Washington a Brusel tíží hrozba obchodní války

Marta Stolařová
www.ihned.cz/stolarova

Praha, 23. 5. 2002
Jen pár hodin před příletem amerického prezidenta George Bushe do Berlína, metropole největší členské země Evropské unie, navrhli bruselští komisaři rozsáhlou reformu společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
"Má-li Evropa posílit svůj vliv na světové scéně a být věrohodným partnerem Spojených států, musí ve všech aspektech mluvit jedním hlasem," prohlásil při té příležitosti předseda Evropské komise Romano Prodi.
K tomu má patnáctka stále dost daleko, prozatím se jí to podle Prodiho daří jen v obchodě. A právě ten je nyní předmětem ostrého transatlantického sporu. Týká se v prvé řadě oceli, na jejíž dovoz USA v březnu uvalily prohibitivní cla. Na případné odvetné opatření má EU ještě zhruba tři týdny, do 18. června. K tomuto datu mimochodem začnou platit stoprocentní odvetná cla, která zavádí na import americké ocelářské výroby Japonsko.
Donedávna se zejména některé země EU, jako například Německo nebo Švédsko, podobným konfliktům vyhýbaly, protože americký trh je pro ně velmi důležitý a vztahy s USA strategické. I tam se však nálada prudce změnila po kontroverzním podpisu prezidenta Bushe pod zákonem, který umožní zvýšit státní pomoc farmářům až o osmdesát procent.
Podle německého ministra financí Hanse Eichela Spojené státy upadly do "extrémně ochranářského chování". Proti protekcionismu se v komuniké ze zasedání vyslovili minulý týden v Paříži také ministři obchodu 30 zemí OECD.
Cla na ocel a podpora farmářů jsou námětem velmi prudké výměny názorů mezi Američany a Západoevropany. Ti první vytýkají druhým pokrytectví a doporučují, aby si udělali pořádek na vlastním dvorku. Evropané zase vzkazují do USA, že sice slovně vždy a všude hájí liberální postupy, ale v praxi k nim mají hodně daleko.
Před dvěma týdny zástupci patnáctky jednomyslně schválili seznam amerického zboží, na něž se budou případně vztahovat odvetná cla. Jde o dovozy za přibližně 366 miliónů dolarů, což by při celkovém obratu EU - USA přesahujícím 400 miliard USD nebylo tolik. Sankce však byly vymyšleny tak, aby se co nejbolestivěji dotkly politických zájmů Bushova týmu.
Měly by podle agentury Bloomberg zahrnovat hlavně komodity exportované ze států, na jejichž podpoře nejvíc záleží republikánům v podzimních volbách do Kongresu včetně textilií ze Severní Karolíny a džusů z Floridy. Brusel je přesvědčen, že u cel na dovozy oceli se Bushova vláda řídila politickými ohledy, aby získala náklonnost států, kde hutnictví prodělává těžkou krizi.
Washington dal najevo, že podle něj hrozby z Bruselu odporují pravidlům Světové obchodní organizace, a dojde-li na ně, odpoví další dávkou restrikcí. Obchod by se tak mohl dostat do spirály vzájemných odvet, které by mohly ohrozit další kolo jednání o uvolnění globální výměny.
Přestože hlavním mottem Bushovy cesty po Evropě jsou otázky strategické a bezpečnostní, ekonomika nebude moci zůstat stranou.