Dva tisíce na energie za celý podzim? To si snad děláte srandu. Znárodněte ČEZ! Ať ČEZ okamžitě odejde z burzy v Lipsku! Levná česká elektřina Čechům… Výkřiků, jak má vláda pomáhat lidem a firmám s rekordně drahými energiemi, nebylo za poslední měsíce málo.
Do kabinetu kope opozice, přidávají se postupně i prezidentští kandidáti a čím dál častěji je slyšet i průmyslníky. A částečně to vláda schytává právem. Na tzv. úsporném tarifu pracuje už půl roku a domácnosti stále nevědí, kolik na pokrytí raketově rostoucích nákladů vlastně dostanou. Zatím to vypadá, že letos to opravdu budou jen ty dva tisíce vyplacené přes faktury na elektřinu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekA průmysl? Ten je ještě zoufalejší. Kromě odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje mu stát zatím prakticky nevyšel vstříc. Situace přitom začíná být kritická. Elektřina stojí 540 eur za megawatthodinu, 11krát tolik, co před dvěma lety. A plyn za tu dobu vyskočil dokonce 16krát, dnes stojí přes 250 eur.
Otázkou je, co dalšího může vláda dělat, aby lidem ulevila. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je aktuální plán na 66 miliard maximum, co si může rozpočet dovolit. A někteří experti s ním souhlasí.
Regulaci trhu s energiemi si dovedou představit. Není to ale nejlepší řešení
„Navýšení výdajů za elektřinu a zemní plyn bude letos pro výrobní sféru činit od 200 do 250 miliard korun, pro domácnosti od 100 do 150 miliard. O teple, benzinu a naftě, dřevu a uhlí nemluvě,“ uvádí Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské firmy EGÚ Brno. A dodává, že plánované výdaje celého státního rozpočtu letos budou „jen“ 1893 miliard. „Ve světle tohoto je vyčlenění několika vyšších desítek miliard maximum, které si Česko může s péčí řádného hospodáře dovolit,“ říká.
HN se proto podívaly do dalších evropských zemí na to, jaké jsou další možnosti boje s vysokými cenami. A jestli se dají aplikovat i v Česku. Přístupy se liší. Většina států sáhla po podobných nástrojích jako v Česku – tedy přímé podpoře buď všech domácností, nebo aspoň těch sociálně slabých, často v kombinaci. Někdy se přidalo odpuštění DPH na energie, jinde jako u nás odpuštění poplatku na obnovitelné zdroje. Jsou ale země, které se nebály jít dál.
Slovenská cesta
Slovenská vláda se už v únoru dohodla se společností Slovenské elektrárne na zastropování cen proudu pro domácnosti a do roku 2024 jim bude prodávat elektřinu za 61,21 eura (asi 1505 Kč) za megawatthodinu. Výměnou za to kabinet firmě slíbil, že neuvalí na její zisky žádnou speciální daň.
Celkově by se mělo jednat o 6,15 terawatthodiny elektřiny, i když spotřeba slovenských domácností je asi o 10 procent nižší. V době dohody se odhadované úspory domácností měly za dva roky vyšplhat zhruba na miliardu eur, při dnešních cenách budou pravděpodobně ještě vyšší.
I když na případ Slovenských elektráren ukazují kritici Fialovy vlády nejčastěji, a to včetně bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO), v praxi je tento postup v Česku jen těžko proveditelný. Problém je hlavně akcionářská struktura největšího českého výrobce energií, společnosti ČEZ.
Na Slovensku ovládá stát ve Slovenských elektrárnách sice jen 34 procent, o zbytek se ale dělí pouze dva další akcionáři – italský Enel a Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. V Česku má stát sice téměř 70 procent akcií ČEZ, zbytek je ale rozdělen mezi tisícovky menších akcionářů. A každý z nich by mohl podobný krok napadnout u soudu.
I proto česká vláda od jara začala opět mluvit o nutné restrukturalizaci ČEZ. Buď firmu rozdělí, nebo jí získá celou a části, které nepotřebuje, prodá. I když se čekaly nějaké bližší kontury plánu koncem srpna nebo v září letošního roku, podle nedávných vyjádření premiéra Fialy bude návrh hotový až v polovině příštího roku.
Francouzská cesta
Po letech úvah a příprav se do znárodnění pustila Francie. Tamní vláda dnes ovládá 84 procent firmy EdF (Électricité de France) a zbylých 16 procent by chtěla získat letos v říjnu nebo listopadu. Vyjít by jí to v přepočtu mělo zhruba na 200 miliard korun.
I tam si stát vyzkoušel omezení výkupních cen, i když na to šel trochu jinak. V zemi už více než deset let funguje tzv. ARENH systém. Ten EdF nařizuje, aby 100 terawatthodin produkce ze svých jaderných zdrojů, tedy zhruba čtvrtinu, prodávala svým konkurentům za 42 eur za megawatthodinu. Jen pro srovnání, v celém Česku se loni vyrobilo necelých 85 TWh.
