Maturant má mnoho šancí
Možnost rozšířit si vzdělání mají především uchazeči o studium vyšších odborných škol. Ty mají totiž o studenty několikanásobně větší zájem než vysoké školy.
Kristýna Havligerová, krajští zpravodajové HN
Nabídka pomaturitního vzdělávání je dnes nesrovnatelně lepší, než před pěti nebo deseti lety. Nijak zvlášť se ale nezlepšily tradiční trampoty - po vysokoškolském studiu stále touží více lidí než jsou fakulty schopny pojmout. Navíc studenti stále preferují humanitní obory, i když šance se na ně dostat jsou stále malé.
Školy ekonomického a hlavně technického zaměření jsou pro mladé lidi často jen náhradní alternativou.
Mají vůbec budoucí absolventi středních škol představu o tom, co dál? Většina z nich určitě ano, protože přihlášky na vysoké školy museli odevzdat už v březnu. Někteří však doufají, že si další směřování ujasní během studií. "Maturuji na gymnáziu a tím je i svým způsobem určena další cesta. Nechci ale rovnou na vysokou," říká Jana Marušinská, studentka gymnázia v Ostravě-Porubě. "Lákají mě nabídky brigád v Anglii nebo Španělsku. Spěchat na další školu a pak do práce se mi ještě nechce."
Studenti jsou při volbě dalšího studia často ovlivněni rodiči a někdy si musí na nich své rozhodnutí o studiu na konkrétní škole doslova vybojovat. "Výběr budoucí školy jsem samozřejmě konzultoval s rodiči, ale rozhodující byl pro mě můj vlastní názor," uvádí student gymnázia v Liberci Jan Brett a dodává: "Konkrétní představu o zaměstnání ještě nemám, ale tuším, kterým směrem se chci ubírat."
Na výběr studia může samozřejmě mít vliv také finanční situace rodiny. Například většina oborů na filmové a televizní fakultě vyžaduje nemalé výdaje, pro něž musí rodina sáhnout do vlastního rozpočtu. Dobré vybavení třeba pro studenta fotografie může stát až desítky tisíc korun.
I když poptávka po vysokoškolském studiu je několikanásobně vyšší než nabídka, výběr pomaturitního studia je bohatý. "Myslím, že záleží na tom, na kterou školu se člověk hlásí," konstatuje Martina Zemanová, maturantka gymnázia v Liberci. "Dostat se na technické obory je poměrně jednoduché. S humanitními obory je to složitější. I proto jsem pro zavedení školného. Hlavní je mít jistotu, že mě na vysokou školu přijmou."
Studium na vyšší či vysoké škole je ovšem jen začátek a nemusí být vůbec jednoduchý. Technicky zaměřené školy si například stěžují, že studenti přicházejí málo připraveni ve fyzice a chemii. "Místo očekávané touhy po poznání, která by měla být u vysokoškoláků samozřejmá, nás často překvapí až nepřiměřená obava z těchto dvou předmětů. Bezpochyby je to dáno formou výuky a přístupem pedagogů k těmto předmětům na střeních školách," říká Šarka Vilamová, tisková mluvčí Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
Učení obvykle čeká i ty, kteří jdou po absolvování střední školy rovnou do zaměstnání. Hlavně renomované společnosti si stěžují na neschopnost mladých lidí prezentovat schopnosti a dovednosti. "Samostatné vystupování je pro řadu lidí nepřekonatelnou překážkou," uvádí Jaroslav Koloc, personalista Škody Auto Mladá Boleslav. "Musíme si mladé lidi doškolovat a to zejména v oblasti prezentace výsledků, rétoriky a týmové práce."
