Nový Stalingrad? Ukrajina a Rusko směřují ke „staré“ zákopové válce. Jen s moderními zbraněmi

Ukrajinci zatím zaznamenali dílčí úspěch u obcí Orichiv v Záporožské oblasti a Velyka Novosilka v Doněcké oblasti, kde se těsně přiblížili k ruské obranné linii. Sázejí přitom na mechanizovanou pěchotu čistící minová pole.

„Tím vytvářejí předpoklady pro menší územní zisky. Síly jim dosud nedošly. Doufají, že se jim průlom podaří a budou moci ve volném prostoru nasadit zbraně, které jim dodaly státy NATO,“ komentuje to ve Spiegelu expert washingtonského Centra pro strategický a mezinárodní výzkum (CSIS) Mark Cancian.

Ukrajina podle něj bez ohledu na týdny trvající prudké boje stále disponuje překvapivě vysokým počtem západních zbraní. Rusové dosud vyřadili z boje asi 17 procent obrněné techniky, kterou Západ dodal Ukrajincům, ale zhruba polovinu z tohoto množství lze pravděpodobně opravit a uvést do bojeschopného stavu.

Kyjev po počátečních neúspěších nynější ofenzivy změnil na bojišti taktiku. Ukrajinci „neženou“ tanky do nastražených minových polí, nýbrž se snaží oslabit ruské obranné pozice mohutnou dělostřeleckou palbou, během které používají také kazetovou munici.

Kromě toho útočí střelami s plochou dráhou letu na cíle v týlu ruských jednotek. Během poslední doby zasáhli zásobovací cesty vedoucí na Krym, jež jsou pro Rusko klíčové. Ukrajinci ve druhé polovině července poškodili Krymský most. Útok, který údajně provedla dvě na dálku ovládaná hladinová plavidla, zorganizovala ukrajinská tajná služba (SBU).

Rusové pro Ukrajince nejsou bratři. Spíš kamarádi z dětství, kteří v dospělosti provedli něco strašného

8. 8. 2023 ▪ 6 min. čtení

Její šéf Vasyl Maljuk se přihlásil rovněž k nedávnému útoku dronu se 450 kilogramy výbušniny na ropný tanker Sig plující v Černém moři pod ruskou vlajkou. „Takové speciální operace budou pokračovat,“ prohlásil Maljuk.

Ukrajinské bezpilotní bojové letouny dokonce několikrát pronikly do vzdušného prostoru nad Moskvou. Zasáhly tam mimo jiné dvě výškové budovy ve finanční čtvrti Citi. Ukrajinci tím chtějí na nepřítele vyvíjet také psychologický tlak.

Podobný efekt může mít akce asi padesátičlenného ukrajinského přepadového komanda, které v noci na úterý na sedmi člunech přeplavilo řeku Dněpr a během nenadálého útoku na ruské pozice vzalo do zajetí blíže neurčený počet nepřátel.

Veletok od loňského listopadu, kdy se na jeho levý břeh stáhla ustoupivší ruská vojska, tvoří zhruba 300 kilometrů dlouhou dělicí čáru mezi válčícími stranami, poznamenává švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Když se loni na jaře ukázalo, že Putin se ve svých agresivních plánech na rychlé pokoření Ukrajiny těžce přepočítal, zavládl v západních zemích optimismus. „Rusko nebylo na houževnatý ukrajinský odpor, na opravdovou válku připraveno,“ konstatuje analytik washingtonského CSIS Anthony Cordesman. Ukrajina podle něj slavila úspěchy, neboť její armáda byla díky západní pomoci rychle a správně vybavena, takže mohla protivníka zatlačit zpět.

A podle Cordesmana má Ukrajina stále šanci na vítězství, a to i přes drhnoucí ofenzivu. Rusko totiž zůstává převážně v defenzivě a nic nenasvědčuje tomu, že by mohlo zahájit významnější protiútok.

Zmíněný americký odborník, který mezinárodní ozbrojené konflikty analyzuje řadu let, nicméně považuje za nejpravděpodobnější scénář pokračování „opotřebovávací války“. S nejasným výsledkem i časovým ohraničením.

„Je to válka, během které obě strany vedou celou sérii relativně statických vysilujících bitev. Protivníci se přitom stále více zakopávají po celé délce fronty a vzájemně na sebe útočí drony a raketami,“ konstatuje Cordesman.

Očekává, že obě strany v ještě větší míře nasadí lehké přesně naváděné zbraně, čímž ale poleví jejich snaha provádět rozsáhlé tankové průlomy. „Rakety se nemohou plně prosadit proti opevněným zákopům, nevelké průlomy obrněné techniky lze zastavit minami a dělostřelectvem,“ hodnotí expert. Podle něj lze takový průběh bojů považovat za „modernizovanou verzi“ první světové války nebo stalingradské bitvy.