Daňová reforma i v ČR klepe na dveře

Evropa spěchá k podpoře konkurenční schopnosti svých podnikatelů snižováním daní

Daňová reforma i v ČR klepe na dveře

Nový předseda sociální demokracie Špidla prohlásil, že vláda nebude snižovat daně. Z krátkodobého hlediska tomu tak jistě bude.

Vladimír Brabec

Praha, 24. 4. 2001

Tendence v evropském vývoji mohou časem přimět i sociálně demokratickou vládu k nové úvaze o schopnosti konkurovat v proudech, které v Evropě směřují k zefektivnění sociálních závazků vlád a ke snižování daní v zápase o investice a o konkurenceschopné podnikání. Světová soutěž tlačí Evropu, aby přezkoumala svou tradici pečovatelských států. Utkání o úroveň sociální orientace a podpory podnikatelské orientace není rozhodnuto, má své krátkodobé výhledy a dlouhodobé perspektivy. V pluralitní společnosti budou žít vedle sebe mnohé tendence, ale vždy se bude muset v globálním světě brát v úvahu, jaká řešení nalezli sousedé blízcí i vzdálenější, konkurenti bezprostřední i potenciální.

Určující tendence

Naši současnou pozici nejprůhledněji charakterizuje podíl státně rozpočtových výdajů na HDP v porovnání s členskými i kandidátskými zeměmi EU (většinou jde o příjmy z daní). Není špičkový, tj. nepatří ani k nejvyšším ani k nejnižším, ale směřuje do poloviny vyššího přerozdělování. V r. 1998 činily výdaje rozpočtu ČR asi 41,6 % a v r. 2000 48,6 % HDP. K vyššímu přerozdělování směřujeme v době, kdy mnohé evropské státy přijímají výzvu USA a tlačí své rozpočty do nižších poloh se zdůvodněním, že více peněz, které zůstanou v podnikání, přinese vyšší výkon i více sociálních jistot. USA se státními rozpočtovými výdaji ve výši 33 % svého HDP se v této době zdají být praporečníkem rozhodující světové tendence.

Jistě, ani Švédsko se 61 % a Dánsko s 55 % HDP v rozpočtu nehrají prohranou hru. Jde o různé volby sociálních jistot. Švédská varianta blahobytné společnosti prokazuje v tomto bohatém státě stále svou životnost, i když tendence v celosvětové konkurenční soutěži se zdají určovat jiní. Švédská společnost se při ještě nedávných průzkumech vyslovila ve své přesvědčivé většině vědomě pro vyšší daně, aby stát mohl hrát v zemi tu roli, na kterou jsou jeho občané zvyklí. Švédové ve své většině nechtěli daně, které by vedly k oslabení sociální úlohy státu. Hra není dohrána, uvidíme, jak si státy s bohatým přerozdělováním povedou v období globalizačních tlaků. Určující je spíše skutečnost, že např. SRN s vládou vedenou sociálními demokraty uskutečnila v r. 2000 daňovou reformu, která směřovala k podpoře konkurenceschopnosti německých firem a k obraně proti odcházení firem do daňově levnějších zemí. Šlo opravdu o odbřemenění, když průměrné zatížení právnických osob zdaněním z příjmů kleslo z 51,6 % na 39,4 %, tj. pod 40 %.

Do polohy pod 40 % směřuje také V. Británie a daňové sazby z příjmu právnických osob v Evropě vůbec. V r. 2000 klesly v evropském průměru na 33,7 % ze 35,3 %. K tomuto meziročnímu poklesu přispívají vydatně země, které přijaly orientaci na nízké podnikatelské zdanění jako např. Irsko. Vláda této země přišla se snížením daně z příjmu právnických osob zatím z 24 % na 20 % a vytyčila program dalšího snižování podnikatelských daní s důvěrou, že tak udrží vysoké tempo růstu ekonomiky. Její politika se zdá být úspěšná. V r. 2000 tato země zaznamenala přírůstek HDP o 9,9 %, v r. 1999 o 8,7 % a pro další léta Irové počítají s růstem HDP kolem 8 %. Svět zkoumá, jak přispěla k udivujícímu růstu v této zemi její daňová politika. Irská vláda záměrem snížit sazbu daně z příjmu právnických osob až na 12,5 % už v r. 2003 prokázala, že ve svou politiku nízkých podnikatelských daní věří. Není sama. K podobnému kroku se odhodlala v zájmu zápasu o investice také chorvatská vláda. Snížila sazbu daně z příjmu právnických osob ze 35 % na 20 %. Jak bude reagovat podnikatelský svět se dozvíme v nejbližších letech.

A naši partneři?

Tendence ke snižování daňového zatížení podnikatelů zaujala také naše partnery v kandidatuře na vstup do EU. Polsko snížilo sazbu daně z příjmů právnických osob ze 30 % na 28 % a počítá s jejím postupným snižováním až na 22 % v r. 2004. Výdaje rozpočtu v poměru k HDP má nižší než ČR. Přerozděluje takto asi 45 % HDP, asi o 3 % méně než my. Maďarsko má sazbu daně z příjmu právnických osob pouze 18 %, zatímco u nás máme zisk zdaněný 31 %. Tendence ke snižování daňového zatížení podnikatelských příjmů není ovšem jednoznačná. Jsou země, kde přistoupili k navýšení daně z příjmů právnických osob, např. v Rusku z 5 % na 35 %. Asie, Tichomoří a Latinská Amerika ji zvýšily v průměru na 31 %.

Přizpůsobení nás nemine

Předseda ČSSD Špidla by program nesnižovat daňové zatížení obyvatelstva dokázal tedy opřít o příklady, jež by prokázaly, že vláda ČR není se svou daňovou politikou osamocena. To nemění nic na skutečnosti, že základní evropská tendence sleduje výzvu USA k nižšímu daňovému zatížení podnikatelských aktivit. ČR si pomáhá v zápase o investory dotacemi na nově vytvořená pracovní místa či přiznáváním daňových prázdnin velkým investorům. Poněkud přehlíží, že růst se vytváří ve vysoké míře v malých a středních podnicích. V dlouhodobějším výhledu však bude muset vláda ČR, ať pravicová či levicová, vzít v úvahu, kam směřuje daňová politika v Evropě, a při kalkulaci konkurenční schopnosti počítat s přizpůsobením se ČR celoevropskému trendu. Rok před volbami není zřejmě možné začít daňovou reformu škrtáním sociálních výdajů. Vedle evropského trendu jsou tu silné argumenty rozpočtových schodků. Šlo by asi opravdu o sebevražedný akt, který si menšinová sociálně demokratická vláda nemůže dovolit. Dosažení konsenzu o postupu v daňové reformě však zůstává naléhavé a bude naléhavější po volbách.