Před dvěma třemi lety téma energií nikoho nezajímalo. Dnes se lidé u piva téměř o ničem jiném nebaví. Účty za elektřinu a plyn na letošní zimu děsí domácnosti, firmy a přeneseně pak i politiky. A není se čemu divit, růst je naprosto bezprecedentní a celá Evropa má nakročeno k největší energetické krizi od druhé světové války.

Stačí se podívat na energetické burzy. Elektřina na další rok se nyní prodává za 642 eur za megawatthodinu, během denního obchodování se opakovaně dostala i nad sedm stovek. Loni všichni bili na poplach, když se dostala nad 80 eur za megawatthodinu, předloni stála dokonce jen 44 eur. Za rok tak zdražila osminásobně, za dva roky pak dokonce téměř patnáctinásobně.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

A plyn? Ten je na tom ještě hůř. Dodávka na další měsíc nyní vyjde na 316 eur za megawatthodinu, loni to bylo necelých 40 eur a předloni pouhých osm eur a patnáct centů. To je osmi-, respektive téměř čtyřicetinásobek.

Většina lidí, kteří tato čísla vidí, si nicméně jen těžko umí představit, jak reálné dopady budou tyto ceny mít na jejich konečné účty. Dříve například platilo, že u domácností byl poměr silové elektřiny a regulované složky ceny jedna ku jedné. Letos to nicméně bylo už jen kolem 35 procent. A při aktuálním vývoji to bude ještě méně.

HN proto připravily několik hypotetických scénářů. Na nich se pokusí čtenářům přiblížit, jak moc by jim vyskočily účty, pokud by platili za silovou elektřinu 640 eur, ve srovnání s tím, kdyby si jí loni nakoupili za 80 eur. Použity byly tři nejčastější tarify u elektřiny a čtyři nejběžnější výše spotřeby u plynu.

A rozdíly jsou astronomické. Pokud jste například běžná domácnost s tarifem D02 D a spotřebou 1,9 megawatthodiny elektřiny ročně, připlatíte si 374 procent. Pokud ale elektřinou také topíte a máte tarif D57 D, zaplatíte 648 procent navíc – tedy místo dvaceti tisíc korun téměř 146 tisíc Kč. A pravděpodobně ještě více, protože pro zjednodušení jsme počítali jen elektřinu s nízkým tarifem, která u těchto domácností v průměru představuje asi 83 procent spotřeby. Téměř šest set procent si připlatí i domácnosti, jež topí plynem.

Ještě extrémnější by bylo srovnání s rokem 2020, kdy byl hlavně plyn velmi levný kvůli rozjezdu koronavirové pandemie. Pokud by se například rodině s nezatepleným domem podařilo nakoupit plyn za zmiňovaných osm eur, platila by nyní téměř o dva tisíce procent víc.

I když zatím většinu zákazníků kvůli dlouholetým smlouvám s dodavatelem dramatický skok ukázaný v tabulce nečeká, může se týkat těch, kteří mají tzv. spotový tarif. Ten kopíruje aktuální vývoj cen na burze a řada firem se na něj snažila své zákazníky loni na podzim převést. Podle odhadů ERÚ se to týká asi pěti procent domácností.

Při pohledu na výpočty HN je jasně viditelná ještě jedna věc, tedy rozdíl mezi zatepleným a nezatepleným domem. Náklady na vytápění jsou u toho zatepleného téměř třetinové. Podle odhadů expertů může navíc kompletní renovace domu ve finále ušetřit klidně až 90 procent nákladů na energie.

Pomoc vlády je velmi omezená. Vedle vtipů o nákupu svetrů a papučí tak roste zájem i o zateplovací práce, kamna na dřevo nebo i vlastní zdroje energií. Řada firem i domácností se tak po letech odkládání rozhoupala k vlastní solární elektrárně. Stavební firmy nestíhají a zákazníci někdy na panely na střeše musí čekat několik měsíců.

Tak jako tak to vypadá, že většinu zákazníků letos čeká pořádně krušná zima.

Pokud se chcete dozvědět více ze světa investic, naučit se investovat nebo si udělat pořádek ve svých financích, odebírejte newsletter Peníze HN, jako to dělá už přes šest tisíc našich čtenářů.