Univerzita Johna Harvarda

cestování

Univerzita Johna Harvarda

Iowa produkuje kukuřici, Los Angeles vyrábí filmy, Detroit automobily, Nová Anglie drží primát ve výchově humanitní i technické inteligence. Ivo Kraus
Polovina z osmi nejstarších a nejváženějších univerzit východního pobřeží USA, tzv. Ivy League University, má domov v Nové Anglii, území zahrnujícím státy Main, New Hampshire, Vermont, Massachusetts, Connecticut a Rhode Island. K tradicím břečťanem obrostlých anglických colleges se tu hlásí Harvard University (zal. 1636, Cambridge, Massachusetts), Yale University (zal. 1701, New Haven, Connectitut), Brown University (zal. 1761, Providence, Rhode Island) a Dartmouth College (zal. 1769, Hanover, New Hampshire).
Historie intelektuální výjimečnosti Nové Anglie začíná už v první polovině šestnáctého století, kdy anglický král Jindřich VIII. (1509 - 1547) požádal papeže o anulování svého manželství s Kateřinou Aragonskou. Protože papež odmítl, nechal si Jindřich svůj sňatek zrušit nově jmenovaným canterburským arcibiskupem a oženil se (1533) s Annou Boleynovou. Brzy nato dospěl k přesvědčení, že jako král je nadřazen nejen státu, ale i celé anglické církvi. K usmíření s Římem nedošlo ani za vlády Jindřichových dětí, Eduarda VI. (1547 - 1553) a Marie I. (1553 - 1558). Když pak na trůn nastoupila dcera Alžběta I. (1558 - 1603) z "nelegitimního" manželství s Annou Boleynovou, změnila se církev definitivně na "umírněně" protestantskou. Anglikánské uspořádání uzákoněné v roce 1563 mělo však nejen stoupence, ale i mnoho kritiků. Nejradikálnější chtěli reformovat stát pomocí myšlenek čerpaných pouze z bible, zavést staré Mojžíšovy zákony, včetně zákona odvety, trest smrti za rouhání, křivou přísahu, cizoložství a smilstvo. Někteří z těch, co usoudili, že jejich snaha o očistu církve je marná, se rozhodli žít podle svých přísných náboženských pravidel a představ za hranicemi.
Jedna skupina puritánské sekty připlula koncem roku 1620 na lodi Mayflower k břehům Nové Anglie a jižně od dnešního Bostonu založila kolonii Plymouth. Historiografií jsou tito první osadníci nazýváni otcové poutníci (Pilgrims Fathers). Už za deset let zastínil plymouthskou kolonii větší soused - Massachusetts Bay Colony. Na místě indiánské vesnice Sawmut, u "nejlepšího zálivu, jaký vůbec může být", začal růst Boston a při severním břehu Charles River vznikla osada Newtowne, pozdější Cambridge. V ní byla roku 1636 z rozhodnutí Great and General Court of the Massachusetts Bay Colony založena první americká univerzita. Především prý kvůli obavám puritánů, aby do církve "nemuseli vpustit negramotné duchovní, až se jejich vlastní obrátí v popel". Vysoké učení, začínající s devíti studenty a jedním učitelem, dostalo v roce 1639 jméno Johna Harvarda, mecenáše, který škole odkázal knihovnu o 320 svazcích a polovinu svého finančního majetku - 780 anglických liber.
Hlavním městem státu Massachusetts a zároveň americkou metropolí vědy a vysokoškoláků je Boston. Kromě Harvardovy univerzity tu sídlí také Boston University, na které přednášel např. vynálezce mikrofonu a konstruktér prvního použitelného telefonu Alexander Graham Bell, Massachusetts Institute of Technology, Northeastern University, jezuitská Boston College, New England Conservatory of Music i prestižní ženské školy Radcliffe College a Wellesley College.
Nejstarší budovy Harvard Yardu (Massachsetts Hall a Wadsworth House) jsou už téměř třistaleté, nejmladší, jako třeba Science Center, Sacklerovo museum se sbírkami antického, asijského a islámského umění, nebo Carpenter Center for the Visual Arts projektované Le Corbusierem, stojí teprve několik desetiletí. Někde se přednáší, studuje, bádá, jinde úřaduje, bydlí, hraje, zpívá, jí, přemítá nebo modlí. Nejmohutnější stavbou uvnitř Yardu je Widener Library s více než třemi milióny svazků. Knihovna byla postavena v letech 1913 - 1915 z prostředků darovaných matkou harvardského absolventa Harry Elkinse Widenera, který zahynul při zkáze Titaniku v roce 1912.
Kdo má rád přírodu, ať si najde čas k prohlídce Harvard University Museums of Natural History na Divinity Avenue. V jediné budově tam mají své expozice hned tři muzea: Mineralogical and Geological Museum, Museum of Comparative Zoology a Botanical Museum. To poslední proslavila unikátní sbírka více než 3 tisíc skleněných modelů 847 rostlinných druhů, které v Hosterwitz u Drážďan zhotovili během let 1887 až 1936 Leopold Blaschka se synem Rudolphem. Na doprovodném textu ve výstavním sále je uvedeno, že Leopold Blaschka se sklářskému umění vyučil v Praze.
Jedno místo žádný návštěvník Yardu určitě nevynechá: The Statue of Three Lies s proslulým nápisem "John Harvard, Founder, 1638". Nic z toho není správné. Univerzita existuje už od roku 1636, nezaložil ji John Harvard a postava sedící v křesle je neznámý mladík, kterého si sochař Daniel Chester Frensch zvolil roku 1884 jako model.

Harvard celkem navštěvuje kolem 35 tisíc studentů z více než 100 zemí světa. Žádná jiná americká univerzita mu není schopna konkurovat rozsahem studijních možností ani úrovní vědeckého výzkumu.
Harvard University Library je nejen nejstarší knihovnou USA, ale zároveň i největší akademickou knihovnou světa. Přes 90 dílčích knihoven má ve svých inventárních seznamech kolem 13 miliónů položek (knih, rukopisů, mikrofilmů, map, databází apod.). Většina sbírek je v Cambridgi (Massachusetts), Bostonu, některé ale i ve Washingtonu, D. C. a v italské Florencii.
Na Harvardu vystudovalo šest prezidentů USA: John Adams (1735 - 1826), John Quincy Adams (1767 - 1848), Rutherford B. Hayes (1822 - 1893), Theodore Roosevelt (1858 - 1919), Franklin Delano Roosevelt (1882 - 1945), John Fitzgerald Kennedy (1917 - 1963).
Osmatřicet členů univerzity získalo Nobelovy ceny. Za medicínu nebo fyziologii bylo uděleno 14 cen, 9 za fyziku, 6 za chemii, 5 za ekonomii, 3 za mír a 1 za literaturu. Nobelovu cenu dostalo i mnoho absolventů Harvardu, např. Theodore Roosevelt (cena za mír, 1906), T. S. Eliot (cena za literaturu, 1948), H. Kissinger (cena za mír, 1973).
Na slavnostní zakončení akademického roku jsou jako Commencement speakers zváni významní politici celého světa. V posledním období byl mezi nimi také Helmut Kohl (1990), Václav Havel (8. 6. 1995) a Madeleine Albrightová (1997); všichni tři převzali zároveň čestný doktorát práv Harvardovy univerzity. Letos (7. 6.) byl čestným řečníkem ministr financí USA z let 1995 - 1999 Robert E. Rubin.
[*]