Letos na začátku roku byl objem „zlevněné“ elektřiny ve Francii zvýšen dokonce na 120 TWh a výkupní cena na 45,20 eura, to je o 10 procent. Stále se však jedná o zlomek toho, co by společnost získala prodejem na volném trhu, kde jsou ceny elektřiny mnohem vyšší.
A zde opět paralela k ČEZ a jejím minoritním akcionářům. Když v lednu francouzská vláda změny oznámila, akcie EdF téměř okamžitě oslabily o čtvrtinu. Mezi prosincem a březnem pak klesly téměř o 44 procent. Raketově vystřelily až poté, když kabinet oznámil, kolik za ně nabídne v připravovaném znárodnění.
Ani to ale nestačilo a EdF nakonec svého vlastního akcionáře zažalovala a jako náhrady chce po státu přes osm miliard eur.
Řecká cesta
Pojďme zase o dům dál. Po celé Evropě, včetně Česka, se rozjíždí debata nad radikálnějším přístupem. A tím je omezení trhu s elektřinou.
Problém současného evropského systému jsou tzv. marginální či závěrné elektrárny. Systém funguje tak, že pokud vyrábí 99 procent zdrojů elektřinu za 100 eur a jedno poslední procento za 500 eur, cena na trhu bude zmiňovaných 500 eur.
A v současné době jsou těmito závěrnými elektrárnami plynové zdroje, které jsou kvůli omezování dodávek ruského plynu do Evropy extrémně drahé.
Jednou z variant, jak s tím bojovat, je například zřízení státního obchodníka, který bude dosud neprodanou elektřinu skupovat za předem stanovené ceny a pak ji dodávat ohroženým domácnostem, maloobchodu nebo i průmyslu. Jedná se ale o poměrně radikální řešení a zásah do fungování trhu, o kterém se zatím jen mluví.
Asi nejdál vzalo tuto myšlenku Řecko. To nyní připravuje regulaci, která rozdělí elektrárny do několika košů. V jednom budou vodní elektrárny a další obnovitelné zdroje, v další ty fosilní. A u každé se určí „férová“ cena. V dokumentech, které řecké úřady poslaly Evropské komisi, se například počítalo s tím, že by zelené elektrárny dostávaly 85 eur za megawatthodinu. Pokud elektřinu prodají třeba za 485 eur/MWh na trhu, tak 400 eur pošlou do speciálního vládního fondu. A ten z něj bude dotovat podporu domácnostem a firmám s drahými energiemi.
Britská cesta
I když je již mimo Evropskou unii, rozhodně stojí za to podívat se i na řešení ve Velké Británii. Tam se mimo jiné dlouho hovořilo o speciální dani a zastropování cen, i když zatím bez většího detailu. Podle některých zpráv z médií je ale debatována i reforma podobná Řecku.
S jiným návrhem tam ale ve snaze vyhnout se dani přišly nakonec samy energetické firmy.
Plán představený ScottishPower a německým E.ON počítá se zmrazením cen energií na dva roky dopředu, a to maximálně na 1971 liber (asi 57 tisíc korun) ročně.
Nejde ale ani o slevu. Energetické firmy navrhují, aby stát podpořil vznik fondu, který by měl k dispozici v přepočtu až 100 miliard korun. Peníze by do něj poskytly komerční banky a za půjčky by se zaručila vláda. Z prostředků fondu by se pak aktuálně drané energie dotovaly. Náklady by se pak splácely dalších 10 až 15 let, a to buď prostřednictvím přirážky k účtům za energie, nebo z daní.
Jak vidno, přístupů k boji s extrémně drahými energiemi je řada. Za to, že jsou laxní a nedělají dost, to schytávají vlády téměř ve všech zemích. Výše zmiňované strategie ale mají na rozdíl od Česka jedno společné. Pokouší se přijít s nějakým uceleným a dlouhodobým řešením.
A to se nedaří například ani našemu největšímu sousedu Německu. Tamní zaměstnanci dostanou pouze jednorázový příplatek ve výši 300 eur, dalších 270 eur pak dostanou ti, kdo navíc pobírají i příspěvek na bydlení. Dalších sto eur pak dostanou rodiny na jedno dítě.
Ministerstvo průmyslu hovoří o tom, že by některé domácnosti mohly za celou topnou sezonu dostat až 17 tisíc korun, tedy 700 eur.
Němci tak nejen že dostanou méně, někteří spotřebitelé si ale i připlatí. Zákazníci odebírající plyn budou totiž od října nově platit zhruba 500 korun za každou odebranou megawatthodinu. Cílem je rozdělit „dodatečné náklady na odklon od dodávek plynu z Ruska“.
S přispěním Petra Zenknera
Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.
