Do košíku hodit vitamin D a C na imunitu, probiotika na zdravou střevní mikroflóru,
doplněk na podporu pohybového aparátu a večer si dát chipsy s kolou. Tak vypadá uvažování mnohých Čechů, kteří patří k evropské špičce v nákupu potravinových doplňků. A zatímco třeba Italové nebo Španělé se podle výzkumu Health Report z roku 2022 snaží žít zdravěji, Češi se skoro v 50 procentech pouze zásobí vitaminy, doplňky stravy a minerály. Kdy pomohou a kdy mohou naopak ohrozit život, a je tedy lepší je vynechat?

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Boom zažily potravinové doplňky hlavně během pandemie covidu, kdy po nich Češi pod
tíhou strachu sahali ještě častěji, a tento trend se podle Health Report udržel i do dalších let. Nyní si Češi kupují zhruba dvojnásobek těchto doplňků, než je průměr v evropských zemích. Nejčastěji užívají omega-3 mastné kyseliny a hořčík, velmi často také vitaminy D3, C a K2 či probiotika a multivitaminy.

„Drtivá většina zákazníků doplňkům stravy absolutně nerozumí a chce si jen koupit kousek svého ,štěstí‘ v podobě pocitu, že pro sebe dělají něco zdravého. Podle toho pak vypadá i naprosto chaotický nákup, kdy z nepřeberného množství produktů na trhu vezmou cokoliv, co jim zrovna padne do oka. Pomyslné dílo zkázy pak dovrší nesystematickým, zcela nahodilým, a tedy nefunkčním dávkováním,“ říká Jakub Přibyl, výživový specialista z firmy Trime, jež se zaměřuje právě na prodej doplňků stravy. 

Před nahodilým nákupem varuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek. Upozorňuje, že pokud se potravinové doplňky kombinují nevhodně s léky na předpis, mohou být až život ohrožující. „Protože jsem angiolog, mohu říct, že velmi nebezpečná může být třeba kombinace warfarinu a vitaminu K. Vitamin K potlačuje účinek warfarinu. Cévy se tak mohou znovu ucpat,“ vysvětluje Kubek.

Problematické jsou podle něj i čaje a výtažky z třezalky, které mají spoustu kontraindikací s léky. Také výrobci hormonální antikoncepce ženám nedoporučují třezalku. Čaj z ní se pije na spaní, jeho pravidelné užívání, tedy nejméně pět dní za sebou, ale může účinky antikoncepce podstatně snížit. Málo se ale ví, že podobný efekt může mít i v současnosti velmi populární sójové mléko.

Známé jsou třeba účinky grepové šťávy, která v kombinaci s léky na vysoký cholesterol může vést až k rozpadu svalu a selhání ledvin. 

Kubek připomíná, že by lidé neměli experimentovat a vždy by se měli poradit s lékařem či lékárníkem, pokud chtějí kombinovat lék na předpis s potravinovým doplňkem nebo některým z volně dostupných léků.

„To, že někdy a některým pacientům může ublížit i obyčejný paracetamol, je snad díky dlouhodobé komunikaci a kampani České lékárnické komory ,Užívejte paracetamol s rozumem‘ všeobecně známé,“ uvádí mluvčí komory Michaela Bažantová. Upozorňuje, že kombinování paracetamolu s léky na bolest, které jej mohou obsahovat také, může vést až k poškození jater.

„Dalším příkladem nežádoucí kombinace léků je užívání aktivního uhlí společně s kterýmkoliv lékem. Aktivní uhlí funguje na základě fyzikálního principu adsorpce, kdy na svůj povrch váže v trávicím ústrojí vše ze svého okolí. Pokud tedy člověk užije s uhlím zároveň lék na tlak, bolest nebo teplotu, jejich účinek se sníží, až téměř vymizí,“ dodává Bažantová. Podobné účinky může mít i psyllium, které může zhoršit vstřebávání léků.  

V  některých případech však mohou mít potravinové doplňky smysl. V našich podmínkách lidem mnohdy chybí vitamin D3, omega-3 mastné kyseliny, hořčík, individuálně pak často i železo, jod, zinek, selen, ale také některé vitaminy skupiny B.

Vždy ale záleží na životosprávě, lécích, které člověk bere, i případných alergiích. V Česku je téměř milion lidí, kteří užívají i šest a více léků. U nich je velká pravděpodobnost, že se nežádoucí účinky při pojídání doplňků objeví. „Naprosto běžně se stává, že k nám do poradny chodí lidé, kteří se snaží jíst zdravě, a přitom jim v jejich nutričním profilu chybí celá řada vitaminů či minerálních látek. A to nemluvím o dalších užitečných složkách, jako jsou semiesenciální mastné kyseliny, různé fytonutrienty a podobně,“ upozorňuje Přibyl.

Nejsou to jen potravinové doplňky, kterým stoupá křivka prodeje. Češi čím dál více nakupují také léky bez předpisu, například na internetu. Jenže i v tomto případě mohou zbytečně riskovat. „Léky nejsou běžné zboží jako hrnce nebo svetr. Jsou to přípravky, jež ovlivňují naše zdraví, a mělo by tak s nimi být i zacházeno. Na naše zdraví mohou mít dopad pozitivní, ale také negativní,“ říká Bažantová. Největší nebezpečí nákupu na internetu tkví podle ní právě v tom, že při výběru přípravků porada s lékárníkem či lékařem chybí. 

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.