Polsko je nyní až poslední z deseti uchazečů o členství v unii

Poláci členství v Evropské unii většinou podporují, i když protievropské strany mají nyní v parlamentu silnou pozici

Polsko je nyní až poslední z deseti uchazečů o členství v unii

Luboš Palata
Varšava/Bratislava, 7. 3. 2002
Téměř čtyřicet miliónů obyvatel, strategická poloha mezi Západem a postsovětským prostorem, ale také stále málo výkonná ekonomika, zanedbaná infrastruktura a čtvrtina populace přežívající v zaostalém zemědělství, to jsou hlavní klady i zápory Polska v jeho snaze stát se členem Evropské unie.
Letošek bude již druhým rokem v pořadí, kdy se Polsko propadá až na samé dno desetičlenné skupiny kandidátských zemí, které mají šanci vstoupit do unie v první vlně.
Velkou ranou je pro Varšavu především hospodářská stagnace, která bere polským vyjednávačům dosavadní hlavní argument na většinu obav Bruselu. O hospodářském růstu ve výši 6 - 7 procent, jaký vykazovalo před několika lety, si totiž Polsko může nechat zdát. Loni se jeho hrubý domácí produkt zvýšil o pouhé procento a prognóza pro letošek není lepší.
Všichni ostatní totiž očekávají růst nejméně tříprocentní. S hospodářským ochlazením se navíc spojuje i nezaměstnanost, v níž se o smutný primát s bezmála dvaceti procenty lidí bez práce Polsko dělí se Slovenskem.
Avšak už předtím, než přestala polská ekonomika růst, byla Varšava pro Brusel nejobtížnějším partnerem jednání. "Tygr, jímž jsme donedávna byli, se z fronty nevyhazuje. Ale země, jejíž ekonomika se ospale vleče na chvostě Evropy, klade si přehnané nároky a v parlamentu má strany, jež vstup do EU programově odmítají, ze hry vypadnout může," napsal týdeník Polityka.
Na poslední schůzce ministrů zahraničí unie už bylo poprvé nahlas, byť zatím neoficiálně vyřčeno to, o čem se dlouho šeptalo v kuloárech - že by se totiž Polsko mezi nově přijímanými členy v roce 2004 nemuselo objevit.

Nejchudší kandidát

Polsko, měřeno hrubým domácím produktem podle parity kupní síly, patří k nejchudším kandidátským zemím. Průměrný Polák je dvaapůlkrát chudší než průměrný obyvatel patnáctky. Blahobyt měřený výší HDP na hlavu je v Polsku třetinový proti Rakousku, Belgii či Nizozemsku a přibližně poloviční ve srovnání s nejchudšími členy - Portugalskem a Řeckem. I v Česku nebo Slovinsku je výkonnost ekonomiky o třetinu vyšší než v Polsku, bohatší než Poláci jsou Maďaři a dokonce i Slováci.
U malých zemí typu baltských států nepředstavují náklady na rozšíření EU výraznější problém. Polsko ale obrazně představuje více než polovinu celého rozšíření. Podle nedávno zveřejněného bruselského návrhu by měli rolníci v nových členských zemích dostávat zpočátku jen čtvrtinu dotací, na něž mají nárok západoevropští farmáři. "Nikdo to neřekne nahlas, ale je to tak kvůli Polsku, protože financování jeho zemědělství by unii prostě položilo," uvedl nejmenovaný středoevropský diplomat.
Nejde však jen o zemědělství. V Polsku bylo na dobu po vstupu do unie odloženo i dobudování celé infrastruktury, sítí dálnic počínaje a kanalizacemi, vodovody a čističkami konče. Polsko si přinese do unie také obrovské rozdíly mezi svými regiony, nedořešené problémy silného a problematického hutnictví či zbrojního průmyslu.
Na druhé straně Varšava jediná má ambici hrát v unii roli mocnosti a z pozice svého politického významu přistupuje i k vyjednání o členství. "Někdy mám pocit, že pouze my s Evropskou unií opravdu vyjednáváme," řekl vicepremiér a ministr financí Marek Belka.
Může to být zároveň jeden z důvodů, proč Polsko zaostává v počtu uzavřených kapitol vstupních rozhovorů - má jich zatím jen dvacet. "Polsko už nesmí ztrácet čas," varoval Poláky nedávno předseda Evropské komise Romano Prodi.
Přesto si Varšava počíná velmi sebejistě a například si troufla po zveřejnění zmíněného finančního návrhu rozšíření pohrozit, že za těchto podmínek do EU nevstoupí.
Komisař pro rozšíření Günther Verheugen ale Varšavě připomenul, že je to právě ona, kdo činí v procesu rozšíření největší potíže.
To všechno mohou být ale nevýznamné půtky. Pro Poláky jiná alternativa než vstup do Evropské unie není. Také Bruselu je přitom jasné, že bez Polska nemá rozšíření smysl. "První skupinu zemí, o níž se unie rozšíří, si nedovedeme bez Polska představit," uvedl na konci minulého roku německý kancléř Gerhard Schröder. Navzdory všem úskalím a přítomnosti protiintegračních stran v čele s rolnickou Sebeobranou v parlamentu podpora začlenění mírně stoupá. To však neznamená, že by unie protievropské síly neregistrovala. "Volby v Polsku, jež měly povahu protestního hlasování, nám jasně ukázaly, že politika orientovaná na Evropu a na integraci není nezpochybnitelná," uvedl po zářijovém volebním úspěchu Sebeobrany a katolických nacionalistů komisař Verheugen.

Udržet identitu

Pokud by se však referendum o vstupu do EU - plánované jinak až na podzim 2003 - konalo v Polsku nyní, zúčastnilo by se ho 70 procent Poláků a z nich tři čtvrtiny by hlasovaly pro vstup. Proti by se vyslovil každý pátý a devět procent se ještě nerozhodlo.
Obrovský význam má pro Poláky udržení národní identity, obsažené především v katolických hodnotách. "Polsko musí být v Evropské unii přítomno jako stát s vlastní duchovní a kulturní tváří, s vlastními nezaměnitelnými historickými tradicemi svázanými s křesťanstvím," řekl papež Jan Pavel II., původem Polák.
(Příště: Bulharsko)