je jenom o pět miliard méně než za celý předchozí rok, který se ještě nesl na vlně technologické mánie. Data zveřejnila výzkumná společnost PitchBook, která se oblasti rizikového kapitálu věnuje. Jejich evropští kolegové si pak podle agentury Bloomberg za stejné období od investorů zajistili 57 miliard dolarů, což je meziročně pouze o čtyři procenta méně. 

O českých fondech souhrnná data za první polovinu letošního roku zatím dostupná nejsou, Česká asociace venture kapitálu (CVCA) je zveřejní nejdříve v říjnu. Své v pořadí druhé fondy letos ale spustily například Presto Ventures Přemysla Rubeše (celkem vybral 30 milionů eur, tedy zhruba 738 milionů korun) nebo Depo Ventures Petra Šímy a Michala Ciffry (zhruba 56 milionů korun). Nezahálela ani skupina Rockaway Capital Jakuba Havrlanta, jejíž venture fond za letošek už vybral 600 milionů z cílové částky 2,5 miliardy. Pouze tyto tři výběry dají dohromady téměř 1,4 miliardy korun. Za celý minulý rok přitom podle výroční zprávy CVCA a poradenské společnosti Deloitte vybraly fondy rizikového kapitálu 1,5 miliardy korun. 

„Malá část investorů nám řekla, že teď nechce investovat, jelikož je nejistá doba, a neví, co bude dál. Ve zprávách sledují, že venture kapitálu se nedaří,“ uvedl pro HN šéf Presto Ventures Přemysl Rubeš. Některým investorům růst cen energií zasáhl výnosnost jejich hlavního byznysu nebo jim už přijde, že ve venture kapitálu mají vzhledem k situaci nainvestováno dost. „Je jich ale menšina,“ dodal Rubeš.

„Náš fundraising proběhl rychle a bezproblémově,“ uvedl Ondřej Bartoš z firmy Credo Ventures. Doplnil ale, že kvůli válce na Ukrajině přišli o jednoho institucionálního investora ze západní Evropy. K nově zafinancovanému fondu Bartoš nechtěl sdělit podrobnosti, jelikož ho společnost oficiálně představí až koncem září. 

Ochlazení se podle Rubeše zatím dotklo hlavně fondů zaměřených na pozdější kola financování start-upů, které mají blíže vstupu na burzu. „Ocenění se zmenšila, někteří VC investoři jsou obezřetní a vyčkávají,“ uvedl. „My se ale zaměřujeme na nejranější kola investování, která jsou od akciového trhu nejdál, a jsou tak v podstatě netknutá jakoukoliv rozkolísaností trhu,“ doplnil investor.

Technologické společnosti na burzách jsou často jen odrostlé start-upy, k nimž začínající firmy vzhlíží a chtějí jít v jejich stopách. Pokud však akcie technologických firem klesají, zhoršují se i vyhlídky pro start-upy, které vstup na burzu teprve plánují. 

Obzvlášť drastický propad ocenění zažil nedávno švédský fintechový start-up Klarna, který nabízí odložené platby pro online nákupy. Ještě minulý rok investoři jeho hodnotu stanovili na 45,6 miliardy dolarů. Akcie firem nabízejících podobné služby nyní klesají, investoři proto hodnotu Klarny v posledním investičním kole osekali o celých 85 procent na 6,7 miliardy dolarů.

Padají přitom akcie celé řady „pandemických miláčků“. Firmy jako Zoom, Netflix nebo Roblox od počátku roku odepsaly mezi 50 a 60 procenty. „Skončily radostné časy volných peněz, kdy rychle rostoucím firmám pro zajištění kapitálu stačilo o něj prostě jenom požádat,“ shrnul pro Bloomberg Jason Hutchings, šéf pro evropské, blízkovýchodní a africké soukromé trhy ve švýcarské bance UBS.

Rekordní částky zajištěné venture kapitálovými fondy tak podle serveru Business Insider mohou spíše reflektovat dobíhání fundraisingů zahájených v minulém roce, který ještě těžil z pandemických žní. „Zčásti to mohou být fondy, které začaly sbírat peníze v době, která ještě neodrážela změnu na trhu,“ komentoval Bartoš z Credo Ventures s tím, že už v příštím roce podle něj fondy vyberou meziročně méně. 

Podle Rubeše zároveň může rekordní výběry táhnout očekávání fondů, že ochlazení zájmu investorů teprve přijde, a snaží se peníze vybrat, dokud to jde. „Tuší, že to v příštích dvou třech letech nemusí mít snadné, tak udělají fond větší, aby měli peníze navíc,“ uvedl. 

Ve zbytku roku už další významný růst výběrů na americkém trhu není pravděpodobný. „Většina jich proběhla v první polovině roku, pár skupin sice ještě sem tam vybírá, ale do prvního čtvrtletí příštího roku neočekáváme žádnou další vlnu,“ citovala výzkumná společnost PitchBook Miguela Luiñu z poradenské společnosti Hamilton Lane.

Některé venture fondy podle Rubeše už teď brzdí své investice do start-upů. „V pozdějších kolech se zmenšují objemy i počty investičních kol. Fondy zpomalily, jsou trochu obezřetnější, některé čekají na výprodeje a výhodnější valuace start-upů, kterým například dojdou peníze a nebudou schopné je vybrat.“ 

I Ciffra z Depo Ventures očekává, že na trhu rizikového kapitálu v příštích měsících přijde ochlazení. „Už teď pozorujeme, že individuální investoři začínají být obezřetnější, a od našich partnerů, kteří mají přístup k velkým hráčům, slyšíme jasné signály, že trh zpomalí,“ uvedl. 

Ochotu k investicím může podle výroční zprávy CVCA a Deloitte v Česku a ostatních zemích střední Evropy podkopat konflikt na Ukrajině a s ním související rostoucí náklady na energie, překážky v dodavatelských řetězcích a vysoká inflace. „Střední Evropa teď bohužel pocítí důsledky toho, kde se geopoliticky nachází. Ukrajina je prostě blízko a investoři ze zahraničí, ať už instituce nebo jednotlivci, se našeho regionu bojí,“ řekla Zuzana Picková z CVCA.

„Na druhou stranu, v obdobích krizí a špatných makroekonomických podmínek vznikají nejlepší investiční příležitosti. Dá se čekat, že část investorů chce tuto šanci využít, a proto vyčkává, drží likviditu a investovat začne až při nižších valuacích,“ poznamenal Ciffra. 

Pokud se chcete dozvědět více ze světa investic, naučit se investovat nebo si udělat pořádek ve svých financích, odebírejte newsletter Peníze HN, jako to dělá už přes šest tisíc našich čtenářů.