Ceny elektřiny na pražské energetické burze jsou jako na houpačce. V pondělí stála megawatthodina během dne rekordních více než tisíc eur, pak spadla na zhruba 750 eur a v úterý bylo minimum na 560 eurech. Analytici se shodují, že ceny vystoupaly tak vysoko, že za ně už stejně skoro nikdo neobchodoval. Politici navíc oznámili, že trh s energiemi prostě přestal fungovat a je potřeba systém změnit. Šéf pražské burzy David Kučera, který ji vede od jejího vzniku v roce 2007, ale tvrdí, že trh stále funguje a burzy s energiemi i současnou krizi přežijí. „Odchod ze společného evropského trhu s elektřinou se podle mě rovná czexitu,“ říká v rozhovoru po HN.

HN: Když burza před patnácti lety vznikla, stála elektřina kolem 50 eur, což vydrželo až do začátku loňského roku. V pondělí prorazila 1000 eur. Dovedl jste si představit, že něco takového může nastat?

Absolutně ne.

HN: Ani na konci loňského roku, kdy už ceny začaly celkem rychle stoupat?

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Když cena atakovala hranici sto eur za megawatthodinu, tak jsem to považoval za něco neuvěřitelného. Celý ten vývoj měl několik fází. V roce 2021 na jaře nejprve přišel impulz k růstu ceny se zdražením emisních povolenek, to se ale rychle změnilo a ceny začal táhnout plyn. Nikdo to moc nechápal a nevěřil, že to bude pokračovat. Ostatně důkazem toho je firma Bohemia Energy, která si myslela, že je to crazy trend a nemůže to dlouho takto vydržet. (Bohemii Energy došly na podzim peníze na nákupy energií a skoro milion odběratelů elektřiny a plynu muselo hledat nové dodavatele za mnohem vyšší tržní ceny – pozn. red.) Jenže to šlo pořád nahoru a trh to pochopil, až když Putin vytáhl na Ukrajinu.

HN: Co přesně pochopil?

Situace byla taková, že po topné sezoně 2021/2022 byly zásobníky plynu v Evropě rekordně vyčerpané. Současně ruský plynárenský kolos Gazprom měl platformu, přes kterou prodával plyn, a najednou, někdy v listopadu 2021, přes ni přestal prodávat. Když se zpětně podíváte, co se pak v únoru 2022 stalo na Ukrajině, tak vám to do sebe zapadne. Že si Rusko dlouhodobě připravovalo páku na Evropu.

HN: Názory, že za vysoké ceny ani tak nemůže válka, ale evropský Green Deal a zelená politika Německa, jsou podle vás mimo?

Na to fakt zapomeňte. To má úplně marginální vliv. Řekl bych, že je to naopak. Díky investicím do solárů a větrných elektráren máme alespoň část jiných zdrojů, které nám dneska pomáhají.

HN: Takže je to jen shazování viny na Německo a očerňování burz?

Pokud jde o Německo, tak je fakt, že stálo za vybudováním plynovodu na ruský plyn Nord Stream, který měl zvýšit jeho dodávky do Evropy. Jediný, kdo proti tomu vystupoval, bylo Polsko a je pravda, že my jsme ho měli dramaticky podpořit. Německo ale bylo naivní a myslelo si, že se s Putinem dají dělat běžné obchody.

HN: Ale to byli naivní skoro všichni kromě Polska.

Jistě. Kdybyste se tehdy zeptali mě, asi bych byl naivní taky.

HN: Politici začali v posledních dnech připouštět to, na co průmysl upozorňuje delší dobu. Že energetický trh selhal, zamrzl, prostě nefunguje. Připustila to šéfka Evropské komise von der Leyenová, německý kancléř Scholz a v pondělí o tom mluvil i ministr průmyslu Síkela. Mají pravdu?

Podle mě ne. Z mého pohledu trh pořád funguje. Pořád se dá nakupovat a prodávat, i když je to teď pro firmy extrémně těžké. Dodavatelé jsou na hraně s likviditou, protože nemají na tzv. marže, tedy na složení garancí na burze, že obchod skutečně proběhne. Neobchodují ale tolik ani mezi sebou, protože riziko, že protistrana zbankrotuje, obchod neproběhne a nebude zajištěn garancí, je gigantické.

HN: Jak se objemy obchodů přes burzu snížily?

Jsou zhruba poloviční, když je špatný den, tak třetinové, oproti dřívějšímu stavu. Žádní členové ale z burzy zatím neodešli.

HN: Nevyplývá ale z celé situace, že trh skutečně nefunguje?

David Kučera (53)

- Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze.

- V 90. letech pracoval pět let pro finanční butik Patria Finance, dalších pět let byl finančním ředitelem společnosti Entrade.

