Bezpečnost práce v EU a její uplatňování v Česku

Bezpečnost práce v EU a její uplatňování v Česku

Pavel Šalamon
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) a řešení problematiky spojené s jejím zajišťováním v podnicích, která je součástí značné části směrnic EU a stane se přijetím České republiky do EU závaznou i pro naše podniky, se postupně již v předstihu stávají prvkem i našeho právního řádu.
Nejvýznamnější změnu v pojetí odpovědnosti za BOZP představuje především přijetí poslední novely zákona č. 65/1965 Sb. (zákoník práce), kterou byla do zákona implementována rámcová směrnice č. 89/391/EHS, o zavádění opatření směřujících ke zvyšování BOZP. Nově tak byly managementu českých podniků stanoveny povinnosti zejména v oblasti prevence rizik a s tím spojené preventivní činnosti, povinnosti na úseku identifikace a hodnocení rizik a přijímání opatření k odstranění rizik nebo alespoň k minimalizaci jejich působení. Zaměstnavatel má odpovědnost a povinnost organizovat BOZP a vytvářet tak bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí.
Na ustanovení zákona navazují prováděcí nařízení vlády, která by měla transponovat do našeho právního řádu dílčí směrnice, které byly vydány k výše uvedené rámcové směrnici. Z již vydaných nařízení vlády, která ovlivní řízení BOZP v podnicích, je to zejména nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, a nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.
Pozornost je třeba věnovat i povinnostem vyplývajícím z nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Z hlediska ohrožení bezpečnosti a zdraví osob včetně ohrožení životního prostředí je významným legislativním počinem schválení a vydání zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, kterým byla harmonizována směrnice SEVESO II a vydání zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, kterým byla upravena oblast nakládání s nebezpečnými látkami od jejich vzniku až do likvidace.
Z legislativy EU vychází i řada dalších zákonů, které svými ustanoveními ovlivňují bezpečnost práce, jakým je např. zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků (kterým byla implementována směrnice č. 92/59/EHS, o všeobecné bezpečnosti výrobků) atd. S postupnou implementací směrnic EU zabývajících se problematikou BOZP do českého právního řádu se bude zvyšovat i náročnost na řízení podniků, a to zejména s ohledem na snahu jejich managementu umístit své výrobky na trzích EU. Plnění zákonných požadavků vztahujících se k této oblasti se tak pro české podniky stane nezbytností.
Nedostatečné zajištění bezpečnosti práce, nedůsledné prosazování a kontrola plnění požadavků bezpečnostních předpisů jsou při snaze takto řízeného podniku obchodovat na trhu EU považovány ze strany členských států za nekalou soutěž a nižší ceny našich výrobců označovány za dumpingové. V takovýchto případech je třeba počítat s tím, že se přihlíží i k tomu, zda nižší cenu výrobku neovlivňují nižší náklady podniku na zajištění BOZP. V této souvislosti není od věci připomenout, že zkušenost s podobným přístupem členských států EU zaznamenaly některé naše podniky již nyní, kdy ČR ještě není členem EU.
Přestože dodržování bezpečnostních předpisů je nutností, je třeba říci, že dlouhodobý rozvoj podniku do budoucna nezajistí pouhé dodržování požadavků bezpečnostních předpisů samo o sobě, bez jejich vazby na ostatní rozhodovací procesy v podniku. Problematika BOZP totiž zasahuje a ovlivňuje ve větším či menším rozsahu většinu činností a aktivit prováděných daným podnikem. Stále více tak vystupuje do popředí nezbytnost integrace řízení bezpečnosti práce do ostatních řídících aktů a procesů uplatňovaných managementem při řízení podniku. Ukazuje se, že ke zvýšení úrovně bezpečnosti práce v podnicích je nutné přijetí zásadní změny v přístupu managementu k řízení, a to především zavedením systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který umožňuje vyloučit nebo snížit zbytečná a nepřijatelná rizika, volit optimální bezpečnostní opatření a reagovat tak účinně i na probíhající změny.
Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je využití programu Bezpečný podnik a splnění jím stanovených podmínek. Garantem tohoto programu je Český úřad bezpečnosti práce. Ten považuje uplatňování a realizaci programu v podnicích, které svými činnostmi ve zvýšené míře ohrožují bezpečnost a zdraví osob jak uvnitř, tak i vně podniku včetně ohrožení životního prostředí, za jednu z prioritních činností v rámci své působnosti. Program Bezpečný podnik navíc odpovídá i současným trendům uplatňovaným v rámci evropských zemí, které jsou reakcí na závěry mezinárodních konferencí zabývajících se problematikou bezpečnosti práce, a doporučení Mezinárodní organizace práce.
Tyto trendy jsou reprezentovány především snahou zvyšovat úroveň BOZP v podnicích včetně zvýšení úrovně ochrany životního prostředí, a to zavedením systémů řízení BOZP do řízení co největšího počtu podniků. Důraz je přitom kladen na aktivitu vlastních zaměstnanců podniku, jejich dobrovolný přístup k této záležitosti a spolupráci s vedením podniku na plnění požadavků a zásad stanovených pro tyto systémy řízení. Přitom se předpokládá, že realizaci takovéhoto přístupu k řízení BOZP budou prosazovat právě orgány státní správy a jiné instituce, které budou zároveň vytvářet pro podniky odpovídající podmínky v podobě programů a metodických příruček, poskytujících návody, jak postupovat. Svým rozsahem a průběžnou aktualizací je v současnosti program Bezpečný podnik zřejmě tím nejvhodnějším způsobem, jak zvýšení úrovně řízení BOZP v podniku dosáhnout.
Autor je pracovníkem Českého úřadu bezpečnosti práce