Ručení za závazek ze smlouvy

Ručení za závazek ze smlouvy

Praha, 27. 2. 2002

Zajímalo by mne, jestli odstoupení od smlouvy má nějaký dopad na trvání zajišťovacího závazku, například ručení.

Zuzana H., Písek

Především je nutno definovat tu skutečnost, že odstoupit od smlouvy lze pouze v případech, že to stanoví smlouva nebo zákon, v konkrétním případě se jedná o obchodní zákoník, který toto uvádí v § 344.
V následujících ustanoveních (§ 351 a násl. ObchZ) se konstatuje, že odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy; odstoupení se však nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby práva nebo volby tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy. Podle § 351 odstavce 2 obchodního zákoníku strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve sjednané výši, jinak podle § 502 obchodního zákoníku.
Ručení je upraveno v § 303 a následujících obchodního zákoníku a stanoví se, že kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým věřitelem. Ručením lze zajistit jen platný závazek dlužníka anebo jeho část. Vzniku ručení však nebrání, jestliže závazek dlužníka je neplatný jen pro nedostatek způsobilosti dlužníka brát na sebe závazky, o němž ručitel v době svého prohlášení o ručení věděl a ručením lze zajistit i závazek, který vznikne v budoucnu nebo jestliže jeho vznik je závislý na splnění podmínky.
Podle § 311 ručení zaniká zánikem závazku, který ručení zajišťuje, a v případě odstoupení od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy, a to k okamžiku, kdy se odstoupení od smlouvy stalo účinným, avšak odstoupení se nedotýká výše uvedených nároků. Z ustanovení § 506 pak vyplývá, že je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy, tzn. ani na zajišťovací institut, kterým ručitelský závazek bezpochyby je.
Znamená to tedy ve svých důsledcích, že toto ustanovení je svým způsobem speciální k ustanovení § 351 obchodního zákoníku a právo na vrácení poskytnutých financí a na zaplacení úroků odstoupením dlužníka od smlouvy nezaniká. Je pravda, že se mění podmínky, za nichž je dlužník povinen pohledávku věřitele uspokojit, neboť pravděpodobně dochází ke ztrátě výhody splátek a je splatná celá pohledávka na základě výzvy věřitele. Pohledávka tedy nezaniká a nevzniká ani žádná jiná, pouze se transformuje na základě změněných podmínek. JUDr. Marie Moravcová