Jitex Písek chce být středoevropskou pletařskou velmocí

Jitex Písek chce být středoevropskou pletařskou velmocí

[*] Sázím na důvěru a schopnosti lidí a zavedené kontrolní mechanismy, tvrdí generální ředitel společnosti Jan Prokop

Říká, že svůj volný čas neškatulkuje na ekonomiku, obchod, výrobu nebo techniku, ale že pracuje na tom, aby společnost, kterou řídí, byla jednou rozhodující středo- či východoevropskou pletařskou značkou. Je sebevědomý, protože se nebojí riskovat. "Když se bojíte, tvoříte hromosvod a ten, jak známo, přitahuje," poznamenává. Jmenuje se Jan Prokop a je generálním ředitelem největší české pletařské firmy - a. s. Jitex Písek.

Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, kde jste jedním z členů vedení, počátkem roku oznámila, že hodlá i nadále přesvědčovat vládu o nevýhodách příliš propustných hranic a liberálně otevřené ekonomiky. Co asociaci k tomuto kroku vede?

Neřekl bych, že by českému textilu vadily kvóty na dovozy, protože se ani nečerpají. Proto zavádět podobná dovozní omezení by ani nemělo smysl. Spíše jde o to, aby to, co se do České republiky dováží, podléhalo clu, aby hodnota zboží byla správně deklarovaná, aby i trhovci bez kamenných obchodů podléhali daňovému režimu z pohledu DPH či daně z příjmu. Naše asociace totiž odhaduje, že téměř třetina textilního zboží prodávaného na českém trhu se do ČR dováží nelegálně. Prodejci takového zboží pak zkreslují ceny, neplatí clo a daně. Nejde nám tedy o nějakou ochranářskou politiku, ale o omezení nelegálních dovozů, které podle nás umožňují právě propustné hranice. Ve světě nenajdete vyspělou zemi, která by měla stejně volný přístup zahraničního textilu do státu.

Máte představu, jak to řešit?

Za důležitou pokládám kvalifikaci některých celníků, kteří jsou první, kdo může ovlivnit, aby se přes hranice nepropouštěly například nové jeansy deklarované za jeden dolar. Stejně důležitá je pak kontrola na tržištích.

Pociťuje "propustné" hranice i Jitex?

Přestože naše firma se zbožím z tržnic a second handů nesoutěží, protože jsme kvalitativně na mnohem vyšší úrovni, trh, zaplavený druhořadým zbožím, se samozřejmě zmenšuje i pro nás. Hodně se však mění samo od sebe, protože řada spotřebitelů se za ty dva tři roky několikrát nákupem levného, ale druhořadého zboží napálila.

Máte tedy dojem, že se český zákazník chce vrátit k české značce?

Nejen k ní, protože český zákazník, jak se stále více potvrzuje, se chce především hezky a kvalitně oblékat a je mu v podstatě jedno, zda jde o zboží české nebo zahraniční. Mnohdy však rozhoduje cenová dostupnost.

Ve vaší letošní výroční zprávě se však lze dočíst, že pomyslí-li zákazník na kvalitní pletený výrobek, měla by se mu vybavit značka Jitex. To je ambiciózní záměr. Víte, jak na něj?

Musím předeslat, že jde o dlouhodobý cíl, protože ať chceme nebo ne, musíme si připustit, že některé své pozice jsme v nedávných letech ztratili. Proto musíme mít kvalitní, moderní a cenově dostupné výrobky, které by zákazníka zaujaly. Máme však na co navazovat, protože v posledním průzkumu agentury AISA o známosti českých textilních značek lidé Jitexu, spolu s Krasem, přisoudili druhé až třetí místo za OP Prostějov.

Při hledání modernějšího designu spolupracujete s externími návrháři, nebo věříte svým lidem?

Současná kolekce a modelové zaměření je zatím převážně dílem naší návrhářské skupiny. Nevyhýbáme se ale ani spolupráci s externisty, neboť jejich návrhy mohou naši práci obohatit. Průmysloví designéři si už uvědomují, že v České republice není dostatek lidí, kteří by chodili jen v drahých modelech, ale že tu je masa lidí, která chce chodit v hezkých výrobcích. Nám nevadí technologičtější náročnost. Musí však být podmíněna určitou sériovostí a komerční opakovatelností.

Pokládáte za výhodu, či nevýhodu, že devadesát procent zaměstnanců firmy tvoří ženy?

Takhle nepřemýšlím, protože je to dané technologicky. Umíte si třeba představit, že by chlap šil? Určitě by nám však pomohlo, kdyby v některých profesích jako na přádelně či v pletárně muži, tak jako dříve, opět pracovali. Tyto provozy mají totiž šanci se uživit jen při určitém výkonu, a tedy i vyšší směnnosti. Na konfekcích to však bude i nadále doména žen.

Jak budete chtít muže přitáhnout? Je to jen věc financí?

Především jich. Ale mzda musí být i zde vázána na dosažení mnohem vyšší produktivity práce, na snížení spotřeby práce v kilogramové ceně jednotlivého výrobku. To bychom pak nebyli konkurenceschopní.

Kolik času věnujete přímému řízení výroby?

Já svůj čas neškatulkuji na ekonomiku, obchod, výrobu, techniku. Nedokáži to rozdělit, protože se všechno prolíná podle momentálních potřeb.

Jste liberálnějším, nebo direktivním manažerem?

Ani jedním. Spíše demokratickým, protože můj vztah k lidem, k práci, ke světu je vztahem člověka, který už má kus života za sebou a ví, že samo o sobě jedno ani druhé není dobré. Člověk musí mít v sobě kus psychologa, musí umět lidem naslouchat a přesvědčovat je. Jak? To už vychází z momentální situace.

