Není to klasická výrobní hala s mnoha montážními linkami a desítkami zaměstnanců. Budova firmy Weber v pražských Štěrboholech přesto patří k aktuálně nejdůležitějším místům nejen českého, ale i evropského stavebnictví. Právě zde letos na jaře mezinárodní skupina Saint-Gobain, do níž Weber patří, otevřela své teprve druhé centrum 3D tisku v Evropě. To první má v domovském Nizozemsku.
Už při příchodu do místnosti je jasné, že hlavní roli tady hraje velké robotické rameno 3D tiskárny, které dokola opisuje pravidelné tvary budoucího piknikového stolu. „Stůl vyrobí zhruba za hodinu,“ tvrdí Robert Kazda, generální ředitel Weberu. Stoly, židle, schody nebo třeba betonové květináče jsou nyní hlavní náplní práce ve štěrboholské hale. Weber zde ale hodlá testovat, co vše a za jakých podmínek je schopný vytvářet právě pomocí 3D tisku. Bez něj se podle Kazdy kvůli úbytku pracovní síly v budoucnu stavebnictví neobejde.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekDůkazem je i to, že touto technologií experimentují i další společnosti. Pilotní projekt na svých stavbách chystá developerská společnost Skanska. V pražském kole loňského ročníku soutěže Hospodářských novin Firma roku zvítězila společnost ICE Industrial Services, která ke své hlavní činnosti – výrobě automatizovaných linek – přidala v roce 2021 i 3D tisk betonu. Také podle jejího šéfa Tomáše Vránka je jedním z motivů experimentování s 3D tiskem snaha čelit odlivu pracovníků ze stavebnictví. Od laviček a městského mobiliáře se chce postupně propracovat až ke stavbě budov. Nyní se například zaměřila na tisk bunkrů a protitankových zátarasů, které dodává na Ukrajinu.
„Ani naším snem není stát se výrobcem laviček a lehátek. Ambice jsou větší. Kolegové v Nizozemsku jsou aktuálně u stavby 3D tištěných mostů,“ konstatuje Kazda z Weberu. Firma zatím spolupracuje hlavně s architekty a designéry. Její šéf ale dodává, že v budoucnu má ambici pomocí 3D tisku stavět také domy. Podobně jako u mostů i u domů nejprve robot vytvoří jednotlivé díly stavby, které se následně musí na sebe napojit.
K většímu zapojení 3D tisku do stavby domů je však potřeba ještě několik let výzkumu a testování. Už jen proto, že domy na rozdíl od mostů podléhají více vlivům. Uvnitř budovy je například většinu času jiná teplota a vlhkost než venku. Zároveň je pro 3D tiskárnu zatím problémem tvořit rovné stěny. Rameno se při jejich tvorbě zastavuje v rozích, kam nanáší více materiálu, než by bylo třeba. Tisk je zároveň méně kvalitní a v rozích se tak mohou tvořit trhliny. „Naprogramovat robota na tvorbu rovných stěn je velice složité,“ uvádí Marek Zadina, který má ve Weberu vývoj 3D tisku na starosti.
Přesto už se první pokusy tisknout domy objevují. V Česku je například projekt Prvok, za nímž stojí tým sochaře Michala Trpáka a architekta Jiřího Veleho. Budova, která však má elipsovitý tvar, aktuálně slouží jako turistické ubytování v jihočeských Borovanech. Experimenty proběhly v minulosti i v Německu a pod taktovkou Saint-Gobainu také v Nizozemsku. V Dubaji například během 17 dnů vyrostla budova vysoká 6,1 metru a široká 12,2 metru. Její rozloha je 250 metrů čtverečních.
Češi přestávají stavět i kupovat rodinné domy. Nemají na to peníze a banky jim nepůjčí
Materiálem, s nímž robotické rameno Weberu pracuje, je speciálně upravená malta. Zatím ji firma dováží z Nizozemska, během letošního roku by měla česká část firmy výrobu převzít. A Kazda plánuje, že jeho lidé budou pracovat i na dalším zdokonalování materiálu. „Budeme hledat cestu, aby nám malta přinášela více možností, ať už při samotné práci s robotem, nebo v designu,“ říká.
Že by se ale Weber vydal cestou alternativních stavebních materiálů nebo třeba využití recyklátů, Kazda zatím neplánuje. „Recyklát nám nedává potřebnou stabilitu hmoty, což je alfa a omega u 3D tisku. Byl by to velký risk. Myslím, že se recyklát nejprve dostane do běžných staveb, ne do 3D tisku,“ uvádí.
I tak se ale domnívá, že zapojení 3D tisku pomůže k tomu, aby stavebnictví lépe plnilo nároky na ekologii a udržitelnost. Už jen proto, že se při tvorbě spotřebuje výrazně méně materiálu než na klasických stavbách. Tomáš Vránek, šéf zmíněné firmy ICE Industrial Services, vyčíslil možnou úsporu až na 70 procent, desítky procent v závislosti na typu výrobku se dají uspořit i podle Weberu.
To s sebou zároveň nese i nižší náklady. „Zakulacená stěna je proti prefabrikátu o 40 procent levnější, srovnatelná s monolitem. U rovných stěn se ale 3D tisk zatím nevyplácí,“ nastiňuje Zadina.
Ceny jednotlivých výrobků se určují podle času, který tisk zabere. Například betonová židle tak vyjde asi na pět tisíc korun, schodiště na 35 až 40 tisíc. Kazda se Zadinou ale varují případné nadšence, aby pořízení takového nábytku pečlivě zvážili. „Výrobky se spíše hodí do veřejného prostoru než na zahradu. Pořídit si takovou židli do domu už kvůli velké váze vůbec není dobrý nápad. Květináče do 11. patra na terasu taky ne,“ dodává Kazda na závěr zhruba hodinového rozhovoru. Robotické rameno tou dobou už několik minut nepracovalo. Během návštěvy práci na piknikovém stole podle plánu dokončilo.
