Pakt stability má změnit podobu

Finanční instituce a jednotliví dárci věnovali na obnovu Balkánu bezmála 20 miliard EUR

Pakt stability má změnit podobu

Michal Olbrich
Praha, 21. 12. 2001
Velké naděje vkládané do Paktu stability pro jihovýchodní Evropu při jeho založení v roce 1999 byly během času vystřídány rozladěním nad jeho výsledky. To dosáhlo vrcholu letos v říjnu, kdy vysoký představitel Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana navrhl Radě Evropské unie, aby rozhodla, zda Pakt ponechat v současné podobě, nebo ho reformovat či zastavit.
Pakt stability, který měl pomoci obnovit válkou a nedotaženými reformami poničené balkánské země, bude mít příští rok nového koordinátora. Bodo Hombacha, který tuto funkci vykonával po celou dobu trvání Paktu, vystřídá Erhard Busek.
Do paktu se po válečné krizi v Kosovu zapojila čtyřicítka států a řada mezinárodních organizací včetně NATO, OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Jeho cílem je získávat investice pro balkánský region a zároveň ho změnit zavedením demokracie a tržního hospodářství.
Řadu projektů zapracovaných do tohoto programu obnovy se ale vůbec nepodařilo následkem byrokratických překážek zahájit. Hombach například v rozhovoru pro list Berliner Zeitung z 21. července kritizoval bruselskou byrokracii a učinil ji odpovědnou za pomalé poskytování pomoci Jugoslávii. "Mezi politickými rozhodnutími a jejich uskutečněním v praxi může uplynout čtyři až osm let," řekl. Takové lhůty jsou podle něho pro Balkán katastrofické.

Dunajský skandál

Hombach pak v říjnu na konferenci paktu v Bukurešti jako hlavní neúspěch a "mezinárodní skandál" označil nevyklizení zbytků mostů z Dunaje rozbombardovaných při letecké kampani NATO proti Jugoslávii v roce 1999.
Na této konferenci bylo oznámeno, že od roku 1999 daly mezinárodní finanční instituce a jednotliví dárci k dispozici celkem 19,2 miliardy EUR.
Naopak největší radost měl Hombach z toho, že Bosna, Chorvatsko a Jugoslávie začaly letos společně organizovat návrat uprchlíků v rámci víceletého programu. Na jeho podporu poskytl Pakt stability 500 miliónů EUR a samy tři zmíněné země slíbily 550 miliónů EUR.
V rámci této strategie, nazvané "Agenda regionální akce" by měl být zajištěn návrat 1,2 miliónu uprchlíků, které připravil o domov balkánský konflikt.
Hombach se mohl pochlubit také další velkou změnou, dosaženou na jihu Evropy. Sedm balkánských zemí podepsalo v červnu v rámci Paktu stability dohodu o liberalizaci obchodu. Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Jugoslávie, Makedonie a Rumunsko se zavázaly, že do konce roku 2002 vybudují síť dvoustranných dohod o volném obchodu, které z 90 procent odbourají cla.

Blíže Evropské komisi

Hlavními dárci v Paktu stability jsou Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. A kolem organizace projektů také v Paktu vznikly největší rozpory.
Zvláště poslankyně Evropského parlamentu a odbornice na Balkán Doris Packová v druhé polovině letošního roku přesvědčovala, že pakt je nutno podřídit zodpovědnosti člena Evropské komise pro vnější vztahy Chrise Pattena.
Neevropští účastníci však nebyli ochotni vést pakt blíže k Evropské komisi a ostatně to odmítl i sám Patten. Evropská komise se dala slyšet, že nechce omezovat nezávislost paktu, avšak uvítala by zvláštního vyslance paktu u komise. Návrh musí přijít ze strany paktu, ten to ale odmítá. Za této situace Bodo Hombach oznámil, že s prací hlavního mezinárodního koordinátora Paktu stability končí.
Přes všechny výtky ohledně přijímaných programů, které vůči Paktu stability vznesly země jako Bulharsko, Rumunsko a Řecko, však na něm cílové země přece jen něco oceňují - a není to jen příliv peněz. Rumunský premiér Adrain Nastase například doufá, že programy posílí důvěru zahraničních investorů v jeho zemi.