- V roce 2005 se stal manažerem v energetické firmě Atel Energy.

- V lednu 2007 stál u vzniku Energetické burzy Praha a stal se jejím prvním ředitelem. Ve funkci letos v dubnu oslavil 15 let.

- Burza se mezitím přejmenovala na Power Exchange Central Europe a je členem Burzy cenných papírů Praha a Evropské energetické burzy v Lipsku.

Záleží, jak si budeme definovat pojem nefunguje. Ano, je to teď těžké, ale obchody se pořád uzavírají. Co opravdu nefunguje, to je trh pro malé koncové spotřebitele. Tam už nabídky fakticky nejsou. To ale nejde přes burzovní trh.

HN: Státní podnik Správa železnic, který zabezpečuje elektřinu pro České dráhy, ale žádného dodavatele nesehnal. Přestože posledních pět let vždy úspěšně vysoutěžil elektřinu v burzovních aukcích.

To není zcela pravda. Správa železnic nesehnala dodavatele za podmínek, které si určila. Chtěli dodávku za podmínek, za jakých skutečně elektřina v tu dobu na trhu nebyla. Takže v současné době jim pomáháme burzovní obchod správně nastrukturovat. Situace je totiž taková, že v Česku může dojít k významnému ekonomickému poklesu. Zároveň cena ropy se odpoutala od elektřiny, takže pohonné hmoty mohou být levnější a může se stát, že lidé kvůli cenám přejdou z vlaků do autobusů. Správa železnic ale musí nasmlouvat elektřinu pro asi 30 dopravců a každý má nějaké požadavky. Pokud poklesne doprava na železnici a Správa železnic nakoupí draho hodně elektřiny, tak ji pak možná budou muset se ztrátou prodávat. Je to teď opravdu těžké rozhodování.

HN: Energetická burza v německém Lipsku se stala jakýmsi symbolem zla, protože tam vznikají podle některých kritiků ty současné přemrštěné ceny a dochází tím k „okrádání Čechů“. Protože česká levná elektřina se vozí do Německa a drahá se vozí k nám. Pražská energetická burza je její součástí. Jak to vidíte? Přežije lipská, potažmo pražská burza?

Vůbec o tom nepochybuji. Evropa se rozhodla, že bude jednotný trh, a buduje ho více než 20 let. Stojí na principu nabídky a poptávky a také solidaritě, která, pravda, v Česku moc nefunguje. Názory, že polostátní ČEZ levnou elektřinu z českých elektráren prodává do Německa a tam si ji draze kupuje zpátky, jsou absolutní nesmysl. Je to přesně naopak. Prodá ji draho v Lipsku, a když je příhodná cena, levně si ji zase nakoupí. Protože jen tak je ČEZ konkurenceschopný s ostatními dodavateli, funguje tak úplně každý obchodník. Další věc je, že na lipské burze se zobchoduje méně energie, než kolik se jí prodá na bilaterální bázi, tedy na základě dvojstranných dohod. Za posledních 20 let bych si tipnul, že to bude tak 30 procent ku 70, možná 40 ku 60 ve prospěch bilaterálních dohod. Takže existuje silný obchod s energiemi nezávislý na lipské burze.

HN: Jistě, ale i dvojstranné dohody jsou ovlivněny cenami na burze.

A dvojstranné smlouvy zase významně ovlivňují ceny na burze. Protože kdyby to tak nebylo, tak byste mohli levně koupit přímo od dodavatele a pak to dráž prodat na burze. Tak to ale nefunguje. Navíc díky tomu, že burza existuje, tak všichni vědí, co se děje. Jinak by to možná najednou zjistili až na faktuře. Trochu mi tedy volání po vypnutí burzy připomíná sledování fotbalového zápasu v televizi. Když se skóre nevyvíjí zrovna v náš prospěch, tak vypneme televizi a myslíme si, že se to otočí. Je to nesmysl.

HN: Podnikatelé nicméně dávají za příklad Polsko, kde je elektřina levnější. Polsko přitom není tak propojeno s evropským trhem, má velmi omezený dovoz a vývoz elektřiny.

Polsko je propojeno s evropským trhem, byť ne tak těsně jako ostatní státy. Důvod, proč je v Polsku elektřina levnější, je, že je většinou z uhlí. Není to ekologické, ale teď je to cenově výhodné. Kvůli nedostatečnému propojení sítí není technicky možné vyvézt tolik elektřiny, kolik by si třeba Francie s polovinou reaktorů jaderek v údržbě chtěla teď koupit. Ano, teď mají Poláci výhodu, ale kdyby se v Polsku v sítích něco pokazilo, může jim hrozit kvůli nedostatečnému propojení blackout.

