Norské "árijské děti války" žádají odškodnění

Norské "árijské děti války" žádají odškodnění

Oslo, 7. 6. 2002
Heidi se narodila pětkrát a má dvě různé matky. Úředně má tři různá jména. Jako tisíce dalších "dětí války" přišla o svou skutečnou identitu v roce 1945, ve věku tří nebo čtyř let, když ji norský stát násilím odebral matce, poněvadž otec byl německý voják.
"Dýchám, srdce mi bije, a přesto nežiji. Nejsem nic. Dokud nebudu vědět, kdo jsem, nebudu existovat," konstatuje malá brunetka s modrýma očima a ukazuje dokumenty, které obdržela z archívů teprve před dvěma lety a kde je uvedeno pět dat jejího narození z let 1940 a 1941.
Heidi byla odebrána matce obviněné z "kolaborace" a po válce umístěna do jedné rolnické rodiny na venkově, která ji často bila, málokdy posílala do školy a pravidelně jí nadávala "malá špinavá Němčourka".
Od své biologické matky, na kterou si vůbec nepamatuje, má jen tři velmi něžné dopisy, které dostala v letech 1963 a 1964 a v nichž jí neznámá žena líčí, jak strašlivě plakala, než se podepsala "Tvoje maminka". Jméno ani adresu neuvedla.
Se šesti dalšími "bastardy", jimž je dnes kolem šedesátky, nyní Heidi žaluje norský stát pro utrpěnou újmu.
Každodenním osudem "dětí války", jakmile byly umístěny do rodin nebo do specializovaných ústavů, totiž často bylo fyzické a psychické týrání, násilí, někdy i znásilnění.
Z dobrovolného svazku Norek s německými vojáky, většinou v takzvaných Lebensbornech (pramenech života), reprodukčních centrech árijské rasy, se narodilo 10 000 až 12 000 dětí. Mezi nimi je i zpěvačka skupiny ABBA Anni-Frid Lyngstadová, řečená Frida.
Lebensborn bylo nacistické zařízení, v němž měli přicházet na svět "rasově čistí Árijci". Mimo to, že sloužilo jako exkluzívní porodnice pro pečlivě prověřené ženy, sloužilo i ke genetickým výzkumům do té doby nebývalého rozsahu. Složení některých párů bylo totiž určováno podle toho, jak dopadly jejich rasové testy.
Děti z takovýchto svazků byly až do konce války pečlivě pozorovány, aby z jejich duševního a fyzického stavu mohly být vypozorovány některé zákonitosti, které by pomohly dalším "čistokrevným Árijcům", například při léčení nádorových onemocnění.
Protože velitel SS Heinrich Himmler považoval Norky za "nordické bohyně", byl v tomto skandinávském království v září 1941 otevřen první Lebensborn mimo Německo. Pro tyto "bohyně" začala válka v roce 1945. Ostříhali je nakrátko a internovali v táborech, aby nešířily "špatné geny" či "infekční nemoci".
Pravé rodné listy jejich dětí byly zničeny, padělány nebo označeny za "přísně tajné". A to až do roku 1986, což mnoha z nich zabránilo najít své biologické rodiče.
"Jak to mám udělat, odkud mám začít, když mám pět různých dat narození?" ptá se Heidi.
Asi 20 dětí, které byly bez patřičného lékařského posudku označeny za "zaostalé", skončilo v psychiatrických ústavech, kde některé zůstaly až do 15 nebo 16 let.
Z některých se dokonce udělala pokusná morčata pro vědecké účely. Norští lékaři ve spolupráci s americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA) testovali účinky halucinogenních látek LSD nebo mezkalinu na desítce dětí. Na následky toho tři nebo čtyři z nich zemřely.
"Byli jsme méněcenní lidé, s nimiž se zacházelo s menší úctou než se zvířaty," tvrdí Tor Brandacher, mluvčí Sdružení dětí války, a mluví o "čirém barbarství".
Přes závažnost obvinění prohráli Heidi a další první utkání: soud první instance v Oslu v listopadu 2001 dospěl k závěru, že záležitost je promlčena. Nyní se do norské metropole vrátili, protože se zde projednává jejich odvolání.
Žalující jsou připraveni v případě neúspěchu přednést svou stížnost až u Evropského soudu pro lidská práva, aby dostali odškodnění ve výši mezi 500 000 a dvěma milióny norských korun (dva až osm miliónů Kč.). (len, čtk)