Ukrajina není soudržným státem

Ruskojazyčný východ země směřuje k Moskvě, západ Ukrajiny naopak k Evropské unii

Ukrajina není soudržným státem

Ukrajinské volby ukázaly, že padesátimiliónovou zemi tvoří několik odlišných částí.

Luboš Palata
/Od našeho zvláštního zpravodaje/

Kyjev, 4. 4. 2002
Padesátimiliónová Ukrajina, rozlohou větší než Francie, není ani po více než deseti letech nezávislosti jednolitým státem. Západ, střed a východ Ukrajiny se od sebe v politickém, historickém, kulturním i ekonomickém smyslu od sebe odlišují více než mnohé evropské státy.
Zatímco západní oblasti byly po staletí součástí středoevropských zemí, především Rakousko-Uherska, východ Ukrajiny byl součástí ruské sféry a žije tam desetimiliónová ruská menšina. Jih patřil k Osmanské říši a dodnes je na Krymu výrazná tatarská komunita.
Naprostá rozdílnost se projevila i v parlamentních volbách minulý týden. Na západě opoziční blok Naše Ukrajina bývalého premiéra Viktora Juščenka spolu zde s ostře protivládním uskupením Julie Tymošenkové dostal asi sedmdesát procent hlasů.
Tyto dvě strany naopak zcela propadly na ruskojazyčném východě Ukrajiny a na Krymu, kde jasně dominovala promoskevská komunistická strana, jejíž podpora zde přesáhla třicet procent.
Uskupení kolem prezidenta Leonida Kučmy nejvíce uspěla v centrálních oblastech Ukrajiny. Ty jsou tradičně nakloněny současné vládní moci, jež provádí umírněnou politiku nezávislosti, která však neodporuje úzké spolupráci s Moskvou.

Debaty o rozdělení

"Volby znovu vznesly otázku rozdělení Ukrajiny," prohlásil v rozhovoru pro ruská média vůdce komunistů Petro Symonenko. Proti tomuto vyjádření se ostře ohradilo ukrajinské ministerstvo zahraničí, jehož šéf Anatoly Zlenko prohlásil: "Ukrajina i po volbách 31. března je a zůstane jednotným státem."
Podle západních diplomatů působících v Kyjevě by však neúspěchy Ukrajiny ve snaze o přiblížení k západní Evropě, případně delší období ekonomické stagnace, mohly vytvořit podmínky pro rozpad.
"Není vyloučeno, že by se mohlo objevit především na západní Ukrajině v okolí Lvova separatistické hnutí, které by vyústilo až do ozbrojených nacionalistických bojůvek. Už dnes tam existují polovojenské organizace," uvádí jeden z těchto diplomatů.
Západní Ukrajina kolem zcela středoevropsky působící haličské metropole Lvov byla už v minulosti samostatným státem. Po rozpadu Rakousko-Uherska se zde vytvořila demokratická "Západoukrajinská republika", která však zmizela během dvou let po válkách s Polskem a ruskými bolševiky.
Prokazatelně živé jsou ale tradice Ukrajinské povstalecké armády (UPA), u nás známé pod označením "banderovci". UPA vznikla v meziválečné době jako výraz odporu proti polskému státu, k němuž Lvov a dnešní západní Ukrajina do druhé světové války patřily. V době války UPA zkoušela spolupracovat s nacisty, ale stejně často proti nim i bojovala, podobně jako proti Polákům a sovětským vojskům. Nejsmutnější kapitolou činnosti UPA jsou protižidovské pogromy. Ozbrojené boje s UPA skončily na počátku padesátých let.
Otázka UPA je dodnes jednou z těch, které nejvíce ilustrují rozdělení Ukrajiny. Zatímco na západě jsou tito lidé pokládáni za hrdiny, oficiální vládou v Kyjevě a východem země za pronacistické kolaboranty.
Těsně před volbami proto vzbudilo velký odpor rozhodnutí městské rady západoukrajinského Ivano-Frankovska, která se rozhodla udělit příslušníkům spolu s nacisty bojující ukrajinské divize SS "Haličina" privilegia válečných veteránů. Proti tomuto kroku se dokonce konala v Kyjevě demonstrace.

Regiony se oddělují

Tyto spory jsou však jen špičkou ledovce. Kyjevský politolog Alexander Suško upozorňuje, že v rámci "evolučního rozpadu Ukrajiny" jsou regiony stále méně závislé na centru. "Na Ukrajině se v rámci tohoto procesu vytvořilo i naše vlastní Bělorusko - extrémně autoritativní Doněcká oblast," tvrdí Suško v týdeníku Zerkalo nedeli. Naproti tomu na západní Ukrajině je situace podobná poměrům středoevropských zemí.
Podobně je to i hospodářsky. "Západ má většinou slušnou infrastrukturu, zcela jiný vztah k práci, ve středu Ukrajiny běží jakási výroba ve strojních gigantech, ale na východě, orientujícím se na Rusko, nastal mnohde ekonomický rozpad," uvádí již citovaný diplomat. "Západ přirozenou gravitací míří k Evropské unii, východ k Rusku," dodává.