Rozšíření EU v roce 2004 není utopie

Brusel navrhuje schvalovat smlouvy o přistoupení naráz, v jednom společném balíku

Rozšíření EU v roce 2004 není utopie

Podle komise nelze kandidátům klást nové podmínky uprostřed rozhovorů.

Josef Veselý
od našeho zpravodaje
Štrasburk, 14. 11. 2001
Desítka států střední a východní Evropy, mezi nimi i Česko a Slovensko, dostala včera ze Štrasburku optimistický signál. Při dodržení tempa mohou v zásadě všechny úspěšně zakončit jednání o přijetí do Evropské unie ke konci roku 2002 a členy by se tak staly počínaje rokem 2004. Vyplývá to z hodnotících zpráv jednotlivých kandidátů a ze souhrnného strategického dokumentu, jak je včera v Evropském parlamentu po jejich schválení prezentovali komisař Günter Verheugen a šéf Evropské komise Romano Prodi.
Za hlavní otazník u většiny uchazečů označil, zda budou mít v okamžiku vstupu dostatečně výkonnou státní správu. Naproti tomu komisař ocenil, že i "při zhoršujících se globálních ekonomických podmínkách dokázaly kandidátské země v roce 2000 a letos v prvním pololetí dosáhnout poměrně silného hospodářského růstu".
Není zde výslovný závazek, že bude všech deset zemí přijato naráz. Rozhodnutí je beztak na členských státech. Motivem jisté opatrnosti komise je podle předsedy zahraničního výboru EP Elmara Broka obava, aby někteří kandidáti nepolevili v přípravě.
Poprvé nyní Brusel přesněji nastínil kontury procesu rozšiřování. Klíčový je návrh soustředit smlouvy o přistoupení do jednoho balíku - na jedné straně patnáctka, na straně druhé množina kandidátů. Štrasburský parlament i národní zastupitelské sbory zemí EU by tak debatovaly a rozhodovaly o celém příštím kole rozšíření najednou, a nikoli nadesetkrát.
Z pohledu České republiky (s nevyřčeným poukazem na rakouské výhrůžky kolem Temelína) může být výhodné, že díky této metodě stěží může některý člen zablokovat přijetí jednoho nováčka. Musel by se vzepřít hned vstupu všech, kdo dospějí do finále koncem roku 2002.
Vedle kandidátů budou podle Verheugena adresáty konceptu rozšíření z dílny komise též stávající členové EU. Brusel je chlácholí, že lze vystačit s prostředky, které na rozšíření vymezil platný finanční rámec do roku 2006. Úsudek o financovatelnosti rozšíření vidí jako reálný i šéf české mise při EU Libor Sečka, jenž HN potvrdil, že novici včetně ČR by zejména v prvním roce po vstupu čerpali z evropských fondů méně, než předpokládala Agenda 2000.
Komisař Verheugen se netajil tím, že "bruselský orgán vůbec nesdílí představy části členských zemí, aby se rozšíření podmiňovalo pokrokem vnitřních reforem unie". Nelze přece začít klást nové podmínky kandidátům uprostřed rozhovorů o převzetí stávajícího unijního práva. Záměr přijmout první nové členy z našeho regionu k roku 2004 je očima Verheugena náročný, ale "není to už utopie".