HN: Co by se vlastně stalo, kdyby se naplnilo volání po tom, aby Česko odešlo z lipské energetické burzy a vůbec ze společného energetického trhu?

Pokud jde o lipskou burzu, tam nemá nikdo povinnost obchodovat. Kdo chce, může odejít, ale firmy tam jsou, protože tam chtějí obchodovat. A odchod ze společného evropského trhu s elektřinou se podle mě rovná czexitu. Jsou to spojené nádoby. Nastala by obrovská právní nejistota. A to je mimochodem to, co chce pan Putin.

HN: Jaké je podle vás tedy řešení? Protože všichni už se shodují na tom, že cena elektřiny ve výši 750 až 1000 eur za megawatthodinu je prostě neúnosná.

Bavíme se o tom s úplně každým, od obchodníků z ČEZ po velké spotřebitele. Žádné jednoduché řešení není. Trh je velmi provázaný, a když uděláte nějaký neuvážený krok, třeba že zastropujete nějak cenu elektřiny, tak to může skončit i blackoutem. Protože kdybyste nevhodně zastropovali cenu spotové energie, tak se vám na spotu nepotká nabídka s poptávkou. To znamená, že někteří dodavatelé nebudou mít dostatek energie, kterou musí dodat svým zákazníkům.

HN: Takže kdybychom zastropovali cenu elektřiny tak, že to vyřadí z nabídky nejdražší plynové elektrárny, tak jejich výkon bude chybět a elektřiny bude málo?

Přesně tak. To může skončit blackoutem.

HN: Ministr průmyslu Síkela v pondělí oznámil, že navrhne příští týden zastropovat cenu plynu pro elektrárny na úrovni EU. Co na to říkáte?

Zastropovat cenu plynu není špatný nápad, a to dokonce obecně, nejen pro elektrárny. Vyrovnat nabídku a poptávku je u plynu totiž snadnější než u elektřiny, protože můžete lépe regulovat dodávky na trh. Když je třeba, lze plyn čerpat ze zásobníků nebo naopak uskladňovat. Jako druhý krok by se ale muselo udělat to, že pokud by byl plynu nedostatek, tak musíte jasně říct, že uděláte umělou destrukci poptávky. Tedy že některé spotřebitele natvrdo vypnete. Jinými slovy, než abyste poptávku snížili přirozeně přes cenu, tak někoho prostě vyberete, komu ten plyn nedáte. Třeba zavřete bazény nebo zimní stadiony. A to si v současné situaci dokážu představit.

HN: Bude podle vás fungovat, že zastropování ceny plynu pro elektrárny sníží celkově hladinu cen elektřiny?

Ano, podobně to myslím už udělalo Španělsko. Když elektrárny znají strop ceny plynu, tak cena elektřiny klesne, to je fakticky stoprocentní. Pokud se rozdíl zastropované a tržní ceny plynu ale bude dodavatelům dotovat, tak mám obavu, že ten účet za to bude ohromný. A je otázka, zda je to reálné.

HN: Přišla nějaká další evropská země s regulací či zásahem státu do trhu s energiemi, který by vás zaujal?

Upřímně, když se bavím s kolegy ze západních zemí, tak to tam zdaleka není takové téma jako u nás a dál na východě. V poslední době je větší diskuse v Německu, kdy krajní levice a pravice mluví o horkém podzimu a zjevně toho chtějí politicky využít.

HN: Tak asi je to i tím, že hodně států na rozdíl od nás už nějaká podpůrná opatření přijalo. Navíc nikde se nestalo už loni na podzim to, že milion zákazníků kvůli pádu Bohemia Energy muselo hledat nového dodavatele za vyšší tržní ceny. 

Fakt je, že bych očekával, že už řadu měsíců má vláda nějakou skupinu expertů, která zpracovává všechny možné scénáře a přijde s nějakým řešením. Ale o tom nevím a to považuji za chybu. Pokud jde o pád Bohemia Energy, je fakt, že u nás to zvýšilo cenovou hladinu elektřiny pro malé zákazníky.

HN: Máte jako burza přehled o podílu zafixovaných smluv velkých odběratelů do konce letošního roku? Čeká hodně z nich od ledna cenový šok?

Nemáme žádný reprezentativní průzkum, navíc je to hodně individuální. Ale lze čekat, že velký šok přijde 1. ledna, protože většinou smlouvy platí do 31. prosince daného roku.

Máme teď připraveno asi 80 různých aukcí v systému, to znamená poptávku na elektřinu od různých velkých spotřebitelů, jako jsou hlavně města, obce či úřady. Ceny jsou samozřejmě úplně někde jinde, než byly letos.