Jste přístupný diskusi, výměně názorů?

To vyplývá z předešlého. Nesmí se ale přitom zapomínat, že diskuse jednou někde skončí a pak je třeba rozhodnout i třeba v rámci sporů.

Jakou míru důvěry máte ve své spolupracovníky?

Nechtěl bych říkat, že stoprocentní, ale určitě hodně velkou, protože si neumím představit řídit kolektiv lidí, ke kterým bych neměl důvěru. Vzájemná důvěra je totiž jedním z předpokladů k prosazení změn.

l Co se musí stát, abyste někoho odvolal z funkce?

Předpokladem k tomu je určitě dlouhodobé neplnění úkolů útvaru, který takový člověk řídí, či hrubé porušení zájmů naší společnosti. Nevyhýbám se tomu, ale přitom myslím i na to, že každá taková výměna řídícího pracovníka stojí firmu nemalé prostředky, protože nového člověka je třeba zapracovat, nechat mu čas na sžití se s firmou či okolím.

Kde chcete Jitex jednou vidět?

Pracujeme na tom, aby Jitex byl jednou rozhodující středo- či východoevropskou pletařskou značkou. Naši doménu vidím v prvovýrobě a částečně i v konfekcích, které ale budeme postupně opouštět a přenášet je do jiných domácích a zahraničních firem.

Souvisí s tím i zakládání řady dceřiných společností, k němuž došlo počátkem letošního roku?

Samozřejmě. Jak Jitex Slovakia, tak moskevský Rusitex nebo Ivtex v ukrajinském Ivano-Frankovsku jsou mezníky na naší cestě k vytvoření silné pletařské firmy.

Máte zde majoritní účast?

Většinou ne, protože ani majorita, nebudete-li v takové společnosti přímo sedět, vás mnohdy neuchrání od toho, aby v takové firmě nedocházelo k věcem, které nejsou ve vašem zájmu. Proto spíše sázím na důvěru a schopnosti lidí, kteří dceřinou společnost vedou, a zavedené kontrolní mechanismy.

Postsovětské trhy se všeobecně pokládají za rizikové. Do jaké míry si to připouštíte?

Riziko samozřejmě existuje a není malé. Snažíme se mu předejít tím, že tyto kapitálové vstupy zpočátku realizujeme jen v technice, strojích, know-how. A tyto investice zase nejsou tak velké, protože se snižováním počtu lidí na konfekcích stroje ve fabrice jsou. Dodávky úpletů a dalších materiálů pak pojišťujeme. Větší problémy ale vidím například v často se měnící ukrajinské legislativě a pro našince nepředstavitelně složitém průchodu přes hranice. To je zoufalství. Korupce a byrokracie některých místních úředníků kazí jméno státu. Pokud s tím stát, tedy Ukrajina, něco neudělá a pokud místní lidé budou přes hranice volně procházet a cizinci naopak hodiny a dny čekat, jestli někdo někomu něco nestrčí do kapsy, bude s tím mít Ukrajina asi dost problémů.

Riskujete rád?

Mírné riskování mi nevadí. Patří k práci a pokládám to svým způsobem i za nezbytnost. Člověk se nesmí bát. Když se bojíte, tvoříte hromosvod a ten, jak známo, přitahuje.

Napadlo vás někdy, že by ty-hle projekty mohly zkrachovat?

Samozřejmě, protože člověk musí své podnikatelské kroky posuzovat ze všech pohledů. Mám však za to, že v téhle prvé fázi, i když projekt zkrachuje nebo se ho nepodaří dotáhnout tam, kde bychom ho chtěli mít, získáme cenné zkušenosti, které dál využijeme. Privatizace na Ukrajině ani v Rusku ještě zdaleka neskončila a my nehodláme tato teritoria jen tak opouštět. Zatím se však ukazuje, že jsme našli lidi, s nimiž lze spolupracovat. Není podstatné, jestli to je v místě či objektu A nebo B, protože konfekční výroba je relativně jednoduchá na technické vybavení i prostor. V každém případě ale chceme, aby zisk v těchto dceřiných společnostech zůstal a kapitálově je tak posílil, protože získat na místě úvěr je v podstatě nemožné.

Svého času jste budovali vlastní obchodní síť. S jakým výsledkem?

Mám-li být upřímný, pak musím říci, že se tento postup neosvědčil. Menší firemní obchody otevírané ve středních městech, nám sice pomohly zvýšit obrat, ale na druhou stranu vázaly velké zásoby, jejichž podíl na dosahovaném obratu je příliš velký. Proto nepředpokládám, že bychom další prodejny, kterých už máme přes dvě desítky, zřizovali. Pracujeme však na rozšíření sítě velkoobchodních skladů tak, abychom pokryli celé území Čech a Moravy a přiblížili se tak i menším odběratelům.

Předloni Jitex vykázal ztrátu. Opakovala se i vloni?

Neopakovala. Výsledek roku 1994 byl poznamenán jednorázovým očistným opatřením, ovlivněným především tvorbou opravných položek k pohledávkám a rezerv na pohledávky za dlužníky v konkursním řízení. A tak zatímco náš obrat v roce 1994, kdy firma vykázala ztrátu 13,631 miliónu korun, činil 997 miliónů Kč, vloni obrat vzrostl na 1,144 miliardy Kč. Vytvořili jsme čistý zisk 16,399 miliónu korun.

ZDENĚK ZUNTYCH