Prudké oslabení exportu vnitřní poptávka nenahradila

Obrat v ekonomice očekává Vídeň za rok

Vladimír Brabec
Praha, 24. 1. 2002
Konjunktura v zemi našich jižních sousedů bude v roce 2002 slabší než v roce minulém. Růst hrubého domácího produktu dosáhne podle většiny prognóz pouze jednoho procenta poté, co rok 2001 přinesl slabých 1,4 %. Někteří analytici nevylučují ani lehkou recesi. Rozhodující vliv na oslabení konjunktury vykonal v Rakousku zahraniční obchod. Zejména recese v Německu a útlum konjunktury v celé západní Evropě vedly k oslabení přírůstku exportů v loňském roce na 3,7 % z dvanáctiprocentního skoku v příznivém roce 2000. Rok letošní má přinést další pokles exportního tempa na hubených 1,7 % s tím, že přírůstkovou bilanci drží cestovní ruch. Očekává se, že devizové příjmy z něho i při globálním oslabení zájmu o cestování také letos vzrostou alespoň o 2 % (loni o 2,5 %). V neuspokojivé dynamice se budou letos pohybovat i dovozy. Jejich přírůstek bude vyšší (+2,1 %) než přírůstek vývozů. Obchodní bilance vykáže hlubší pasívum než v roce minulém. Schodek výkonové bilance překročí podobně jako před rokem i letos 5,3 miliardy eur.
Oslabení exportu má bezprostřední vliv na vývoj v průmyslu. Jeho výkony se mírně propadají. V roce 2001 se podnikatelé rozhodli důrazně snížit své investiční aktivity, takže po tučném roce předminulém (růst investic 11,1 %) přišel rok, v němž se přírůstek ještě držel nad vodou, ale pouze méně než dvěma procenty. Letos nastane určité mírné zvyšování chuti investovat, ale o podstatnou změnu nepůjde (+2,5 %). Hůře se vyvíjí situace ve stavebnictví. Roční průměr stavebních investic v loňském roce poklesl v meziročním porovnání o 2,2 % a letos se očekává opět pokles. Předchozí tři léta byla také neuspokojivá, takže se dá situace ve stavebnictví charakterizovat, počínaje rokem 1999, jako krize trvající již čtvrtý rok. Pesimistická nálada se projevuje i v očekávání vývoje letošního. Stavební investice se opět sníží.
Soukromá spotřeba se v roce loňském i letošním zvyšuje rychleji než reálné příjmy obyvatelstva. Její dynamika je sice nižší než v roce 2000, kdy vzrostla o 2,5 %, nicméně je stále pozitivní. Děje se tak na úkor úspor, jejichž podíl na příjmech obyvatelstva se snížil ze 7,8 % v roce 2000 na 6,5 %. Vliv na útlum růstu zaměstnaneckých příjmů mají změny v zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se již pět let pohybuje mezi šesti a sedmi procenty (letos 6,5 %), ale přibývá počet zaměstnanců s dílčími pracovními úvazky.
Oslabení konjunktury a příznivý cenový vývoj na světovém trhu ropy jsou i v Rakousku důvodem omezeného růstu inflace. Spotřebitelské ceny se za minulý rok zvýšily v průměru o 2,7 % a pro letošní rok jejich růst odhadují prognostici Bank Austria na 1,7 %. K nízké inflaci přispívá, že se daří udržovat bilanci veřejných rozpočtů v rovnováze, i když se konjunktura podepisuje na daňových příjmech negativně. Stát, země i obce se snaží dodržet plán stability přijatý v souvislosti se vstupem země do Evropské měnové unie. Úsilí o vyrovnané rozpočty vedlo ke snížení zemských a obecních investic do stavebnictví. Dlouhodobá krize ve stavebnictví přispěla k tomu, že útlum konjunktury se dostal na úroveň, jakou Rakušané zaznamenali naposledy před dvaceti lety v r. 1982. Naděje na lepší časy se v zemi spojují s rokem 2003, s očekávaným obratem ve Spojených státech a v Evropské unii.
Předpověď Rakouské konjunktury
Reálný růst v % 1998 1999 2000 2001 2002
Hrubý domácí produkt 3,5 2,8 3,0 1,4 1,0
Soukromá spotřeba 2,8 2,7 2,5 1,4 1,3
Hrubé investice 3,6 2,2 3,6 1,3 1,2
Investice do zařízení 6,4 4,3 11,1 1,9 2,6
Stavební investice 1,3 -0,7 0,3 -2,2 -1,0
Vývoz 7,9 8,7 12,2 3,7 1,7
Dovoz 5,9 8,8 11,1 3,0 2,1
Spotřebitelské ceny 0,9 0,6 2,3 2,7 1,7
Míra nezaměstnanosti 7,2 6,7 5,8 6,0 6,5
Pramen a prognóza Austria Bank