| Martin Pišoft Pozdvižení vyvolala snaha některých poslanců zamezit vzniku obcí třetího stupně u měst, která se na tuto svou novou roli v rámci reformy územní veřejné správy již začala připravovat. Výbor Poslanecké sněmovny pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí totiž v minulých dnech vznesl návrh, aby obecními úřady s rozšířenou působností byly pouze radnice stávajících okresních měst. Tím by však vzaly zasvé plány tvůrců reformy územní veřejné správy, aby současné okresy byly rozděleny obvykle na dva až tři menší "malé" okresy, v nichž by se výkon státní správy víc přiblížil občanům. Odpůrci vzniku "malých" okresů, především poslanci z řad ODS a v poslední době i KSČM, argumentují velkým nárůstem úředníků, a tedy prodražením reformy. Navíc pochybují o tom, zda zánik okresních úřadů a vytvoření obecních úřadů s rozšířenou působností vůbec bude pro občany přínosem. Ve financování obecních úřadů s rozšířenou působností, s nimiž vláda počítá již od začátku roku 2003, spatřují problém rovněž představitelé měst, která by měla být sídly tzv. malých okresů. Přesto si starostové řady měst, která aspirují na to stát se sídly "malých" okresů, nedokážou představit, že by se reforma územní veřejné správy nyní na poslední chvíli zastavila. Naproti tomu některá jiná města se ovšem právě kvůli nevyjasněnému financování sama vzdala snahy být centrem "malého" okresu a dokonce požadují zmrazení celé reformy územní veřejné správy. "Na vznik nového úřadu se připravujeme již několik let. Uskutečnilo se několik hlasování o tom, která obec chce patřit do našeho územního obvodu. Už jsme investovali do projektové dokumentace na opravu budovy, kde by měl úřad sídlit. Nedovedu si proto představit, že by v tuto chvíli reforma měla skončit," uvedla starostka Uničova Jarmila Kaprálová. Uničov navíc po domluvě s Okresním úřadem Olomouc počítá s tím, že některé jeho kompetence začne postupně přebírat již od letošního října, ačkoliv dosud neplatí zákony, které by činnost nových úřadů upravovaly. "Šli jsme do toho i s tímto rizikem, protože pro občany z našeho regionu to jistě bude výhodné. Pokud by nyní reforma zkrachovala, byl by to patrně i signál, že politici v centru považují menší správní celky, než jsou současné okresy, za nesvéprávné," domnívá se Kaprálová. Podobně začali do budov investovat například ve Šternberku nebo v Mohelnici. "Zatím jsme investovali do výběrového řízení a projektové dokumentace," konstatoval starosta Mohelnice Ladislav Kavřík. Sami představitelé měst přiznávají, že reforma územní veřejné správy bude drahá, čímž dávají za pravdu především poslancům za ODS. "Občanští demokraté byli od počátku proti této podobě reformy, která je podle nás neefektivní a příliš finančně náročná. Jen v okrese Olomouc by takto mělo vzniknout sto nových úřednických míst," říká poslanec za Olomouc a místopředseda ODS Ivan Langer. (Pokračování na str. III) |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
